Voština (fotografie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Voština nasazená na stripboxu

Voština (též voštinový filtr či honeycomb) je typ fotografického ateliérového příslušenství používaného spolu s fotografickým zábleskovým zařízením a softboxem. Jedná se o součást studiového osvětlení. Její název je odvozen z podobnosti se šestihrannou strukturou plástů včelího medu.[1] Hlavní využití voštinových filtrů nalezneme ve fotografii. Tyto fotografické filtry jsou určeny zejména k soustředění a usměrnění studiového světla.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klasická voština je vyrobena z tenkých hliníkových pásků skládaných do kovové vložky, která se nasazuje na bleskové reflektory, beauty dish, komínky, … Existují také látkové voštiny, které nalezneme v provedení na softboxy. Látkové voštiny však mají tvar mřížky s čtyřhrannými otvory a na softboxy se přichycují pomocí suchých zipů.

Všechny typy softboxů vytváří rozptýlené měkké světlo, a to tak že světlo ze zdroje umístěného uvnitř softboxu prochází přes rozptylující materiál (zpravidla difuzní plátno). Softbox slouží zároveň i jako reflektor, pro usměrnění toku světla. Vnitřní stěny softboxu jsou potaženy reflexním materiálem, který odráží a směruje světlo do difuzní plochy, čímž maximalizuje efektivitu. Na rozdíl od fotografických deštníků, jejichž princip spočívá v odrážení a rozptylu světla, jsou softboxy určeny pro přesné usměrnění toku světla dle typu (tvaru) softboxu. Voštiny nasazené na přední stranu softboxu se využívají především pro větší usměrnění světla a vytváří tak tvrdší a směrovější proud světla.

Princip fungování[editovat | editovat zdroj]

Proud světla reflektoru je daný jeho tvarem. Po nasazení voštinového filtru se zcela změní charakter světla, dojde k rozprostření světla do rovnoběžných paprsků kolmo dopadajících na focený předmět. Voština najde uplatnění především u portrétních a produktových fotografů.

Druhy voštin[editovat | editovat zdroj]

Existují různé modely dle typu reflektoru a velikosti úhlů v mřížce.[2] Samotná velikost otvorů mřížky určuje těsnost paprsků. Nejdůležitější je hodnota voštiny, která se udává ve stupních – například 10°, 20°, 30°, … Čím menší je stupňové číslo, tím užší je výsledný paprsek světla.

Co to znamená v praxi?[editovat | editovat zdroj]

Pokud při focení portrétu použijeme voštinu s nižším stupňovým číslem, dodáme fotografii větší dramatičnost. Nasvícená plocha bude menší a přechod k tmavému okraji strmější. Ostré světelné kontrasty a stíny se nám budou hodit například pro zvýraznění obličejových rysů nebo zdůraznění svislých linií focené postavy.

Nejčastější použití voštinových filtrů[editovat | editovat zdroj]

  • Použití protisvětla, podsvícení[3]
  • Hlavní světlo – izolování foceného předmětu[2]
  • Zvýraznění části scény – nasvícení kontur tváře, vlasů, postavy[3]
  • Ztmavení pozadí[4] – vhodným nasměrováním předejdeme dopadu světelných paprsků na pozadí
  • Osvětlení pouze části pozadí

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LUKAS.PAVELKA@LPIT.CZ, Code, design: Lukáš Pavelka; e-mail:. KOUZLO VOŠTINY. Cool-Light [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Co je voština? – FlashCentrum.CZ [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Proč a jak používat voštiny. 4studio.cz - váš partner pro dokonalou fotografii... [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  4. Profoto OCF Grid kit. www.megapixel.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]