Tomáš Suhrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomáš Suhrada
Narození1855
Radčice (Vodňany)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí??
Povoláníarchitekt, urbanista
PříbuzníJosef Suhrada (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Suhrada[1] či Tomáš Súhrada[2] (1855[2] Radčice /tehdy Račice/ – ?) byl český architekt, stavitel a urbanista.

Vystudoval stavitelství na pražském vysokém učení technickém.[3]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Působení v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]

Podporoval Františka Ulricha při volbě starosty Hradce Králové.

Působil v městské technické kanceláři v Hradci Králové jako hlavní městský inženýr (vrchní inženýr).[4] V roce 1894 byl členem výkonného výboru výstavního na Hospodářské průmyslové a národopisné výstavě pro východní Čechy v Hradci Králové pořádané ve dnech 12. až 26. srpna 1894.[5] V devadesátých letech 19. století aktualizoval regulační plán s myšlenkou zeleného prstence za prvním městským okruhem, kam měly být umístěny menší veřejné parky a vily v zahradách.

V závěru 19. století Suhrada vstoupil do společné firmy s Václavem Rejchlem st. Do roku 1900 společně realizovali osm významných objektů. Mezi nimi byla mj. stavba evangelického sboru v Bohuslavicích u Dobrušky (přípravné práce od 27. 6. 1898, základní kámen 24. 7. 1898, vysvěcení 3. 12. 1899)[6].

Již v roce 1897 ale došlo k určitému rozporu mezi Suhradou a starostou Hradce Králové Františkem Ulrichem. Suhrada proto následně odešel do Prahy a Rejchl pokračoval sám ve stavitelské činnosti v Hradci Králové.[7]

V roce 1899 byl jmenován členem obecního představenstva v Hradci Králové. V září však na této pozici vzhledem k odchodu do Prahy skončil.[8]

V roce 1904 výrazně upravil územní plán Hradce Králové, když navrhl, aby uliční síť připomínala původní tvar královéhradecké pevnosti. Hvězdicovitý obrys někdejšího pevnostního příkopu byl vyznačen (okružní) třídou, dnešní Šimkovou a Hradební ulicí na východním okraji centra.[9]

Působení v Praze[editovat | editovat zdroj]

V roce 1899 byl jmenován učitelem IX. hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Praze.[10][11] V roce 1908 byl povýšen do VIII. hodnostní třídy.[12] V roce 1913 se stal odborným přednostou stavebního oddělení průmyslové školy v Praze.[13] V roce 1916 získal titul stavebního rady.[14] [15]

Byl členem výboru Klubu fotografů-amatérů v Praze.[16]

Budova bývalé školy pro umělecké zámečnictví

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho mladší bratr Josef Suhrada (1869–1914) byl rakouský a český politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tomáš Suhrada | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  2. a b SÚHRADA Tomáš 0.0.1855-0.0.0 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  3. Salon republiky. [s.l.]: Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, 2018. 
  4. Obchodní akademie | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 
  5. Hospodářská průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy v Hradci Králové pořádaná ve dnech 12. až 26. srpna 1894. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1894 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  6. VLČKOVÁ, Věra. Historie evangelického sboru v Bohuslavicích nad Metují. Rodným krajem vlastivědný zpravodaj Červenokostelecka. 2006, s. 10–14. 
  7. Václav Rejchl st. | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  8. LADNSMANN, Martin; POKORNÝ, Radek. Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942. Královéhradecko [online]. 2004 [cit. 2022-06-23]. Roč. 1. Dostupné online. 
  9. TOMAN, František. Sté výročí 1. regulačního plánu města Hradce Králové. Puls. 1990, čís. 10, s. 15–19. 
  10. Ze státní průmyslové školy v Praze. Národní listy. 1899-09-11, roč. 39, čís. 252, s. 3. 
  11. Osobní. Stráž [online]. 1899 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  12. Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1907 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  13. Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1913 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  14. Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1916 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  15. Dary. Národní politika. Květen 1917, roč. 35, čís. 118, s. 3. Dostupné online. 
  16. Fotografický obzor. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1902 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  17. Hradec Králové v roce 1925. Praha-Žižkov: Vydal svým nákladem Karel Říha, majitel insertní a nakladatelské kanceláře, 1925. 
  18. Salon republiky [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.