Turkmenbaši

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Turkmenbaši
Türkmenbaşy
Vstup do města
Vstup do města
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška27 m n. m.
StátTurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán
Turkmenbaši
Turkmenbaši
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel73 803 (2012)
Správa
Vznik1869
Telefonní předvolba+993 243
PSČ745000
Označení vozidelBN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turkmenbaši (turkmensky Türkmenbaşy, rusky Туркменбашы) dříve Krasnovodsk je město v Turkmenistánu. Leží na východním pobřeží Kaspického moře na úpatí Kuvadag. Nachází se 580 km západně od Ašchabadu. Ve městě je velký mezinárodní přístav[1] a centrum ropného rafinérského průmyslu Turkmenistánu.

Žije zde 73 803 obyvatel (rok 2012).

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Ruský název města Krasnovodsk je překladem místního toponyma Kyzyl-Su – v překladu červená voda. Vody Krasnovodského zálivu měly hojný počet planktonu s výrazným růžovým odstínem a z toho vznikl název města.

Moderní název Turkmenbaši je po prezidentu Saparmuratovi Nijazovi, který sám sebe obdařil titulem Turkmenbaši (Vůdce všech Turkmenů) a nařídil po sobě přejmenovat město Krasnovodsk.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předruské období[editovat | editovat zdroj]

Území Turkmenbaši bylo osídleno od nejstarších dob. Původní obyvatelé se zabývali kočovným chovem dobytka. Při pobřeží existovaly zavlažovací soustavy pro zemědělství již několik století před naším letopočtem. Do připojení k Rusku bylo území budoucího města velmi řídce osídleno.[2]

Ruské období[editovat | editovat zdroj]

První pokus o upevnění ruské říše na východním pobřeží Kaspického moře spadá do roku 1716, kdy čerkeský kníže, ruský důstojník Alexandr Bekovič-Čerkasskij dostal od cara Petra I. Velikého za úkol vylodit se na pobřeží a založit utajené opevněné osídlení, kde by se mohla shromáždit ruská armáda a dobýt Chivský chanát.[3] Vylodění se podařilo, Rusové začali budovat pevnost, která měla během několika měsíců korunní hradbu, valy, bašty a vodní příkop. V pevnosti bylo umístěno tisíc ruských vojáků pod velením plukovníka von der Wieden.[4] Rusové v pevnosti ale trpěli hladem, nemocemi, velkým vedrem a kvůli tomu měli vysokou úmrtnost. Turkmenští kočovníci několikrát na pevnost zaútočili, ale ta vždy odolala. Při jednom z bojů ale došlo ke ztroskotání dvou ruských lodí a zahynulo přes 400 ruských vojáků. Rusové se pak rozhodli stáhnout. Od té doby se v Rusku používá úsloví "Ztracen jako Bekovič,"[4]

Neúspěšná ruská expedice znamenala, že Rusové na 150 let ztratili o tuto oblast zájem.

Druhý pokus o založení opevněné osady byl úspěšnější a trvalý. V roce 1869 byla pod vedením plukovníka Nikolaje Stoletova znovu založena opevněná pevnost a získala jméno Krasnovodsk.[1] Nová ruská pevnost sloužila jako základna proti turkmenským nomádům a pro výpady na území Bucharského a Chivského chanátu. Byla vytvořena Zakaspická oblast a Krasnovodsk byl jejím střediskem až do vzniku Ašchabadu. Krasnovodsk bylo malé, silně opevněné městečko obývané ruskými vojáky a úředníky a obchodníky – Peršany a Armény. Turkmeni ve městě prakticky nežili.

Zastávka Beharden na Transkaspické železnici (rok 1890)

Po výstavbě transkaspické železnice narostl význam Krasnovodsku, který roku 1896 získal městská práva.

Sovětské období[editovat | editovat zdroj]

O Krasnovodsk se v ruské občanské válce tvrdě bojovalo, sovětská vláda byla ustanovena až roku 1920. V řadách Rudé armády bojovali i českoslovenští rudoarmějci. Nedaleko Krasnovodsku bylo roku 1918 zastřeleno britskými vojáky 26 bakuských bolševických komisařů.[2]

V dobách SSSR došlo k rozvoji průmyslu ve městě. Město bylo centrem Krasnovodské oblasti, která byla několikrát založena a zase zrušena.

Roku 1991 byla zrušena definitivně Krasnovodská oblast a místo ní vznikla Balkánská oblast a místo Krasnovodsku se centrem stal Nebit-Dag.

Turkmenské období[editovat | editovat zdroj]

Se získáním nezávislosti Turkmenistánu přišlo období derusifikace a město bylo v roce 1993 přejmenováno na Turkmenbaši k poctě prvního prezidenta Saparmurata Nijazova.[1]

Přístav v Turkmenbaši (rok 2006)

Druhý prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedow rozhodl v červenci 2007 investovat 1 mld. USD do projektu proměnit Turkmenbaši do moderního turistického města. Bylo vybudováno více než 60 moderních hotelů na 16 km dlouhé pláži Kaspického moře.

V posledních letech probíhá rekonstrukce historického centra, vznikají nové silnice a nová dopravní infrastruktura. Moderní dálnice spojila město s mezinárodním letištěm Turkmenbaši Airport – Awaza.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Pohled na průmyslovou část Turkmenbaši (rok 2015)

V současnosti je ve městě vysoce rozvinutý chemický průmysl (zpracování ropy), oděvní průmysl a potravinářství (zpracování masa a ryb). Město je důležitým přístavem, ve kterém se překládá zboží do nákladních vagonů a opačně. Přepravuje se hlavně dřevo, obilí, bavlna, rybí a ropné produkty.

Největší turkmenská rafinérie je v Turkmenbaši.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je typicky pouštně subtropické. Roční srážky jsou pouze 126 mm, zejména na přelomu podzimu a zimy.

Průměrná roční teplota je 15,1 °C.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Turkmenbaši je nejdůležitějším turkmenským dopravním uzlem a jedním z nejdůležitějších překladišť v Kaspickém moři. Ve městě je mezinárodní přístav, trajektová doprava, letiště[5] a moderní železniční nádraží.

Městem prochází dálnice M37, která začíná v Brestu a končí u čínských hranic. Dálnice M37 spojuje město s městy Karabogaz, Ašchabad a Buchara.

Turkmenbaši je jediným turkmenský přístavem. Existuje zde pravidelné 260 km dlouhé trajektové spojení s Baku na protějším břehu. Všem osm trajektových lodí na lince Baku-Turkmenbaši pluje pod ázerbájdžánskou vlajkou.

Je zde důležité nádraží Transkaspické železnice, která město spojuje nejen s Ašchabadem, ale i dalšími asijskými městy. Stanice Turkmenbaši vypravuje denně minimálně jeden vlak č. 605/606 do Ašchabadu.

Mezi Turkmenbaši a Ašchabadem jezdí také pravidelné autobusové spoje.

Ve městě existuje mezinárodní letiště odkud létají pravidelné přímé lety například do Ašchabadu, Istanbulu, Dašoguzu, Mary a Türkmenabatu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Туркменбашы na ruské Wikipedii.

  1. a b c Е. В. Баранчиков (экономика). Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-12-25]. Heslo ТУРКМЕНБАШИ́. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. První. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 397–399. 
  3. Крепости и минареты Хивы - метафизический образ истории Центральной Азии - Фергана.Ру. web.archive.org [online]. 2008-09-03 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  4. a b Поход Бековича-Черкасского. Архивные документы. 6 - [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Турецкая Polimeks построит в Туркмении аэропорт стоимостью 125 млн. евро (АвиаПорт). АвиаПорт.Ru [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. (rusky)