Sveti Nikole
| Sveti Nikole | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°51′54″ s. š., 21°56′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas středoevropský letní čas |
| Stát |  Severní Makedonie |
  Sveti Nikole | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 11 728 (2021)[1] |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 032 |
| PSČ | 2220 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sveti Nikole (v makedonské cyrilici Свети Николе) je město ve Vardarském regionu Severní Makedonie. Žije zde celkem 13 746 obyvatel[2][3]. Průměrná roční teplota zde dosahuje 12,5 °C.[3] Protéká jím potok Mavrovica a Svetinikolska reka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město podle legendy vzniklo na místě kostela zasvěceného Svatému Mikulášovi ve 14. století. Kostel je poprvé připomínán již roku 1292. Nachází se uprostřed pláně známé pod názvem Ovče Pole[3], kde se chovají již od středověku nejen ovce, ale také i skot. Poprvé je dokumentována ze středověkých srbských textů. Podle legendy zde před příchodem tureckého panství stálo zhruba čtyřicet kostelů, ty však byly novými pány zničeny.
V 16. století je v tureckých defterech vedeno pod názvem Isvi Nikola. Zaznamenány byly dvě mahaly a samostatná vesnice. Celkem zde tehdy žilo zhruba 1600 lidí. V 17. století město celkem dvakrát navštívil turecký cestovatel Evlija Čelebi. Ten evidoval dvě části města, první s názvem Sveti Nikola a druhou jako Kilisali, ve které žilo muslimské obyvatelstvo.
Během 19. století se malá vesnice s převážně tureckým obyvatelstvem začala rozšiřovat a stěhoval se do ní také i slovanský živel. Popsáno zde bylo osídlení s asi 1900 obyvateli. Původně tudy vedla obchodní stezka z oblasti dnešní Severní Makedonie do Soluně, nicméně po výstavbě železnice a jejím otevření roku 1873 se město ocitlo stranou hlavních obchodních směrů. V témže století se stala menším městem.[3]
Na počátku 20. století zde tak již žila značně početné slovanské obyvatelstvo. V roce 1910 byl vybudován místní kostel. Po skončení balkánských válek se většina muslimů z města vystěhovala.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází pobočka makedonského Národního muzea, dále potom Dům kultury Krste Petkova Misirkova. Modernistická budova stojí na Ilindenském náměstí a její součástí je i knihovna.
Z náboženských staveb se zde nachází kostel, který je zasvěcen svatému Mikulášovi (makedonsky Никола). Jeho součástí je i zvonice, bývalá hodinová věž. Sv. Mikuláš má i památník na náměstí v centru města.
Zeleň a životní prostředí
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází dva parky – park Aleksandara Serafimova a Nový park. Součástí druhého uvedeného je sportovní areál.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Z průmyslových podniků se zde nachází hlavně průmysl potravinářský, dále zde byl také textilní a chemický.[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Východně od města vede dálnice A4, která vede do nedalekého Štipu. Předtím tu procházela silnice celostátního významu č. M-5.[3]
Sport
[editovat | editovat zdroj]Místní fotbalový tým FK Ovče Pole hraje v třetí fotbalové lize Severní Makedonie.
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Z města Sveti Nikole pocházely tyto významné osobnosti Severní Makedonie:
- Lazar Koliševski (1914–2000) – makedonský politik
- Kiril Lazarov (1980) – házenkář
- Robert Petrov, makedonský fotbalista
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ Popis na naselenieto [online]. DOMA]INSTVATA I STANOVITEVO REPUBLIKA MAKEDONIJA, 2002 [cit. 2016-10-07]. S. 54. Dostupné online. (makedonsky)
- ↑ a b c d e f RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija M-Š. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. Kapitola Свети Николе, s. 1336. (makedonština)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sveti Nikole na Wikimedia Commons
