Sazometná středa
| Sazometná středa | |
|---|---|
 | |
| Jiný název | Škaredá středa Černá středa Svatá středa |
| Slavený | křesťané |
| Druh | křesťanský |
| Význam a smysl | připomíná zradu Jidáše Iškariotského, a podobenství o dvou dlužnících |
| Datum | středa před Velikonocemi |
| Rok 2023 | 5. dubna 2022 (Západní církev) 12. dubna 2022 (Východní křesťanství) |
| Zvyky a tradice | jidáše, vymetání komínů |
| Souvisí s | Velikonoce |
Sazometná středa (také Škaredá,[1] Černá[2] nebo Svatá středa) je středa svatého týdne před Velikonocemi. Připomíná zradu Jidáše Iškariotského, který byl špehem mezi učedníky Ježíše Krista. Podle lidového vyprávění se v tento den Jidáš na Ježíše mračil, tedy škaredil.[3][2]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Sazometná středa se objevuje již kolem roku 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra, který tímto názvem označuje středu před Zeleným čtvrtkem[1] a podobně jako Černá středa je tento název spojován s vymetáním sazí z komínů, jak uvádí například Ottův slovník naučný.[2] Pojmenování Škaredá středa se používá také pro Popeleční středu, kterou končí masopust a začíná předvelikonoční postní období.[1]
Biblické vyprávění
[editovat | editovat zdroj]Podle vyprávění zaznamenaného v Novém zákoně se po Květné neděli sešlo shromáždění velerady, kde bylo ujednáno zabití Ježíše před Pesachovou slavností. Ve středu před svou smrtí byl Ježíš v Betánii v domě Šimona Malomocného. Marie z Betánie zde umyla a pomazala Ježíšovu hlavu a nohy drahým olejem. Učedníci byli tímto jednáním pohoršení, protože se domnívali, že olej by měl být prodán a peníze rozdány chudým.[4] Ježíšovo chování kritizoval také Jidáš, který chtěl ale podle Janova evangelia peníze pro sebe.[5]
Následně se Jidáš domluvil s velekněžími, že jim za úplatu třiceti stříbrných Ježíše vydá.[6]
Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
Podle biblického vyprávění Jidáš svou zradu dokonal, ale nedokázal s důsledky svého činu žít a nakonec se oběsil.
Lidové tradice
[editovat | editovat zdroj]Jméno Sazometná středa získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny.[7] Tento zvyk byl spojen s vyháněním zlých sil.[8]
Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.[7]
Na Škaredou středu se v českých zemích pečou jidášci, což je pečivo, které připomíná smyčku, na kterou se Jidáš oběsil. Jí se pomazané medem a tradičně až na Zelený čtvrtek[7].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Kdy je Škaredá středa?. S. 219–221. Naše řeč [online]. [cit. 2021-04-03]. Roč. 83 (2000), čís. 4, s. 219–221. Dostupné online.
- ↑ a b c Na Škaredou středu by se lidé neměli mračit, říká tradice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-03-27 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Škaredá středa - Velikonoční svatý týden. Blesk.cz [online]. 2021-04-02 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Mt 26, 1–13 (Kral, ČEP)
- ↑ J 12, 1–7 (Kral, ČEP)
- ↑ Mt 26, 14–16 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c Ani Jidášova zrada by neměla být důvodem k mračení. Zvyky a tradice Škaredé středy. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-31 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?. Kudy z nudy [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sazometná středa na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sazometná středa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- FRÝDL, David. Velikonoční týden – od Škaredé středy až po Boží hod velikonoční - MALL.TV. Mall.tv [online]. 2021-03-19 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
