Tarja Halonenová

Tarja Kaarina Halonen
Tarja Kaarina Halonen
11. prezidentka Finska
	Ve funkci:; 1. března 2000 – 1. března 2012
Předchůdce	Martti Ahtisaari
Nástupce	Sauli Niinistö
Ministryně zahraničních věcí Finska
	Ve funkci:; 13. dubna 1995 – 25. února 2000
Předseda vlády	Paavo Lipponen
Předchůdce	Paavo Rantanen
Nástupce	Erkki Tuomioja
Ministryně spravedlnosti Finska
	Ve funkci:; 28. února 1990 – 26. dubna 1991
Předseda vlády	Harri Holkeri
Předchůdce	Matti Louekoski
Nástupce	Hannele Pokka
Poslankyně parlamentu; za Helsinki
	Ve funkci:; 24. března 1979 – 26. února 2000
Nástupce	Ilkka Taipale
Stranická příslušnost
Členství	Finská sociálně demokratická strana
Rodné jméno	Tarja Kaarina Halonen
Narození	24. prosince 1943 (80 let); Helsinky, Finsko
Choť	Pentti Arajärvi
Partner(ka)	Kari Pekkonen
Děti	Anna Halonenová
Alma mater	Helsinská univerzita
Profese	právnička
Náboženství	luteránství
Ocenění	komandér Řádu bílé růže (1990); dáma velkého kříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1995); Řád bílé hvězdy 1. třídy (1995); velkokříž Řádu islandského sokola (1997); Komtur velkokříže Řádu finského lva (1998); … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.tpk.fi
Commons	Tarja Halonen
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tarja Kaarina Halonenová (* 24. prosince 1943 Helsinky) je finská politička. V letech 2000–2012 byla jedenáctou prezidentkou Finska a první ženou, která tuto funkci zastávala. Byla zvolena v roce 2000 a znovuzvolena v lednu 2006 na dalších šest let. Předtím pracovala jako ministryně zahraničí, členka parlamentu a jako právnička odborové organizace. Pochází ze sociální demokracie, ale se stranou přestala spolupracovat už když byla zvolena prezidentkou.

Život

Jako studentka práv v roce 1971 vstoupila do finské sociální demokracie. V letech 1977 až 1996 byla zastupitelkou v městské radě v Helsinkách a v letech 1979 až 2000 vykonávala funkci poslankyně ve finském parlamentu.

Od roku 1987 vykonávala různé ministerské funkce ve finské vládě: do roku 1990 ministryně sociálních věcí a zdravotnictví, v letech 1989 až 1991 ministryně pro skandinávskou spolupráci, v letech 1990 až 1991 ministryně spravedlnosti a v letech 1995 až 2000 ministryně zahraničí za jejíhož působení vstoupilo Finsko do EU, v druhé polovině roku 1999 předsedalo Finsko poprvé EU.

Po studiích se velmi zajímala o lidská práva a menšiny, například homosexuálů. Skutečnost, že žila jako matka se svým životním partnerem nesezdaná, narušovala její šance při přímé volbě finského prezidenta v roce 2000 a tím víc, když měla takovou váženou a populární konkurenci v podobě Esko Aho (finský premiér v letech 1991–1995), Riitty Uosukainenové a Elisabeth Rehnové.

K všeobecnému překvapení vyhrála volební boj úřadující ministryně zahraničí – také díky oceňovanému finskému předsednictví Evropská unie v roce 1999. Tak se mohla stanout v prvním kole volby 16. ledna 2000 se 40,0% hlasů před Esko Aho (34,4 %) jasně na špici sedmi kandidátů.

Dne 6. února 2000 ve 2. kole volby získala 51,6 % proti konzervativci Aho.

Zároveň se jejím nástupem do úřadu vstoupila do platnosti změna ústavy, která dřívější velmi rozsáhlé pravomoci hlavy státu omezila na pouhé reprezentativní úkoly. Vzhledem k této změně se už nemohla Tarja Halonenová projevovat v témže měřítku jako její předchůdci Urho Kekkonen, Mauno Koivisto a Martti Ahtisaari v utváření zahraniční a domácí politiky.

Tarja Halonenová, která se těší v anketách veřejného mínění pravidelně stále velké oblibě, uvedla ve známost 19. května 2005, že při prezidentských volbách v roce 2006 bude znovu kandidovat. V prvním kole 15. ledna 2006 dosáhla 46,3% hlasů. Do druhé volbě 29. ledna 2006 nastoupila proti druhému kandidátovi Sauli Niinistöovi a vyhrála - vzhledem ke své vysoké popularitě během volebního období – relativně těsně s 51,8 % hlasů.

Poté, co byla v roce 2000 zvolena, vdala se za svého dlouholetého partnera Dr. Penttiho Arajärviho.

Vyznamenání a ocenění

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarja Halonenová na Wikimedia Commons
Oficiální stránky finské prezidentky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Prezidenti Finska

Kaarlo Juho Ståhlberg (1919–1925) • Lauri Kristian Relander (1925–1931) Pehr Evind Svinhufvud (1931–1937) • Kyösti Kallio (1937–1940) • Risto Ryti (1940–1944) • Carl Gustaf Emil Mannerheim (1944–1946) • Juho Kusti Paasikivi (1946–1956) • Urho Kaleva Kekkonen (1956–1982) • Mauno Koivisto (1982–1994) • Martti Ahtisaari (1994–2000) • Tarja Halonenová (2000–2012) • Sauli Niinistö (2012–2024) • Alexander Stubb (od 2024)