Svižníci
Svižníci | |
---|---|
Cicindelidae | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | brouci (Coleoptera) |
Podřád | všežraví (Polyphaga) |
Čeleď | střevlíkovití (Carabidae) |
Podčeleď | svižníci (Cicindelinae) Latreille, 1802 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svižníci (Cicindelinae) jsou velká skupina brouků, významných predátorů hmyzu a jiných bezobratlých.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Dříve byli tito brouci klasifikováni jako samostatná čeleď Cicindelidae, ale v současné době jsou zařazováni jako podčeleď Cicindelinae čeledi Carabidae (střevlíkovití). Nejnovější klasifikace je zařazuje jako podskupinu v podčeledi Carabinae, ačkoliv to ještě nebylo šířeji akceptováno. Dosud nebylo dosaženo dohody kam tito brouci patří a to na všech úrovních od čeledi až po poddruhy a je mimořádně složité rozluštit taxonomickou literaturu týkající se této skupiny. Bylo rozpoznáno asi 2100 druhů a mnozí entomologové (taxonomisté) je klasifikují rozdílně výše nebo níže, podle svých zvyklostí.
Svižníci mají často velké vypouklé oči a velká zahnutá kusadla. Všechny druhy jsou predátory, jako dospělci i v larválním stadiu. Rod Cicindela je rozšířen kosmopolitně. Další známější jsou rody Megacephala, Omus, Amblycheila a Manticora. Zatímco členové rodu Cicindela jsou obvykle denními živočichy a zdržují se venku v největších vedrech, všichni příslušníci rodů Megacephala, Omus, Amblycheila a Manticora jsou aktivní v noci. V rodech Cicindela a Megacephala jsou často pestrobarevní brouci, zatímco ostatní rody jsou převážně jednobarevně černé.
Svižníci rodu Manticora jsou největšími představiteli podčeledi Cicindelinae. Žijí v pouštích Jižní Afriky.
Larvy svižníků žijí ve válcových norách, sahajících do hloubky asi jednoho metru pod zem. Na úrovni země se doupě rozšiřuje a svažuje směrem ke středu, takže hmyz který se dostane do tohoto trychtýře spadne dolů a stává se kořistí larvy. Někteří svižníci žijí na stromech, ale většina jich běhá po zemi. Brouci žijí na pobřeží moří a jezer, v písečných dunách a v hlinitých březích potoků.
Svižníci jsou považováni za jeden z indikátorů čistoty životního prostředí, které jsou zmiňovány v ekologických studiích. Patří také k nejrychleji se pohybujícím zástupcům hmyzu (mimo létající formy), dosahující rychlosti pohybu v rozmezí 9 až 13 km/h.[1]
Rody
[editovat | editovat zdroj]- Amblycheila Say, 1830
- Cicindela Linnaeus, 1758
- Megacephala Latreille, 1802
- Omus Eschscholtz, 1829
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Tiger Beetles of Alberta: Killers on the Clay, Stalkers on the Sand by John Acorn. University of Alberta Press, 2001.
- Tiger Beetles: The Evolution, Ecology, and Diversity of the Cicindelids by David L. Pearson and Alfried P. Vogler. Cornell University Press, 2001.
- A Field Guide to the Tiger Beetles of the United States and Canada by David L. Pearson, C. Barry Knisley and Charles J. Kazilek. Oxford University Press, 2005.
- https://web.archive.org/web/20060831202838/http://homepage3.nifty.com/trechinae/cicinw.htm (japonsky)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Cicindela chinensis
-
Cicindela japonica
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiger beetle na anglické Wikipedii.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Zvířecí olympiáda. OSEL.cz [online]. 30. června 2021. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu svižníkovití na Wikimedia Commons
- Taxon Cicindelinae ve Wikidruzích