Telman Gdljan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Telman Gdljan
RIAN archive 20986 Senior investigator..jpg
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Sovětského svazu
Lidová strana Ruska

Narození 20. prosince 1940 (78 let)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16368316
Alma mater Saratovská státní právnická akademie
Profese politik a sledovatelys
Ocenění Медаль «Защитнику свободной России»
Commons Kategorie Telman Gdlyan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Telman Chorenovič Gdljan (rusky Те́льман Хоре́нович Гдлян, arménsky Թելման Գդլյան, * 20. prosince 1940 Bolšoj Samsar, Gruzínská sovětská socialistická republika) je ruský právník a politik arménského původu.

Vystudoval práva na univerzitě v Saratově, od roku 1962 byl členem KSSS. Od roku 1968 pracoval jako prokurátor v Uljanovsku. V roce 1983 byl jmenován do čela komise vyšetřující nelegální obchody s bavlnou v Uzbekistánu. Spolu s dalším vyšetřovatelem Nikolajem Ivanovem odhalili mimořádnou míru korupce a zneužívání moci, spojenou s osobou bývalého prvního tajemníka uzbecké komunistické strany Šarafa Rašidova. Skandál vedl k personálním změnám ve stranickém vedení a Gdljan se stal populárním představitelem perestrojky. V roce 1989 byl zvolen na Sjezd lidových poslanců a stal se členem Nejvyššího sovětu. Zároveň proti němu byla vedena kampaň, v níž byl obviněn z překračování pravomocí, na jaře 1990 byl vyloučen z komunistické strany a propuštěn z prokuratury, jednalo se i jeho zbavení poslanecké imunity.[1] V době Srpnového puče byl mezi zatčenými demokratickými aktivisty,[2] v roce 1992 obdržel za své postoje řád Obránce svobodného Ruska.

O svém boji s mafií vydal knihy Pyramida 1 a Pyramida 2, jejichž spoluautorem byl novinář Jevgenij Dodolev. Byl zakladatelem a předsedou Lidové strany Ruska,[3] V letech 1995 až 1999 byl poslancem Státní dumy za koalici Ruské regiony. Žije v Moskvě, jeho žena je lékařka, mají spolu dvě děti.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://articles.latimes.com/1990-04-19/news/mn-2010_1_supreme-soviet
  2. http://news.bbc.co.uk/hi/russian/russia/newsid_5261000/5261982.stm
  3. http://old.nasledie.ru/oborg/2_1/2_1_1/all/p148.htm
  4. http://www.aif.ru/archive/1640462

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]