Test obecných studijních předpokladů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Test obecných studijních předpokladů je test zaměřený na zjišťování specifického studijního potenciálu člověka. Test nezkoumá znalosti, ale schopnosti a dovednosti, které člověka předurčují k tomu, aby mohl dobře studovat. Test tedy neověřuje to, co se člověk naučil, ale naopak to, jak dobře je schopen se učit. Právě proto jsou takové testy používány v rámci přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. Vzhledem k jeho obecnému zaměření na specifický intelektuální potenciál se využívá nejen v oblasti vzdělávání, ale například také v oblasti personalistiky.

Test obecných studijních předpokladů společnosti Scio[editovat | editovat zdroj]

Historie testu[editovat | editovat zdroj]

Test obecných studijních předpokladů (OSP) pronikl do českého školství ve druhé polovině devadesátých let 20. století iniciativou společnosti Scio. Test OSP je odvozen z testu General Record Examination dlouhodobě užívaného v USA. V současnosti je jako součást Národních srovnávacích zkoušek využíván jako kritérium pro přijetí na řadu českých a slovenských vysokých škol, ale jeho využití ve školství je širší. Často je součástí evaluačních (hodnotících) projektů pro školy, v nichž hraje roli indikátoru, jakým způsobem je využíván studijní potenciál žáků a studentů (porovnávají se výsledky testu OSP s výsledky předmětových testů). V určitých modifikacích je možné test OSP využívat také v kariérním poradenství. Test (OSP) testuje základní dovednosti a schopnosti pro úspěšné vysokoškolské studium. Nejedná se o test středoškolských znalostí, při řešení úloh se vychází pouze z informací v zadání.

Skladba testu[editovat | editovat zdroj]

Test OSP ve verzi společnosti Scio se skládá ze čtyř oddílů – verbálního, kvantitativního, logického a argumentačního.

Ve verbální části jde zejména o to, jak umíte pracovat s jazykem, slovy a jejich významem. Jsou v něm porovnávána jednotlivá slova nebo jejich dvojice a určován jejich vzájemný vztah (podobnost, opačný význam atd.), případně doplňovány chybějící výrazy do vět.

V kvantitativní části jsou zařazeny úlohy s procenty, úlohy slovní, úlohy s geometrickými obrazci a úlohy s neznámou veličinou. Testuje se kvantitativní myšlení, pro řešení nejsou nutné žádné hlubší znalosti matematiky.

Logický oddíl obsahuje více úloh kombinačních, spočívajících v zařazování zadaných podmínek do možných souvislostí, přechází ke zkoumání logického myšlení. Vyskytují se v něm také úlohy na porozumění grafům a tabulkám.

Argumentační oddíl se skládá zejména z úloh spočívajících v hledání smyslu textů a jejich vnitřní konzistence. Určuje se v něm, které tvrzení plyne ze zadaného textu, nebo jak se od sebe liší dva texty z pohledu sdělení autora.

Test studijních předpokladů Masarykovy univerzity[editovat | editovat zdroj]

Test studijních předpokladů (TSP) je využíván v přijímacím řízení na většině fakult Masarykovy univerzity (kromě Fakulty sociálních studií a Lékařské fakulty). Koná se v jednotné termíny jak v Brně, tak v Bratislavě a trvá celkem 100 minut. Pokud se uchazeč o studium na Masarykově univerzitě hlásí na více oborů či fakult zároveň, test absolvuje jen jednou a výsledky se mu započítají ke všem jeho přihláškám.

Od testu OSP společnosti Scio se TSP liší větším počtem oddílů a zároveň tím, že jednotlivé oddíly obsahují méně úloh. Obsahuje šest subtestů, zaměřených na numerické, analytické, kritické a verbální myšlení, stejně jako na prostorovou představivost i kulturní přehled. Všechny subtesty obsahují devět otázek v českém jazyce, v oddílu kritické myšlení je zahrnuto i dalších 6 otázek ve zvoleném cizím jazyce (uchazeč o studium si při podání epřihlášky vybírá angličtinu, němčinu, francouzštinu nebo španělštinu). Ke každé otázce je nabídnuto pět možností, přičemž správná je právě jedna. Kritériem úspěšnosti v testu je tzv. percentil, který je vypočítán na základě počtu správných odpovědí a varianty testu TSP a který vyjadřuje, kolik procent uchazečů podalo nižší nebo stejný výkon. Maximální jeho hodnotou je tedy 100 a minimální hodnota je téměř nulová. Důležité je také to, že pro úspěch v přijímacím řízení je jeho potřebná výše u každého studijního oboru rozdílná.

Kariérní poradenství pedagogicko-psychologických poraden[editovat | editovat zdroj]

Pedagogicko-psychologické poradny poskytují v mnoha případech také poradenství pro žáky základních škol a studenty středních škol, kteří se rozhodují o pokračování své studijní dráhy. Toto poradenství se opírá o hloubkové šetření, v němž jsou zjišťovány jak studijní, tak osobnostní předpoklady. Vyšetření má často dvě části. Při první návštěvě poradny proběhne skupinové testové vyšetření trvající 3 – 4 hodiny. Obsahuje zkoušku rozumových schopností, didaktické testy z češtiny a matematiky, zájmové a osobnostní dotazníky. Při druhé návštěvě poradny jsou uchazečům sděleny výsledky vyšetření a doporučen vhodný typ studia.

Příbuzné testy užívané v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Graduate Record Examination[editovat | editovat zdroj]

GRE (Graduate Record Examination) je v anglicky mluvících zemích (především v USA) využíván jako jedna z částí přijímacího řízení na magisterské obory na vysokých školách. Test, který je používán už od roku 1966, vytvořila a spravuje americká organizace Educational Testing Service. Zájemci mohou test skládat ve Spojených státech, Kanadě a dalších zemích. Test uchazeč skládá standardně na počítači, avšak v zemích, kde není dostupný počítačový test, jej uchazeč absolvuje v papírové podobě.

Test se skládá ze tří částí, které zjišťují schopnosti ve verbální a kvantitativní oblasti a schopnost analytického psaní. Verbální část testuje schopnost analyzovat a vyhodnotit psaný text a propojit informace získané z textu, analyzovat vztahy mezi jednotlivými částmi vět a rozpoznat vztahy mezi slovy a pojmy. Kvantitativní část testuje schopnost rozumět základním konceptům aritmetiky, algebry, geometrie a analýzy dat, kvantitativní úsudek a schopnost řešení kvantitativních problémů. Analytická část testuje schopnost jasně artikulovat komplexní myšlenky, ověřovat tvrzení a fakta, schopnost podpořit myšlenky relevantními argumenty a příklady a obstát v diskusi a schopnost ovládat standardní psanou angličtinu. Test OSP v jeho české podobě byl inspirován právě testem GRE.

SAT[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku SAT.

SAT jsou standardizované zkoušky v USA. SAT využívá většina vysokých škol v USA jako jednu z částí přijímacího řízení.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]