Till Eulenspiegel

Till Eulenspiegel
	Till Eulenspiegel
Narození	1300 ; Kneitlingen
Úmrtí	1350 (ve věku 49–50 let) ; Mölln
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Till Eulenspiegel nebo Ulenspiegel (česky Enšpígl, nizozemsky Tijl Uilenspiegel) byl legendární lidový šprýmař vycházející z dolnoněmeckého folkloru, zřejmě součást středověké tradice písemně zachycené poprvé v knížkách lidového čtení na počátku 16. století. Oblíbený byl zejména na území dnešního Německa, Nizozemska a Francie.

Ohlasy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Česká literatura[editovat | editovat zdroj]

Česky byla Enšpíglova čtveráctví vícekrát zpracována, např.:

Jan Horecký: Enšpigl, Veselé příběhy ze života lidového šaška (vydal Rudolf Štorch, Praha 1912)
Eliška Krásnohorská: in Pohádky naší babičky (poprvé Josef R. Vilímek, Praha 1901)
Jiří Kolář, Josef Hiršal: Enšpígl (ilustrace Kamil Lhoták, vydal SNDK 1968, Albatros 1992)

Světová literatura[editovat | editovat zdroj]

Charles de Coster[editovat | editovat zdroj]

Známé literární zpracování pochází od belgického spisovatele Charlese de Costera z 19. století, který v díle Hrdinné, veselé i slavné příhody Thylberta Ulenspiegela a Lamma Goedzaka ve Flandřích a jinde (1867) představil mladíka z města Damme ve Vlámsku, syna uhlíře Klaase, který byl později za kacířství upálen, a Soetkin, která po Klaasově smrti žalem umřela.

Autor transformoval příběh do 16. století, kdy se Nizozemsko ocitlo pod nadvládou Španělska s všudypřítomnou inkvizicí a pronásledováním protestantů. Spolu s ostatními geuzy a svým věrným přítelem Lammem Goedzakem pod velením Viléma Oranžského burcoval prostý lid v boji proti Španělům.

Román česky vydaly Národní listy (1910), Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (1922, překlad Otakara Hanuše, jméno ilustrátora neuvedeno), Družstevní práce (1933 a 1949, s ilustracemi Vojtěcha Sedláčka).

Daniel Kehlmann[editovat | editovat zdroj]

Daniel Kehlmann v románu Tyll (2017, česky 2019) přesadil příběh do třicetileté války. Tento Tyll je „zlomyslnější a krutější, nepřináší žádné poselství a nevede protiválečné agitky“.^[1]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Richard Strauss složil symfonickou báseň Till Eulenspiegels lustige Streiche (Enšpíglova šibalství, 1895). Národní divadlo uvádělo Straussova Enšpíglova šibalství jako balet v letech 1972–1974.^[2]
Operu Otakara Jeremiáše Enšpígl uvedlo v roce 1949 Národní divadlo a v roce 1964 Divadlo J. K. Tyla v Plzni.^[3]

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Časopis Eulenspiegel vychází v Německu.^[4] Stejnojmenný časopis vycházel již v NDR.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Eulenspiegel pochází z německého Eulen (sova) + spiegel (zrcadlo). Na obrázcích je Till někdy zobrazován se sovou v pravé ruce (moudrost) a zrcadlem v levé ruce (nastavuje lidem zrcadlo jakožto symbol reflexe). Lem suknice je ozdoben stylizovanými dubovými listy – symbol Německa.