Takis Würger
| Takis Würger | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. června 1985 (38 let) Hohenhameln |
| Povolání | novinář, redaktor, spisovatel a válečný zpravodaj |
| Témata | žurnalistika, literatura a válečné zpravodajství |
| Významná díla | Stella |
| Ocenění | Německá reportérská cena (2012) Německá reportérská cena (2014) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Takis Würger (* 10. června 1985 Hohenhameln) je německý novinář a spisovatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Novinářská dráha[editovat | editovat zdroj]
Otec Takise Würgera, Karl-Richard Würger, pracoval jako redaktor novin Neue Presse. Takis vyrůstal se svou matkou a dvěma sourozenci ve Wennigsenu. Po maturitě se podílel jako dobrovolník na projektu pro rozvojovou pomoc v Peru. Dobrovolničil v redakci mnichovského deníku Abendzeitung a navštěvoval školu žurnalistiky Henri-Nannen-Schule. Poté začal pracovat jako redaktor ve zpravodajském časopise Der Speigel, kde psal pro společenskou rubriku. V roce 2014 studoval rok společenské a politické vědy na Univerzitě v Cambridge na St. John’s College.
Würger přinášel pro Spiegel zpravodajství mimo jiné z Afghánistánu, Libye, Mexika a Ukrajiny. V roce 2012 strávil jakožto stipendista programu Arthur F. Burns Fellowship pro německé novináře tři měsíce v Texasu u novinové redakce The Austin Chronicle. Würger vede seminář o reportáži na Akademie der Bayerischen Presse (Akademie Bavorského tisku).
Würger vyhrál několik novinářských ocenění, jako například cenu Deutscher Reporterpreis (Německá reportérská cena), Cenu Hansely Miethové, CNN Journalist Award, Journalistenpreis der Christlichen Medienakademie (Novinářská cena Křesťanské mediální akademie) a European Journalism Prize Writing for CEE. V roce 2010 byl v Medium Magazin oceněn jako jeden z „30 top novinářů pod 30“.
Spisovatel[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 získal na literárním festivalu lit.Cologne cenu Silberschweinpreis za svůj debutový román Der Club. Román byl nominován také na literární cenu aspekte, kterou uděluje německá televizní stanice ZDF za nejlepší prozaický debut, a zařadil se mezi pět nejoblíbenějších románů nezávislých německých knihkupců za rok 2017. Audioknižní zpracování bylo v roce 2018 oceněno cenou Deutscher Hörbuchpreis v kategorii nejzábavnějších titulů.
U příležitosti vydání dvou českých překladů v Nakladatelství Host se měl autor na pozvání Goethe-Institutu zúčastnit v květnu 2020 německojazyčného literárního programu DAS BUCH v rámci veletrhu Svět knihy v Praze a knihy zde osobně představit českému publiku. Z důvodu pandemie koronaviru se veletrh nekonal. Jan Fingerland, který měl diskuzi na veletrhu původně moderovat, Takise Würgera nakonec alespoň vyzpovídal na dálku a rozhovor zaznamenal.[1]
Takis Würger žije v Berlíně.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Hrsg.: Knockout: Das Leben ist ein Kampf. Die 20 besten Geschichten vom Boxen. Fotografie: Devin Yalkin. Ankerherz Verlag, Hollenstedt 2015, ISBN 978-3-940138-94-1.
- Journalistenschule klarmachen: Insider verraten ihre Tipps für die Bewerbung. CreateSpace Independent Publishing Platform, 2015, ISBN 978-1519470751.
- Der Club. Román. Verlag Kein & Aber, Curych 2017, ISBN 978-3-0369-5753-1.
- Stella. Román. Hanser Verlag, Mnichov 2019, ISBN 978-3-44625993-5.[2][3]
České překlady[editovat | editovat zdroj]
- Stella. Host, Brno, 2019. Přeložila Iva Kratochvílová. ISBN 978-80-275-0012-3
- Klub. Host, Brno, 2019. Přeložila Iva Kratochvílová. ISBN 978-80-7577-786-7
Recepce díla[editovat | editovat zdroj]
První román Würgera se stal bestsellerem. Jeho druhý román Stella (2019), který věnoval svému pradědečkovi zavražděnému v plynové komoře v rámci Akce T4 (tajný program vyvražďování postižených lidí v nacistickém Německu), vzbudil vášnivou fejetonovou debatu a rozdělil literární kritiky.[4] Negativní kritika, která se objevila v novinách Süddeutsche Zeitung,[5] FAZ [6] a Die Zeit,[7] reagovala po zveřejnění románu na hlavní postavu, Stellu Goldschlagovou, která jakožto židovka kolaborovala s gestapem. Zaznívala však i pozitivní kritika; NDR (Severoněmecký rozhlas) vyhlásil Stellu knihou měsíce. Kritik Philipp Peyman Engel pochválil v týdeníku Jüdische Allgemeine dílo za „tichost, věrohodnost a ano, také nelítostnost“.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Takis Würger na německé Wikipedii.
- ↑ Interview - Das Buch. www.goethe.de [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Mirjana Cvjetkovic: Takis Würger gibt „Stella“ ein Gesicht. Archivováno 14. 4. 2019 na Wayback Machine. In: Neue Presse. 8. Januar 2019, S. 24.
- ↑ „Stella“-Verleger: „Das darf und muss Literatur“. NDR.de. 14. Januar 2019, abgerufen am 16. Januar 2019.
- ↑ Adrian Prechtel: Takis Würger über „Stella“: „Antwort können nur die Leser geben“. Abendzeitung, 18. Januar 2019, abgerufen am 5. Februar 2019.
- ↑ MÜLLER, Lothar. Sueddeutsche.de. Ein Autor muss sich den Geistern stellen, die er ruft [online]. 2019-01-19. Dostupné online.
- ↑ WIELE, Jan. www.faz.net. „Stella“ von Takis Würger: Sag mal, weinst du, oder ist das der Regen? [online]. Dostupné online.
- ↑ SÜSELBECK, Jan. Die Zeit. "Stella": Schuldig, jeder auf seine Art [online]. 2019-01-12. Dostupné online.
- ↑ ENGEL, Philipp Peyman. »Eine wichtige Debatte«. Jüdische Allgemeine [online]. 2019-01-16 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Takis Würger na Wikimedia Commons - Takis Würger Archivováno 25. 7. 2020 na Wayback Machine., životopis německy (Buchszene)
- Rozhovor Jana Fingerlanda s Takisem Würgerem (Magazín Goethe-Institutu, česky a německy, červen 2020).
