Sveti Nikole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sveti Nikole
Sveti Nikole – znak
znak
Sveti Nikole – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška300 m n. m.
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Sveti Nikole
Sveti Nikole
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel11 728 (2021)[1]
Správa
Oficiální webwww.svetinikole.gov.mk
Telefonní předvolba032
PSČ2220
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sveti Nikole (v makedonské cyrilici Свети Николе) je město ve Vardarském regionu Severní Makedonie. Žije zde celkem 13 746 obyvatel[2][3]. Průměrná roční teplota zde dosahuje 12,5 °C.[3] Protéká jím potok Mavrovica a Svetinikolska reka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město podle legendy vzniklo na místě kostela zasvěceného Svatému Mikulášovi ve 14. století. Kostel je poprvé připomínán již roku 1292. Nachází se uprostřed pláně známé pod názvem Ovče Pole[3], kde se chovají již od středověku nejen ovce, ale také i skot. Poprvé je dokumentována ze středověkých srbských textů. Podle legendy zde před příchodem tureckého panství stálo zhruba čtyřicet kostelů, ty však byly novými pány zničeny.

V 16. století je v tureckých defterech vedeno pod názvem Isvi Nikola. Zaznamenány byly dvě mahaly a samostatná vesnice. Celkem zde tehdy žilo zhruba 1600 lidí. V 17. století město celkem dvakrát navštívil turecký cestovatel Evlija Čelebi. Ten evidoval dvě části města, první s názvem Sveti Nikola a druhou jako Kilisali, ve které žilo muslimské obyvatelstvo.

Během 19. století se malá vesnice s převážně tureckým obyvatelstvem začala rozšiřovat a stěhoval se do ní také i slovanský živel. Popsáno zde bylo osídlení s asi 1900 obyvateli. Původně tudy vedla obchodní stezka z oblasti dnešní Severní Makedonie do Soluně, nicméně po výstavbě železnice a jejím otevření roku 1873 se město ocitlo stranou hlavních obchodních směrů. V témže století se stala menším městem.[3]

Na počátku 20. století zde tak již žila značně početné slovanské obyvatelstvo. V roce 1910 byl vybudován místní kostel. Po skončení balkánských válek se většina muslimů z města vystěhovala.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází pobočka makedonského Národního muzea, dále potom Dům kultury Krste Petkova Misirkova. Modernistická budova stojí na Ilindenském náměstí a její součástí je i knihovna.

Z náboženských staveb se zde nachází kostel, který je zasvěcen svatému Mikulášovi (makedonsky Никола). Jeho součástí je i zvonice, bývalá hodinová věž. Sv. Mikuláš má i památník na náměstí v centru města.

Zeleň a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází dva parky – park Aleksandara Serafimova a Nový park. Součástí druhého uvedeného je sportovní areál.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Z průmyslových podniků se zde nachází hlavně průmysl potravinářský, dále zde byl také textilní a chemický.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Východně od města vede dálnice A4, která vede do nedalekého Štipu. Předtím tu procházela silnice celostátního významu č. M-5.[3]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Místní fotbalový tým FK Ovče Pole hraje v třetí fotbalové lize Severní Makedonie.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z města Sveti Nikole pocházely tyto významné osobnosti Severní Makedonie:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. Popis na naselenieto [online]. DOMA]INSTVATA I STANOVITEVO REPUBLIKA MAKEDONIJA, 2002 [cit. 2016-10-07]. S. 54. Dostupné online. (makedonsky) 
  3. a b c d e f RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija M-Š. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. Kapitola Свети Николе, s. 1336. (makedonština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]