Třída Indomito

Třída Indomito
	Insidioso
Obecné informace
Uživatelé	Regia Marina; Kriegsmarine
Typ	torpédoborec
Lodě	6
Zahájení stavby	1910–1912
Spuštění na vodu	1912–1913
Uvedení do služby	1913–1914
Osud	3 potopeny; 3 vyřazeny
Předchůdce	třída Soldato
Nástupce	třída Ardito
Technické údaje po dokončení
Výtlak	672 t (standardní); 770 t (plný)
Délka	72,5 m (na vodorysce); 73 m (celková)
Šířka	7,3 m
Ponor	2,4 m
Pohon	2 turbíny, 4 kotle; 2 lodní šrouby
Rychlost	30 uzlů
Dosah	1200 nám. mil při 14 uzlech
Posádka	69–79
Výzbroj	1× 120mm kanón; 4× 76mm kanón (4×1); 2× 450mm torpédomet (2×1)
Technické údaje Insidioso (1941)
Výtlak	758 t (standardní); 890 t (plný)
Délka	72,5 m (na vodorysce); 73 m (celková)
Šířka	7,3 m
Ponor	2,4 m
Pohon	2 turbíny, 3 kotle; 2 lodní šrouby
Rychlost	24 uzlů
Posádka	75
Výzbroj	1× 102mm kanón; 4× 20mm kanón (2×2); 2× 13,2mm kulomet (1×2); 2× 533mm torpédomet (1×2); 2× vrhač hlubinných pum

Třída Indomito byla lodní třída torpédoborců italského námořnictva. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Bojovaly v první světové válce. Dva byly potopeny. Od roku 1929 byla čtyři přeživší plavidla klasifikována jako torpédovky. Vyřazena byla v letech 1937–1938. Za druhé světové války byl jeden reaktivován.^[1] Po italské kapitulaci v září 1943 jej zajali Němci a zařadili jej do Kriegsmarine. Roku 1944 byl potopen.^[2]

Byly to první italské torpédoborce s turbínovým pohonem a kotly na topný olej. Z třídy Indomito konstrukčně vycházely ještě další čtyři třídy italských torpédoborců (Ardito, Audace, Rosolino Pilo a Giuseppe Sirtori). Celkem tak bylo postaveno 22 jednotek třídy Indomito a jejích derivátů.^[1]

Stavba

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Jejich vývoj vedl Luigi Scaglia z loděnice Cantiere Pattison v Neapoli, která následně zajistila jejich stavbu. Do služby byly zařazeny v letech 1913–1914.^[1]

Jednotky třídy Indomito:^[1]

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Osud
Indomito (ID)	1910	10. května 1912	leden 1913	Vyřazen 1937.
Impavido (IV)	1911	22. března 1913	listopad 1913	Vyřazen 1937.
Impetuoso	1910	23. července 1913	květen 1914	Dne 10. července 1916 v Otrantském průlivu potopen rakousko-uherskou ponorkou SM U 17.
Insidioso (IS)	1912	30. září 1913	červenec 1914	Vyřazen 1938, reaktivován 1941. Využíván jako eskortní loď a ve výcviku ponorek. Dne 10. září 1943 v Pule zajat Němci. Dne 8. listopadu 1943 zařazen do Kriegsmarine jako TA21 Wildfang. Dne 9. srpna 1944 poškozen spojeneckým letectvem. Dne 5. listopadu 1944 ve Fiume potopen spojeneckým letectvem.^[2]
Intrepido	1910	7. srpna 1912	únor 1913	Dne 4. prosince 1915 se poblíž Vlory potopil na mině z německé ponorky SM UC 14.
Irrequieto (IR)	1910	12. prosince 1912	červen 1913	Vyřazen 1937.

Konstrukce

Výzbroj tvořil jeden 120mm kanón, čtyři 76mm kanóny a dva jednohlavňové 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Thornycroft a dvě turbíny Tosi o výkonu 16 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Spaliny odváděly tři komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů. Dosah byl 1200 námořních mil při rychlosti čtrnáct uzlů.^[1]

Modernizace

Roku 1914 byly torpédoborce vybaveny dvěma zdvojenými 450mm torpédomety. V letech 1915–1916 byly vybaveny pro nesení deseti námořních min a zároveň bylo zvětšeno množství neseného paliva ze 100 na 128 tun. Plný výtlak narostl na 900 tun a nejvyšší rychlost torpédoborců klesla na 27–28 uzlů.^[1]

V letech 1918–1919 bylo upraveno složení výzbroje přeživších jednotek. Nové složení výzbroje tvořilo pět 102mm kanónů, jeden 40mm kanón, čtyři 450mm torpédomety a deset min.^[1]

Roku 1941 byl Insidioso reaktivován v modifikované podobě. Zůstaly mu tři kotle a dva komíny. Výkon pohonu byl 12 000 shp a rychlost 24 uzlů. Vyzbrojen byl jedním 102mm kanónem, čtyřmi 20mm kanóny, dvěma 13,2mm kulomety, jedním dvojitým 533mm torpédometem a dvěma vrhači hlubinných pum.^[1] Němci jej do služby zařadili vyzbrojený dvěma 102mm kanóny, devíti 20mm kanóny a dvěma 13,2mm kulomety.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h INDOMITO destroyers (1913 - 1914) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b TA21 torpedo boat (1914 / 1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Indomito na Wikimedia Commons

[nav-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h INDOMITO destroyers (1913 - 1914) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky)

[nav2-2] TA21 torpedo boat (1914 / 1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]