Thalwil
Thalwil | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°17′29″ s. š., 8°33′56″ v. d. |
Nadmořská výška | 435 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Curych |
Okres | Horgen |
Thalwil | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,51 km² |
Počet obyvatel | 18 525 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 3 362,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 8136 Gattikon 8800 Thalwil |
Označení vozidel | ZH |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Thalwil je město v okrese Horgen v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 19 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Thalwil leží na severním svahu masivu Zimmerberg. V lese směrem k oblasti Sihlwald, která byla ve středověku považována za „prales“, se nacházejí dva umělé rybníky, Waldweiher a Gattikerweiher. Oba sloužily jako zásobárny vody pro průmysl v Gattikonu. Dnes jsou oba rybníky ceněny jako místní rekreační oblasti. Koupání je povoleno pouze v Gattikerweiheru.
Sousedními obcemi jsou Rüschlikon, Oberrieden, Horgen a Langnau am Albis (všechny v kantonu Curych).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původně zemědělská obec Thalwil se kdysi skládala ze čtyř vesnic Oberdorf, Unterdorf, Ludretikon a dnes samostatné obce Langnau. Nejstarší částí obce je Ludretikon, který je zmiňován již v roce 915. V 11. století byli majiteli pozemků klášter Muri, Habsburkové a baroni z Eschenbachu. Podle spisu Acta Murensia potvrdili Habsburkové vlastnictví půdy v Muri v roce 1064. V roce 1495 měl klášter dvanáct statků, které si udržel až do svého zrušení v roce 1835. První doložená zmínka přímo o Thalwilu pochází z roku 1133 pod názvem Telwil.[2] Ve všech vrcholně středověkých a několika pozdně středověkých listinách se místo nazývá vicus Telwil (před rokem 1140), Tellewilare (1159), Tällewiler (1275), Telwile (1336) a podobně; dnešní výslovnost s koncovkou -a- je poprvé doložena v roce 1331 (ze Tallwile). Vzhledem k tomu, že 95 % všech švýcarských německých místních jmen, končících na -wil, má v přední části starohornoněmecké osobní jméno, lze Thalwil s největší pravděpodobností vykládat jako „dvůr/usedlost Tella“; stejné osobní jméno se vyskytuje také v názvech obcí Dällikon a Delémont. Starohornoněmecké jméno Tello, které v pozdějších dobách již nebylo známo, bylo později reinterpretováno jako Tal.[3]
Dřívější pravopis názvu je také Thalweil.
Hlavním zaměstnáním obyvatel bylo zemědělství, vinařství a příležitostně rybolov a lodní doprava. Větší pozemky vlastnil klášter Muri s úřední budovou na jezeře a lenními statky a také klášter Wettingen, rovněž s lenními domy a právem kolatury nad kostelem. V Thalwilu se nachází nejstarší lesní korporace v kantonu Curych, les Bannegg, který před 550 lety patřil klášteru Muri a v roce 1483 byl listinou převeden na dvanáct uživatelů klášterních statků. Dnes je tato lesní korporace ve vlastnictví 16 členů Banneggu a obce. Kromě toho se na území obce nachází také obecní lesy. 1713 došlo k oddělení obce Langnau; od té doby tvoří tato část obce vlastní politickou obec s kostelem.[2] V průběhu 19. a 20. století se počet obyvatel díky blízkosti Curychu výrazně zvýšil. Od poloviny 20. století se Thalwil rozrostl společně se sousedními obcemi Rüschlikon, Oberrieden a Langnau. Po první světové válce byly z Thalwilu pod vedením Jakoba Bossharda z Thalwilu organizovány „hladové vlaky“, které pod vojenskou ochranou dopravovaly do hladovějících oblastí východní Evropy nasbírané potraviny a další důležité zásoby.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1634 | 1762 | 1799 | 1833 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
Počet obyvatel | 601 | 1100 | 1149 | 1318 | 1889 | 2145 | 2537 | 3293 | 4011 | 6791 | 7746 | 7511 | 7943 | 7965 | 8787 | 11 481 | 13 591 | 15 412 | 15 647 | 15 805 | 17 291 | 18 307 |
Podíl cizinců činil v roce 2023 31,8 %.[4] Ve stejném roce se 22,10 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 23,97 % k římskokatolické církvi a 53,93 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.[5]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V minulosti byla obec spojena s Curychem a dalšími obcemi pouze po jezeře a silnici. K prvnímu většímu stavebnímu rozvoji došlo v letech 1838–1840 výstavbou silnice Seestrasse, vedoucí podél břehu jezera. Toto nové dopravní spojení, které nebylo vybudováno bez odporu, vedlo k výstavbě nových honosných sídel a k rozmachu průmyslu. Postupem času tak vznikaly různé menší podniky a později velké textilní společnosti, jako například Weidmannova barvírna, hedvábnická firma Robert Schwarzenbach & Co. AG, hedvábnická společnost Gebr. Schmid, později Heer & Co. a přádelna bavlny Schmid AG v Gattikonu. Tyto podniky spolu s výstavbou železnice na levém břehu jezera v roce 1875 výrazně změnily vzhled obce. Vznikla nová sídliště pro dělníky a nastoupila spekulace s nemovitostmi, jaká se opakovala až po druhé světové válce. V roce 1921 byla v Thalwilu zavedena veřejná péče o děti, v níž pokračuje nadace denního centra Thalwil.
Industrializace přinesla Thalwilu velký nárůst počtu obyvatel a způsobila, že se jednotlivé části obce srostly. Tento rozvoj byl dále podpořen otevřením železniční tratě v roce 1875. Po vybudování trati z Curychu do Zugu (1897) se obec stala důležitým železničním uzlem. Díky dobrému spojení s Curychem a centrálním Švýcarskem je Thalwil dnes převážně rezidenční obcí pro dojíždějící (76 % dojíždějících v roce 2000).[2]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Thalwil má železniční stanici se šesti kolejemi, na které zastavují i rychlíky. Na nádraží odbočuje z hlavní trati po levém břehu jezera (z Curychu do Ziegelbrücke) železniční trať do Zugu. Thalwil je obsluhován třemi linkami curyšské S-Bahn (S2, S8 a S24) ve směru do Curychu, Zugu, Schaffhausenu a Pfäffikonu, a dvěma rychlíkovými linkami (InterRegio) do Bernu, Churu, Lucernu a také do německé Kostnice.
Na nádraží začíná trasa Postbusu do Hausen am Albis přes Gattikon, Langnau am Albis a Oberalbis. Místní autobusovou dopravu TROL (Thalwil Rundkurs, Oberrieden, Langnau), která byla zahájena v roce 1989, provozuje společnost Hunziker z Rüschlikonu.
Thalwilem prochází hlavní silnice číslo 3 z Curychu do Pfäffikonu. Západně od Thalwilu prochází dálnice A3 z Basileje přes Curych do Sargans. Dálniční křižovatka Thalwil/Rüschlikon na severozápadě města zajišťuje napojení na místní silniční síť.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Christian Fassnacht (* 1993), fotbalista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thalwil na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b c d ZWICKY, Hans Jakob. Thalwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-10-03 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 871. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Ausländer [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thalwil na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky