Přeskočit na obsah

Kanál (televize)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Televizní kanál)
Na tento článek je přesměrováno heslo Televizní kanál. Další významy jsou uvedeny na stránce Televizní kanál (rozcestník).

Televizní kanál je rozsah frekvencí používaných pro vysílání kompletního televizního signálu. Při pozemním vysílání televize má kanál podle použité normy šířku 5-14 MHz, proto se pro šíření televize používají rádiové vlny o frekvencích nad 40 MHz v pásmech VHF a UHF. V případě analogového vysílání umožňuje jeden kanál přenos jednoho televizního programu, při digitálním vysílání se díky účinné kompresi dat přenáší v jednom kanálu celý televizní multiplex, který obsahuje několik televizních a rozhlasových programů.

Kanály v pásmu VHF

[editovat | editovat zdroj]

Stálé vysílání televize začínalo ve většině zemí v pásmu VHF na kmitočtech 40 až 230 MHz. Přesné frekvence a šířky kanálů se lišily v různých oblastech světa a někdy i v různých státech, jak to dokumentuje následující obrázek. Kmitočty byly rozděleny na následující pásma:[1]

  • I. TV pásmo 47-68 MHz
  • II. TV pásmo 76-100 MHz
  • III. TV pásmo 174-230 MHz
Mapa televizních kanálů v pásmu VHF (nyní již nepoužívaném).

S přechodem na digitální vysílání se vysílání televize v pásmu VHF ukončuje. Většina digitálních tunerů je schopna přijímat pouze vysílání v pásmu III – od 174 do 230 MHz, které je však rezervováno pro vysílání digitálního rozhlasu – Digital Audio Broadcasting (DAB).[1][2]

Kanály v pásmu UHF

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k pozdějšímu začátku využívání pásma UHF se více uplatnila standardizace, díky níž se v celé Evropě, Africe, na Středním východě a v Číně používají kanály s odstupem 8 MHz rozdělené do dvou pásem:

  • IV. TV pásmo 470-582 MHz
  • V. TV pásmo 582-958 MHz

U DVB-T a DVB-T2 se zpravidla udává střední kmitočet kanálu, např. 474 MHz pro kanál 21. Sloupce „Nosná frekvence obrazu“ a „Nosná frekvence zvuku“ platí pro analogové vysílání podle norem CCIR-G a CCIR-H (postupně ukončované v různých státech od roku 2007). V systém CCIR-K, který se používal ve většině zemí východního bloku včetně Československa a v České republice do vypnutí analogového vysílání v roce 2011, byly nosné frekvence zvuku o 1 MHz vyšší, než jsou uvedeny v tabulce.[3] Tytéž kmitočty se používají nebo používaly i v Číně, kde však mají kanály čísla o 8 nižší.

S rozvojem mobilních telefonie se kanály od nejvyšších postupně uvolňují pro mobilní telefony. Televizní kanály 71-81 byly uvolněny pro GSM (používaly se pouze v Itálii); 61-70 pro Long Term Evolution (LTE); po přechodu na DVB-T2 se používají pouze kanály 21-48; kanály 49-60 budou použity pro sítě 5G.[4] Uvolňování části pásma používaného pro pozemní vysílání televize pro mobilní sítě se nazývá digitální dividenda.[5]

Televizní kanály v pásmu UHF
Kanál Rozsah
MHz
Nosná frekvence obrazu
MHz
Nosná frekvence zvuku
MHz
21 470-478 471.25 476.75
22 478-486 479.25 484.75
23 486-494 487.25 492.75
24 494-502 495.25 500.75
25 502-510 503.25 508.75
26 510-518 511.25 516.75
27 518-526 519.25 524.75
28 526-534 527.25 532.75
29 534-542 535.25 540.75
30 542-550 543.25 548.75
31 550-558 551.25 556.75
32 558-566 559.25 564.75
33 566-574 567.25 572.75
34 574-582 575.25 580.75
35 582-590 583.25 588.75
36 590-598 591.25 596.75
37 598-606 599.25 604.75
38 606-614 607.25 612.75
39 614-622 615.25 620.75
40 622-630 623.25 628.75
41 630-638 631.25 636.75
42 638-646 639.25 644.75
43 646-654 647.25 652.75
44 654-662 655.25 660.75
45 662-670 663.25 668.75
46 670-678 671.25 676.75
47 678-686 679.25 684.75
48 686-694 687.25 692.75
49 694-702 695.25 700.75
50 702-710 703.25 708.75
51 710-718 711.25 716.75
52 718-726 719.25 724.75
53 726-734 727.25 732.75
54 734-742 735.25 740.75
55 742-750 743.25 748.75
56 750-758 751.25 756.75
57 758-766 759.25 764.75
58 766-774 767.25 772.75
59 774-782 775.25 780.75
60 782-790 783.25 788.75
61 790-798 791.25 796.75
62 798-806 799.25 804.75
63 806-814 807.25 812.75
64 814-822 815.25 820.75
65 822-830 823.25 828.75
66 830-838 831.25 836.75
67 838-846 839.25 844.75
68 846-854 847.25 852.75
69 854-862 855.25 860.75
70 862-870 863.25 868.75
71 870-878 871.25 876.75
72 878-886 879.25 884.75
73 886-894 887.25 892.75
74 894-902 895.25 900.75
75 902-910 903.25 908.75
76 910-918 911.25 916.75
77 918-926 919.25 924.75
78 926-934 927.25 932.75
79 934-942 935.25 940.75
80 942-950 943.25 948.75
81 950-958 951.25 956.75
  • Poznámka: Kanály 21-25 měly před rokem 1961 čísla 14-18.[6]

V Severní a Jižní Americe, Japonsku a některých dalších asijských státech je pásmo od 470 MHz rozděleno na kanály s odstupem 6 MHz, v Austrálii je pásmo od 526 MHz rozděleno na kanály s odstupem 7 MHz číslované od 28.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Television channel frequencies na anglické Wikipedii.

  1. a b MALÝ, Martin; KUKLÍNKOVÁ, Dita. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-12. 
  2. Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/21/09.2008-09 pro kmitočtové pásmo 174-380 MHz [online]. Český telekomunikační úřad, 2008-09-02 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  3. ČESKÝ, Milan. Příjem rozhlasu a televize. 2. vyd. Praha: SNTL, 1981. 276 s. S. 268–269. 
  4. ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 2017/899 ze dne 17. května 2017, o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (česky)
  5. Digitální dividenda [online]. Český telekomunikační úřad, 2009-02-04 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  6. Foreign Broadcast Information Service, Broadcasting Stations of the World (Part IV) 16th Edition 1960, U.S. Government Printing Office, 1960 pages 97-98