Tyndallův jev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Související informace naleznete také v článku Světlo ve fotografii.
Sluneční paprsky procházejí mlhou v lese

Tyndallův jev (případně též Tyndallův rozptyl) nastává při průchodu paprsku světla koloidním prostřením, kdy na jeho částicích dochází k rozptylu světla, při němž je paprsek zviditelněn v podobě světelného kužele. Děje se tak proto, že koloidní částice mají velikost 1 nm až 1μm, což přibližně odpovídá vlnové délce viditelného světla (390–760 nm), zatímco částice stejnorodé směsi jsou podstatně menší (<1 nm) a procházející světlo se rozptyluje odlišně. Podobným jevem nastávajícím v plynných stejnorodých směsích (např. ve vzduchu) je Rayleighův rozptyl. Prostředím, kde lze Tyndallův jev pozorovat, je například mlha, kouř, rozvířený prach, pěna, ale také roztok škrobu, některá mýdla, saponáty, kosmetické přípravky nebo stavební hmoty.

Jev nese jméno po irském fyzikovi Johnu Tyndallovi, který v roce 1859 objasnil jeho fyzikální povahu[1].

Fotografové tento jev využívají pro zachycení světelných paprsků například v mlze nebo v kouři.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JONES, Peter Ward. Oxford University Press. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Music Online). Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]