Tok (Brdy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tok

Hromada kamení na vrcholu Toku

Vrchol 865 m n. m.
Prominence 324 m ↓ Pačejov
Izolace 61,1 km → Sedlo[1]
Poznámka nejvyšší vrch Brdské vrchoviny a středních Čech
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Brdská vrchovina / Brdy / Třemošenská vrchovina / Tocká vrchovina
Souřadnice 49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d.
Tok
Fire.svg
Tok
Typ ultrakopec
Hornina slepenec
Povodí Litavka a Klabava
(BerounkaVltavaLabe)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tok je nejvyšší vrchol pohoří Brdy a zároveň Středočeského kraje. Má nadmořskou výšku 865 metrů. Je jednou z tzv. Brdských osmistovek. Dříve byl uváděn i jako Velký Tok pro odlišení od Toku Malého.

Na východním úbočí Toku se nachází někdejší dopadová plocha vojenské střelnice zřízené v roce 1931. Kopec ležel do 31. prosince 2015 ve vojenském prostoru, navíc na hranici dopadové plochy a je veřejnosti nepřístupný, přesto je poměrně často navštěvovaný, jak se můžeme přesvědčit ve vrcholové knize. Přes vlastní vrchol vede široký protipožární příkop, jehož úkolem je zabránit rozšíření častých požárů, vzniklých v důsledku ostřelování dělostřeleckou municí.

Vrchol Toku se nyní nachází na katastrálním území Obecnice v Brdech[2], které je od 1. ledna 2016 součástí obce Obecnice.

Vrchol[editovat | editovat zdroj]

Tento vrchol není z dálky nijak výrazný. Je to rozsáhlá náhorní plošina, kde se vrchol rozezná jen podle usazeného zeměměřičského kamene. Ten se v půlce dvacátého století musel stěhovat. Tam, kde nad jeho prvotním stanovištěm léta stál vysoký trigonometr, není nejvyšší vrchol hory. Na starých mapách uvádějících tu nejprve 857 m a později 863 m tyto nadmořské výšky neplatí. Skutečná nejvyšší poloha Toku leží 200 m jižněji a zde je naměřeno 864,9 metru, což se zaokrouhluje na 865.

Tok je pátou nejizolovanější českou horou - nejbližším vyšším místem je 61 km vzdálený svah Sedla v Šumavském podhůří.[1]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Po odlesnění vrcholové plošiny hory (když zde byla zřizována cílová plocha střelnice) se postupně na tomto území vyvinula zajímavá rostlinná i živočišná společenstva. Právě zdejší flóra je velmi zajímavá a také geomorfologické útvary a jevy, které předtím byly kryty lesem. Vrcholová plošina je pokryta mnohde nezapojeným smrkovým lesem a zejména vřesovišti s borůvkou a brusinkou. Nalezneme tu například rosnatku, vzácnou masožravou rostlinu, vytvářejí se zde rašelinná oka a nalezneme zde památky z doby ledové – kamenné polygony a mrazové trhliny – jevy, které se v České republice vyskytují ještě v Krkonoších a Jeseníkách. Na nedalekém vrchu Klobouček (704 m n. m.), pak nalezneme velmi působivé mnohametrové mrazové sruby. Z živočišné říše stojí za to jmenovat opětovný výskyt tetřeva hlušce, který sem byl poté, kdy odtud v 70. letech minulého století zmizel, reintrodukován.

Z vrcholového plató se nabízejí fantastické rozhledy, za dobré viditelnosti až k pohraničním horám, včetně Klínovce, Ještědu, Sněžky a na část Novohradských hor a Šumavy.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Lovecká chata

Nedaleko vrcholu dříve stála hájovna Carvánka, která byla ve své době nejvýše položeným obydlím uvnitř České kotliny. Ta však musela ustoupit vojenské střelnici. Před několika lety vyrostla v blízkosti původního stavení malá dřevěná lovecká chata, která je však veřejnosti nepřístupná.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jazykovědci pracující v oboru místních jmen zde vyslovili hned několik názorů. Je prý možné, že Tokem bylo označováno místo, k němuž se točila cesta či kde se točil vítr, nebo je jméno odvozeno od slova téci. Tedy vysoká poloha, z níž stékají vodní prameny. A pak je tu tok jako milostný zpěv tetřeva hlušce. I když to poslední není prý podle vědců příliš přesvědčivé – hory v Evropě podle zpěvu nebo křiku ptáků nikde jména nenesou – přesto se přikláníme k této variantě. Právě pro brdský Tok je totiž tok tetřevů nad jiné charakteristický. Na začátku sedmdesátých let dvacátého století tetřevi nitro Brd opustili, aby se sem počátkem tisíciletí opět vrátili (byli sem dovezeni a odchováni).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nejizolovanější české hory na Ultratisicovky.cz
  2. PŘISPĚVATELÉ OPENSTREETMAP.ORG. OpenStreetMap Foundation, [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]