Timo K. Mukka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Timo K. Mukka
Timo K. Mukka.jpg
Narození 17. prosince 1944
Bollnäs
Úmrtí 27. března 1973 (ve věku 28 let)
Rovaniemi
Povolání malíř, spisovatel a básník
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Timo Kustaa Mukka (17. prosince 1944, Bollnäs, Švédsko27. března 1973 Rovaniemi, Finsko) byl finsko-laponský spisovatel a umělecký malíř.

Tento finský autor psal o lidech a životě v Laponsku. Do jeho tvorby spadá devět děl, které napsal během pouhých šesti let. Debutoval v pouhých 19 letech dílem Země je hříšná píseň. Kritikům však toto dílo připadalo příliš brutální a banální.

Život[editovat | editovat zdroj]

Timo K. Mukka se narodil v Bollnäsu ve Švédsku, kam byla jeho rodina nucena odejít během laponské války. Když se jeho rodina vrátila domů, našla místo rodné vesnice jen spáleniště.

Mukka pocházel z dělnické rodiny a většinu života prožil v jedné z nejchudších oblastí Finska. Vyrůstal ve vesnici Orajärvi v oblasti Pello. Naučil se číst ještě před tím, než začal chodit do školy. V dětství se u něho projevil také literární a výtvarný talent, ve kterém ho rodina podporovala.

Dokončil jen základní školu, rok studoval Akademii výtvarných umění a pak se věnoval jen psaní. V roce 1957 prodělal meningitidu, kvůli které trpěl chronickými bolestmi a pokusil se o sebevraždu. Depresemi a následnými extatickými náladami trpěl i během studií v Helsinkách, která následně nedokončil.

Na jaře 1962 se vrátil do Laponska bez vizí a plánů do budoucna. Věnoval se malbě a studiu literatury. Na doporučení svého lékaře nastupuje Mukka v roce 1964 do armády, brzy však dochází ke konfliktům (Mukka odmítal nosit zbraň).

Roku 1966 se stal členem Svazu finských spisovatelů, dostal cenu za literaturu. V dubnu roku 1972 postihl Mukku poprvé infarkt. O jedenáct měsíců později zemřel.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jeho první dílo Země je hříšná píseň (Maa on syntinen laulu) přijala kritika s rozpaky. Kvůli staromilskému, ozdobnému baladickému tónu prózy byl přirovnáván Mukka ke K. Hamsunovi.

Během psaní Tabu se Mukka hlásil ke komunismu, psal do místních deníků články o sociální rovnosti a nutnosti další revoluce, psal také do marxisticky orientované revue Aikalainem, kterou vydával Pentti Saarikoski.

V díle Tabu je popisován milostný vztah čtrnáctileté dívky se starším mužem, přezdívaný Kristus-Ďábel. I přes četné erotické scény však veřejnost přijela dílo příznivě a ocenila i autorovu schopnost ozvláštnit příběh atmosférou balady, exotična a tajemna.

Stejného roku podal pravdivou zprávu o své povinné vojenské službě v pacifistickém románu Täältä jostakin. Během deseti měsíců vydává sbírku básní Punaista a román Laulu Sipirjan lapista. Další rok vydává sbírku povídek o svých oblíbených tématech – sexualitě a smrti Koiran kuolema. V tomto díle stejně jako v baladickém románu Lumen pelko autor častěji než o životě mluví o smrti.

Když bylo Mukkovi 25, vyšlo jeho poslední dílo Kyyhky ja unikko. Od roku 1969 se Mukka zabývá myšlenkou na sepsání rozsáhlé knihy o Laponsku, jeho mýtech a rodech. Tento projekt ovšem nikdy nerealizoval. V roce 1973 (ve věku 28 let) umírá.

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • Země je hříšná píseň (Maa on syntinen laulu, 1964, vyšlo i česky)
  • Tabu (1965)
  • Täältä jostakin (1965)
  • Píseň o dětech Sipirje (Laulu Sipirjan lapsista) (1966, vyšlo i česky)
  • Punaista (1966)
  • Koiran kuolema (1967, titulární povídka sbírky Smrt psa vyšla i česky)
  • Ja kesän heinä kuolee (1968)
  • Lumen pelko (1970)
  • Kyyhky ja unikko (1970)

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Timo K. Mukka
  • Píseň o dětech Sipirje (Laulu Sipirjan lapsista; in: Země je hříšná píseň / Píseň o dětech Sipirje, Praha, Odeon 1980; in: Země je hříšná píseň / Píseň o dětech Sipirje, Praha, Ivo Železný 1992) – přel. Jan Petr Velkoborský
  • Země je hříšná píseň (Maa on syntinen laulu; in: Země je hříšná píseň / Píseň o dětech Sipirje, Praha, Odeon 1980; in: Země je hříšná píseň / Píseň o dětech Sipirje, Praha, Ivo Železný 1992) – přel. Jan Petr Velkoborský

Filmová zpracování[editovat | editovat zdroj]

  • Země je hříšná píseň (Maa on syntinen laulu) – režie Rauni Mollberg, 1973
  • Milka – Film o Tabu (Milka – elokuva tabuista) – Rauni Mollberg, 1980