Přeskočit na obsah

Tschappina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tschappina
Tschappina
Tschappina
Tschappina – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1500 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresViamala
Tschappina
Tschappina
Tschappina, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,67 km²
Počet obyvatel134 (31.12.2020)
Hustota zalidnění5,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.tschappina.ch
PSČ7428
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tschappina (rétorománsky Tschupegna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Nachází se na náhorní planině nad údolím Zadního Rýna, asi 22 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 500 metrů. Má okolo 130 obyvatel.

Historické vyobrazení obce (1857)

Tschappina leží na úpatí hory Piz Beverin a je výchozím bodem stezky pro mezky přes Glaspass do údolí Safiental. Tschappina je značně roztroušená obec. Dělí se na místní části Untertschappina (1 400 m n. m.), Obertschappina (1 580 m n. m.) a tři osady Obergmeind (1 810 m n. m.), Ausserglas (1 846 m n. m.) a Innerglas (1 820 m n. m.). V Obergmeindu se nachází malý, před lavinami chráněný lyžařský areál se třemi vleky. V létě je možné se z Tschappiny vydat na četné pěší túry a horské túry. Jižně nad obcí leží opuštěná osada Masügg.

Tschappina je jednou z jedenácti obcí Naturparku Beverin.

Obec je poprvé zmiňována roku 1396 ve slovním spojení in Schipinen.[1] Ve 14. století osídlili tuto oblast německy mluvící Walserové, pravděpodobně z podnětu pánů z Rhäzünsu. Oblast předtím hojně využívali pouze Římané z Heinzenbergu, především ze Safienu, což vedlo k četným hraničním sporům s níže položenými obcemi. V roce 1512 se jako významný vlastník půdy objevuje klášter Cazis. Církevně patřila obec od roku 1505 k Porteinu. V roce 1459 je zmiňována kaple svatého Jodera (Theodora). Reformace byla zavedena po roce 1525, od první poloviny 16. století byla Tschappina samostatnou farností. Poslední biskupská práva byla vykoupena v roce 1709. Úzký kontakt s údolím Safiental byl zajištěn přes průsmyk Glaspass.

V důsledku silné eroze v oblasti říčky Nolla bylo opuštěno mnoho zemědělských usedlostí. Silnice do Thusis byla postavena v letech 1900–01. Ještě v roce 2005 poskytoval primární sektor 76 % pracovních míst (chov dobytka); od roku 1958 poskytují v zimě další příjmy tři lyžařské vleky.[1]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Reformovaný kostel v Tschappině
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1803 1850 1900 1950 1980 1990 2000 2005 2010 2012 2014 2020
Počet obyvatel 330 251 209 209 156 140 151 160 141 137 128 134

Vzhledem k odlehlosti a špatnému dopravnímu spojení počet obyvatel obce v průběhu 20. století postupně klesl na zhruba sto. Díky přistěhovalectví z měst po roce 2000 však opět mírně roste.

Původně mluvili všichni obyvatelé oblasti jazykem sutselvisch, místním dialektem rétorománštiny. Obec však patří již od pozdního středověku k německy mluvícím obcím kantonu Graubünden. To také potvrzuje následující tabulka:

Jazyky v Tschappině
Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000
Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl
Němčina 151 96,79 % 138 98,57 % 148 98,01 %
Rétorománština 3 1,92 % 2 1,43 % 2 1,32 %
Počet obyvatel 156 100 % 140 100 % 151 100 %

Jediné dopravní spojení do obce představuje okresní silnice, vedoucí z Thusis přes Masein, Flerden a Urmein do Tschappiny, kde končí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschappina na německé Wikipedii.

  1. a b c SIMONETT, Jürg. Tschappina [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-11-26 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]