Třída Uzušio
Třída Uzušio | |
---|---|
Uzušio (SS-566) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Japonské námořní síly sebeobrany |
Typ | ponorka |
Lodě | 7 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Óšio |
Nástupce | třída Júšio |
Technické údaje | |
Výtlak | 1850 t (na hladině) 2400 t (pod hladinou) |
Délka | 72 m |
Šířka | 9,9 m |
Ponor | 7,5 m |
Pohon | diesel-elektrický |
Rychlost | 12 uzlů (na hladině) 20 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 80 |
Výzbroj | 6× 533mm torpédomet |
Třída Uzušio byla třída diesel-elektrických ponorek Japonských námořních sil sebeobrany. Byly to první japonské ponorky s kapkovitým trupem, využívající poznatků získaných díky americké experimentální ponorce USS Albacore. Celkem bylo postaveno 7 jednotek. Dnes jsou již vyřazeny.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Loděnice Mitsubishi Heavy Industries a Kawasaki Shipbuilding Corporation postavily v letech 1968–1978 celkem 7 jednotek této třídy.
Jednotky třídy Uzušio:[1]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Uzušio (SS-566) | 25. září 1968 | 11. března 1970 | 21. ledna 1971 | vyřazen 24. března 1987 |
Makišio (SS-567) | 21. června 1969 | 27. ledna 1970 | 2. února 1972 | vyřazen 11. března 1988 |
Isošio (SS-568) | 9. července 1970 | 18. března 1972 | 25. listopadu 1972 | vyřazen 24. března 1989 |
Narušio (SS-569) | 8. května 1971 | 22. listopadu 1972 | 28. září 1973 | vyřazen 17. března 1993 |
Kurošio (SS-570) | 5. července 1972 | 22. února 1974 | 27. listopadu 1974 | vyřazen 1. března 1994 |
Takešio (SS-571) | 6. července 1973 | 30. června 1975 | 30. ledna 1976 | vyřazen 26. července 1995 |
Jaešio (SS-572) | 14. dubna 1975 | 19. května 1977 | 7. března 1978 | vyřazen 1. srpna 1996 |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Ponorky měly, jako první japonská třída, hydrodynamicky výhodně tvarovaný kapkovitý trup a dosahovaly tak lepších výkonů při plavbě pod hladinou. Jejich trup byl vyroben z vysokotažné oceli NS 63 a mohly se ponořit až do hloubky 200 metrů. Výzbroj ponorek tvoří šest 533mm torpédometů HU-602. Torpédový oddíl byl posunutý do středu trupu, díky čemuž byl získán prostor pro umístění velkého příďového sonaru. Vyhledávací radar byl typu ZPS-4. Trupový sonar ponorky Uzušio a Makišio byl ZQQ-1, ponorky Isošio až Kurošio byly změněny na ZQQ-2 a ponorky Takešio a Jaešio byly ZQQ-3 a SQS-36J.
Pohonný systém byl diesel-elektrické koncepce. Tvoří ho dva diesely Kawasaki-MAN V8V24/30mAMTL, dva alternátory Kawasaki SG-4 a jeden elektromotory Fuji SM-4. Energii uchovávaly baterie. Lodní šroub je jeden. Ponorky dosahují rychlosti 12 uzlů při plavbě na hladině a 20 uzlů pod hladinou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ UZUSHIO submarines [online]. Navypedia.org [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Uzušio na Wikimedia Commons