Horgen
| Horgen | |
|---|---|
 | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°15′39″ s. š., 8°35′52″ v. d. |
| Nadmořská výška | 408 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) středoevropský čas |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Curych |
| Okres | Horgen |
  Horgen Horgen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30,82 km² |
| Počet obyvatel | 24 549 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 796,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 3400 př. n. l. |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8810 Horgen 8815 Horgenberg 8816 Hirzel 8135 Sihlbrugg 8135 Sihlwald |
| Označení vozidel | ZH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horgen je město v okrese Horgen v kantonu Curych ve Švýcarsku. Je sídlem stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Horgen leží v jihozápadní části kantonu Curych a je druhou největší obcí okresu s rozlohou přes 30 km². Krajina je charakteristická masivem Zimmerberg, boční morénou, kterou vytvořil Linthský ledovec při svém postupu po poslední době ledové, a hřebenem Albis. Území obce se táhne od levého břehu Curyšského jezera přes údolí řeky Sihl k Albisgratu a na jih k Sihlsprungu.
Velkou část Horgenu pokrývají lesy; tvoří 39,6 % rozlohy obce. Dalších 38,4 % je využíváno pro zemědělství, 12,5 % pro zastavěnou plochu, 6,3 % pro dopravu, 1,5 % tvoří neproduktivní půda a 1,7 % vodní plochy (stav k roku 2018).
Od 1. ledna 2018 je součástí Horgenu také obec Hirzel. Hirzel se nachází na hoře Zimmerberg v nadmořské výšce přibližně 700 metrů a na jejím západním svahu směrem k řece Sihl. Tvoří jižní část obce a je pro ni charakteristické zemědělství. Obcí prochází průsmyk Hirzelpass, který byl vždy dopravní tepnou.
Od 13. května 1773, kdy se osamostatnil Oberrieden, je spolu s obcemi Wädenswil, Langnau am Albis, Hausen am Albis a Thalwil sousední obcí. V důsledku sloučení s obcí Hirzel Horgen sousední také s obcemi Menzingen a Neuheim v kantonu Zug.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Prehistorie a raná historie Horgenu nebyla dosud intenzivně prozkoumána. V uhelné sloji Käpfnach se zachovaly zkamenělé kapradiny a mastodonti.
Nejstarším osídlením v obci jsou jezerní osady kupců. Nejstarší pozůstatky pozdně neolitického osídlení byly nalezeny poblíž dnešního mola a byly připsány kultuře Pfyn. Vznikly mezi lety 3900 a 3500 př. n. l. Lid horgenské kultury (přibližně mezi lety 3500 a 2800 př. n. l.), pojmenovaný podle místa nálezu, měl své sídliště v oblasti Scheller poblíž hranice s Oberriedenem. Během vykopávek v letech 1987–1990 bylo sedm samostatných kulturních vrstev v Schelleru dendrochronologicky datováno do let 3100 až 3000 př. n. l. Horgenské osídlení bylo spojeno se soudobým osídlením na jiných švýcarských jezerech.[2]
Dva keltské ženské hroby v Thalackeru pocházejí z 2. století. Z doby stěhování národů v 7. století jsou doloženy alemanské hroby u kaple na Stockerstrasse, v lokalitách Entweder a v Bätbur.
Horgen je poprvé zmíněn jako Horga v listině, kterou král Ota I. Veliký daroval 1. března 952 rozsáhlé pozemky v oblasti Horgenu klášteru Fraumünster v Curychu. Název pochází ze starohornoněmeckého názvu pole, který zněl nějak jako *ze horwun („u bažin“).[3]
Od pozdního středověku zažíval Horgen rozkvět jako centrum obchodu. Kolem roku 1437 se Horgen stal většího panství, když jej curyšská vláda spojila s panství Thalwil a po reformaci s dvorem v Adliswilu. Území horgenského panství sahalo od Wollishofenu až k hranicím s Wädenswilem.[4] Během staré curyšské války, curyšské reformace Ulricha Zwingliho a protireformace bylo území obce Horgen výspou proti katolickému centrálnímu Švýcarsku.
Od roku 1585 docházelo k náboženským sporům mezi vrchností ve městě a anabaptistickou komunitou v Horgenbergu. V jejich průběhu byl 30. září 1614 v Curychu sťat Hans Landis a v roce 1637 byl zajat také Hans Meyli, kterému se však podařilo uprchnout.[5]
Napoleonské nepokoje, helvétské období 1798–1803 a spory o zprostředkovatelskou ústavu v roce 1803 vyvrcholily v roce 1804 válkou. Horgen zůstal hlavním městem okresu během helvétského a mediačního období. Nová ústava z roku 1831 položila základy dnešního okresu Horgen.[4]
Výstavbu železnice na levém břehu Curyšského jezera mezi Curychem a Näfelsem provázela řada potíží. Železniční trať vedla přes rozsáhlé plochy břehů, které byly v jezeře navršeny. Dne 9. února 1875 se 135 m dlouhý úsek rozestavěné trati sesunul do jezera. Trasa byla přeložena, ale 20. září, dva dny po otevření železniční trati, se do vody potopil další 204 m dlouhý úsek, který zabíral více než 6500 m². Stanice se potopila o půl metru a musela být zbourána. Nová železniční trať byla následně postavena dále od břehu jezera.
Na konci roku 2016 bylo 59 % hlasů přijata iniciativa o sloučení obce Hirzel s Horgenem;[6] sloučení bylo dokončeno 1. ledna 2018.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1470 | 1634 | 1654 | 1780 | 1836 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 480 | 1175 | 1560 | 2837 | 2886 | 4844 | 5311 | 5159 | 5232 | 5475 | 6883 | 8056 | 8471 | 9320 | 8916 | 10118 | 13482 | 15691 | 16577 | 16463 | 17432 | 18935 |
Úředním jazykem a lingua franca je němčina, kterou se v každodenním životě mluví převážně v dialektu curyšské němčiny a kterou používá 80 % obyvatel. Následuje italština s 6 % a přibližně 14 % tvoří zbývající jazykové menšiny. V roce 2022 se 24,07 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 25,53 % k římskokatolické církvi a 50,39 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.[8] V roce 2022 nemělo 29,9 % obyvatel registrovaných v Horgenu, tj. 7061 osob, švýcarský pas.[9]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]
Až do začátku industrializace v 19. století převládalo v Horgenu zemědělství, především vinařství a mlékárenství. V první čtvrtině 20. století bylo vinařství v důsledku škůdců (fyloxery), kteří se objevili od roku 1850, a nepříznivé polohy zcela opuštěno. Dnes je zde stále 30 zemědělských podniků; v roce 2005 obhospodařovalo přibližně 100 zaměstnanců 500 hektarů půdy. Největší plochy se nacházejí západně od dálnice A3 a v jižní části vesnice Rietwies.
Mlýn na vesnickém potoce (Heubach) pod masivem Schliifitobel, později známý jako Obermühle, je poprvé zmiňován v roce 1263. Horní mlýn, postavený v roce 1719, přestal fungovat kolem roku 1900. Dolní mlýn na ulici Zugerstrasse byl v provozu již v polovině 19. století. Na jeho místě byla postavena truhlárna, která byla v roce 1902 přestavěna na továrnu na nábytek Horgen-Glarus.[10]
V 18. století bylo v Horgenu několik koželužen. Koželužna Hüni, založená v roce 1728, existuje dosud jako společnost Hüni AG, dodávající automatizační techniku pro koželužny ve Švýcarsku i v zahraničí. Industrializace měla na Horgen silný vliv od poloviny 19. století. Zpočátku dominoval rozvíjející se hedvábnický průmysl s deseti tkalcovnami hedvábí v roce 1847 (např. Weberei Stünzi Söhne), později následoval strojírenský průmysl (např. Wanner, Grob, Stäubli, Schweiter, Oetiker). Mnohé z těchto velkých společností jsou nebo byly od svých počátků mezinárodně aktivní a velkou část své produkce vyvážejí. Úzké vazby mezi hedvábnickým průmyslem v okrese Horgen a Severní Amerikou vedly v letech 1878 až 1895 ke zřízení amerického konzulátu v Horgenu.[11]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Veřejná doprava
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1875 otevřela dráha Schweizerische Nordostbahn (NOB) železniční trať po levém břehu jezera. Trať vedla mezi curyšským hlavním nádražím a obcemi Ziegelbrücke a Näfels. Po zestátnění NOB v roce 1901 se trať stala součástí nově založených Švýcarských spolkových drah (SBB). Dnes je nádraží Horgen (známé také jako Horgen See) obsluhováno dvěma linkami curyšské S-Bahn, S2 a S8.
Nádraží Horgen Oberdorf se nachází na trati Thalwil – Arth-Goldau a obsluhuje jej linka S24. Na území Horgenu se ještě nachází nádraží Sihlwald, kterým prochází trať Curych–Sihlbrugg. Zde zastavuje linka S4 Curych – Langnau (– Sihlwald).
Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťují linkové autobusy systému Zimmerbergbus.
Zürichsee-Fähre Horgen-Meilen AG (FHM) je akciová společnost, která od roku 1932 provozuje lodní dopravu na Curyšském jezeře mezi Horgenem a Meilenem. Pět trajektů ročně přepraví přibližně 2,3 milionu cestujících, 1,3 milionu osobních a přibližně 100 000 nákladních vozidel. Plavební společnost Curyšského jezera (ZSG) pak provozuje osobní lodní dopravu na Curyšském jezeře. Flotila lodí přepraví ročně přibližně 1,8 milionu cestujících.
Individuální doprava
[editovat | editovat zdroj]Horgenem prochází hlavní silnice číslo 3 z Curychu do Pfäffikonu. Západně od Horgenu prochází dálnice A3 z Basileje přes Curych do Sargans. Nově vybudovaný tunel Uetliberg spojuje od 4. května 2009 Horgen s Basilejí přes západní obchvat Curychu. Dálniční křižovatka Horgen se nachází v jižní části Horgenu a zajišťuje napojení na místní silniční síť.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Emil Staiger (1909–1987), germanista
- Luigi Taveri (1929–2018), motocyklový závodník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horgen na německé Wikipedii.
- 1 2 Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach Bezirken und Gemeinden, 1991-2024 - 1991-2024 | Daten - Tabelle. 27. srpna 2025. Dostupné online. [cit. 2026-09-29].
- 1 2 ILLI, Martin. Horgen (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2021-01-12 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NIERMAYER, Manfred. Deutsches Ortsnamenbuch. Berlín: De Gruyter, 2012. ISBN 978-3-11-018908-7. S. 278. (německy)
- 1 2 ILLI, Martin. Horgen (Vogtei) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-01-15 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HOOVER, Peter. Feuertaufe: das radikale Leben der Täufer - eine Provokation. Berlin: Down to Earth, 2006. ISBN 3-935992-23-8. S. 26–30. (německy)
- ↑ Abstimmung 2016 [online]. Gemeinde Horgen [cit. 2024-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-10-07. (německy)
- ↑ Geschichte Hirzel [online]. Gemeinde Horgen [cit. 2024-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-10-07. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Ausländer [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Horgner Jahrheft 1991 [online]. Horgen: Gemeinde Horgen, 1991 [cit. 2024-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-10-07. (německy)
- ↑ Konsularagentur, Konsulat in Horgen (Dossier) [online]. Swiss Federal Archives [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horgen na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
