Teplá Bystřice
| Teplá Bystřice | |
|---|---|
 Údolí Teplé Bystřice u Folmavy | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 12,9 km |
| Plocha povodí | 17,80 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-02-02-023 |
| Pramen | |
| na severním svahu Čerchova jižně od Capartic 49°23′26,22″ s. š., 12°47′9,42″ v. d. 833 m n. m. | |
| Ústí | |
| do řeky Kouby (na německém území jako Chamb) severovýchodně od města Furth im Wald 49°19′9,23″ s. š., 12°51′31,81″ v. d. 390 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Plzeňský kraj – Okres Domažlice)  Německo (Bavorsko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Černé moře, Dunaj, Řezná, Kouba | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Teplá Bystřice (německy a na německém území Warme Pastritz) je vodní tok v okrese Domažlice v Plzeňském kraji a v zemském okres Cham vládního obvodu Horní Falc v Bavorsku v Německu, levostranný přítok Kouby (na německém území jako Chamb).
Délka toku měří 12,9 km,[1] z toho na českém území 10,2 km.[2] na německém území necelé 3 km.[3] Mezi hraničními znaky 17/10–18 tvoří státní hranici mezi Českem a Německem v délce 0,68 km.[4]
Plocha povodí činí 17,8 km²,[3] z toho na českém území 14,9 km².[5]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Potok pramení v nadmořské výšce 833 metrů na severním svahu Čerchova v Českém lese v CHKO Český les. Nedaleko pramene Teplé Bystřice, asi 300 metrů severně pramení Černý potok (Čerchovka), pravostranný přítok Radbuzy a asi 450 metrů jihozápadně pramení další Černý potok (Schwarzbach), levostranný přítok Nemanického potoka (Böhmische Schwarzach). Neobydlenou zalesněnou krajinou přitéká k přírodní rezervaci Bystřice, kterou protéká při jejím severozápadním okraji. Po opuštění území rezervace je po asi 1,2 km odváděna část toku historickým umělým korytem – náhonem Teplé Bystřice.[6]
Kdysi odtékaly veškeré vody do Bavorska. Roku 1571 však byla svedena část toku umělým korytem (náhonem Teplé Bystřice) do Domažlic k pohonu několika mlýnů a k napájení městských vodovodů i obranných příkopů. Vybudováním náhonu došlo k vytvoření umělé hranice evropského rozvodí a propojily se dvě úmoří, a to úmoří Černého moře a úmoří Severního moře. Vody z Teplé Bystřice jsou odváděny do povodí Dunaje (Kouba→Řezná→Dunaj), z náhonu Teplé Bystřice do povodí Labe (Zubřina→Radbuza→Berounka→Vltava→Labe). V minulosti se o vodu z Teplé Bystřice vedly velké spory. Před vybudováním umělého kanálu totiž tekla voda směrem k Folmavě a toto území bylo vodou dostatečně zásobované. Po vybudování umělého náhonu v místě bifurkace ustanovilo město Domažlice dozorce, který hlídal a bránil vodu před folmavskými obyvateli, zejména mlynáři, kteří měli nouzi o vodu, což jim způsobovalo značné škody. Folmavští mlynáři dohnali spory až ke krajskému soudu v Plzni. Soud dal za pravdu folmavským mlynářům.[7]
Západně od České Kubice opouští potok území CHKO Český les a mění směr na jižní. Obtéká zástavbu Dolní Folmavy a okraj zástavby v Horní Folmavě a přitéká ke státní hranici. Na úseku necelých 700 metrů tvoří státní hranici, podtéká silnici I/26 a po opuštění státní hranice s Německem pokračuje již na německém území jako Warme Pastritz. Severovýchodně od města Furth im Wald se zleva vlévá do řeky Kouby, která na německé území již nese německý název Chamb.[6]
Mlýny[editovat | editovat zdroj]
Na Teplé Bystřici stálo několik vodních mlýnů. Nejvýše položeným mlýnem byl Hamerský mlýn,[8] následoval Folmavský mlýn, oba v Dolní Folmavě.[9] Další mlýny stály v Horní Folmavě, a to Schmalz Mühle[10] a Šteflův mlýn.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Teplá Bystřice [online]. adams.wz.cz [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Teplá Bystřice [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Gewässerkundlicher Dienst Bayern [online]. gkd.bayern.de [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice Česká republika – Spolková republika Německo – hraniční úsek Bavorsko [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ VALTR, Pavel. Český les – jih [online]. Plzeň: Krajský úřad Plzeňského kraje, 2009 [cit. 2023-11-10]. S. 23. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
- ↑ HORNOVÁ, Eliška. Antropogenní změny odtoku na evropském rozvodí Bystřice a Teplé Bystřice. Plzeň, 2016 [cit. 2023-11-10]. 137 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Jan Kopp. s. 37–39.
- ↑ Databáze vodních mlýnů [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Databáze vodních mlýnů [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Databáze vodních mlýnů [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Databáze vodních mlýnů [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teplá Bystřice na Wikimedia Commons
