Cazis
| Cazis | |
|---|---|
 Cazis | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°43′12″ s. š., 9°25′48″ v. d. |
| Nadmořská výška | 659 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Viamala |
  Cazis Cazis, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 31,18 km² |
| Počet obyvatel | 2 287 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 73,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7408 Cazis 7422 Tartar 7423 Portein 7423 Sarn 7424 Präz |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cazis (rétorománsky Cazas či Tgazas) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Nachází se v údolí Zadního Rýna, asi 16 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 659 metrů. Má přes 2 000 obyvatel.
Obec v současných hranicích vznikla k 1. lednu 2010 sloučením bývalých samostatných obcí Cazis, Tartar, Portein, Sarn a Präz.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází v oblasti pohoří Heinzenberg asi tři kilometry severovýchodně od Thusis a do konce roku 2009 se skládala ze 7 místních částí Luvreu, Oberrealta, Ratitsch, Schauenberg, Summaprada, Unterrealta a Valleina. K 1. lednu 2010 byly výše uvedené bývalé obce Portein, Präz (s částmi Dalin a Raschlegnas), Sarn a Tartar sloučeny s obcí Cazis jako její nové místní části. Z původní rozlohy obce (do konce roku 2009) 727 ha připadá 299 ha na lesy a lesní pozemky, 298 ha na zemědělskou půdu, 99 ha na zastavěnou plochu a zbývajících 31 ha na neproduktivní plochy (převážně hory).
Obcí protéká Zadní Rýn.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První osadníci se usadili na konci neolitu na kopci Petrus severozápadně od obce. Nálezy kostí dokazují, že se živili chovem dobytka a lovem. Později se věnovali zemědělství. V horní části údolí se ve skalní puklině nacházelo sídliště Cresta (přibližně mezi lety 2300–800 př. n. l.).[1]
Ve východní části obce se nachází farní kostel sv. Martina. Byl postaven pravděpodobně v 7. století. Dnes slouží jako kostel se hřbitovem k pohřbívání zemřelých. Místní farní klášter byl nejstarší na sever od Alp. V blízkosti kláštera se nachází kaple svatého Vendelína, kterou nechali postavit poutníci, obchodníci a zemědělci.[1]
Dva vesnické kostely svatého Pavla a svatého Petra pocházejí ze 14. století, kamenný kostel byl postaven v roce 1996. Poté, co se 7. srpna 1834 Rýn po silné bouři vylil z břehů, byla provedena úprava koryta Rýna, aby byla silnice zajištěna.
V roce 1855 byla v Cazis otevřena klinika Realta a v roce 1919 ústav pro duševně choré. Na začátku listopadu 2019 byla dokončena výstavba nového nápravného zařízení Cazis Tignez a 18. listopadu téhož roku bylo slavnostně otevřeno. Nová budova je určena pro 152 vězňů a nahrazuje 200 let starou vazební věznici v Churu.[2]
Výstavba železnice výrazně zlepšila dopravní dostupnost oblasti. Železniční trať Landquart–Thusis byla otevřena roku 1896 a na území obce vznikly tři železniční stanice Cazis, Rodels-Realta a Rothenbrunnen (poslední jmenovaná pro stejnojmennou sousední obec).[3] V návaznosti na ni započala stavba slavné Albulské dráhy. Ta byla předána do provozu v roce 1903. Trať umožnila celoroční spojení Churu a centrální části Švýcarska s údolím Engadin a rozvíjejícím se rekreačním střediskem Svatý Mořic. Od roku 1919 je Albulská dráha i trať do Landquartu elektrifikována.[3]
Obecní elektrárna Sernf-Nieberenbach byla postavena v roce 1905. O devět let později byla rozšířena a přejmenována na elektrárnu Zervreila. V roce 1963 se do nové budovy školy přestěhovaly čtyři základní a tři střední třídy. V roce 1971 byla otevřena další škola sv. Kateřiny. V roce 1850 měl Cazis 755 obyvatel.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1803 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2019 | |||
| Počet obyvatel | 420 | 755 | 738 | 1 441 | 1 687 | 1 541 | 1 587 | 1 575 | 1 501 | 2 264 | |||
Jazyky[editovat | editovat zdroj]
Až do roku 1800 mluvili téměř všichni obyvatelé Cazis jazykem sutselvisch, místním dialektem rétorománštiny. Až do roku 1870 měli Rétové absolutní většinu a ještě v roce 1880 měli relativní většinu 49 %. V roce 1900 však již německy mluvila více než polovina obyvatel. Do roku 1941 klesl podíl rétorománštiny na 18 %. Minoritní podíl v řádu jednotek procent má v obci také italština. Jak ukazuje následující tabulka, jazykové změny neúprosně pokračují:
| Jazyky v Cazis (údaje za obec před sloučením roku 2010) | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 1 166 | 75,67 % | 1 276 | 80,40 % | 1 326 | 84,19 % | |||
| Rétorománština | 191 | 12,39 % | 101 | 6,36 % | 74 | 4,70 % | |||
| Italština | 112 | 7,27 % | 81 | 5,10 % | 43 | 2,73 % | |||
| Počet obyvatel | 1 541 | 100 % | 1 587 | 100 % | 1 575 | 100 % | |||
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na dálnici A13 v trase St. Margrethen – Chur – Bellinzona (nejbližší exity 20 Rothenbrunnen a 21 Thusis-Nord) a také kantonální hlavní silnici č. 13. Železniční stanice Cazis a zastávky Rodels-Realta a Rothenbrunnen se nachází na trati Landquart–Thusis, na kterou plynule navazuje známá Albulská dráha.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cazis na německé Wikipedii.
- ↑ a b c SIMONETT, Jürg. Cazis [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-02 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Neue JVA Cazis Tignez ist bezugsfertig. Südostschweiz [online]. 2019-10-18 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Albulalinie Chur – St. Moritz [online]. Schienenverkehr-schweiz.ch [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cazis na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
