Suarské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Suarské knížectví nebo Suar (tatarsky Suar bäklege, turecky Suvar beyliği) byl historický státní útvar, v létech 948–975, ustavený pokolením Suarů, což byl středověký turkický kmen, patřící do skupiny Hunobulharů, který žil na dolním toku řeky Čulman, v současném Tatarstánu.

Krátká historie[editovat | editovat zdroj]

Knížectví, čili bäkleg → beglik → bejlik, vzniklo pravděpodobně roku 948 a přetrvalo do 975. Jeho hlavní město bylo založeno dříve, roku 940. Říkalo se mu Suar nebo Suwar. Roku 975 byl bäkleg obsazen a pohlcen jak Protobulhary, tak i jinými Turkickými kmeny, kteří zde ustavili státní útvar, známý jako Volžské Bulharsko. Poté, tvořil jeden z jeho emirátů. Od 11. do 13. století k němu zůstal připojen jako polo-autonomní emirát. Roku 1236 bylo Volžské Bulharsko rozvráceno Bátú-chánem a roku 1242 vstřebáno do Kypčackého Chanátu (Zlatá horda).

O přítomnost Suarů v Blízkém Povolží jsou vedeny dva proudy úvah:

Ve Divân-ı Lügati't-Türk se píše:

...slovo صُڤَر → Suvar je definováno jako jméno jednoho Tureckého plemene [2] a také jednoho města. [3] V blízkosti Bulharů (Volžských) se rovněž nachází město سخسين → Saxsın. [4] Je to Suar. [5] Kromě toho, jak uvádějí další informace, بلغارBulgar je každým uznávané Turecké město... [6]
— Mahmúd Kašgarský - „Divân-ı Lügati't-Türk“

Suaři se stali majoritními předky Čuvašů. [1]

Seznam známých vládců[editovat | editovat zdroj]

  • Abdullah Ibn Michail-beg (943-976, Ğabdulla bine Miqail Bäk), zakladatel Suarského knížectví
  • Talib Ibn Ahmed-beg (976-981, Talib bine Äxmäd Bäk), připojil knížectví do jednotného celku Volžského Bulharska
  • Mumin Ibn Ahmed-beg (976-981, Mö'min bine Äxmäd Bäk), v Suaru zavedl islám, načež se část Suarů vystěhovala západněji - Čuvaši

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. současný název řeky je Kama, jejíž původní turkický název Čulman byl změněn Rusy v 2. polovině 18. století
  2. Suaři (Sabirové - Savirové) vznikli v důsledku smíchání Urogů (Protomaďaři) s Huny

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suvar Beyliği na turecké Wikipedii.

  1. a b c d ZAKIEV, Mirfatyh Zakievič. Problemy jazyka i proischoždenija Volžskich Tatar. Kazan: Tatarskoe knižnoe izd-bo, 1986. 302 s. 2012. ISBN 5-89120-050-3. (rusky) 
  2. ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek I.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 30, 31, 32, 78, 437. (turecky) 
  3. ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek III.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 139, 157, 314. (turecky) 
  4. Divanü Lugati't-Türk Databáze. TÜRK DİL KURUMU. Dostupné online. (turecky) 
  5. ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek I.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 437. (turecky) 
  6. Divanü Lugati't-Türk Databáze. TÜRK DİL KURUMU. Dostupné online. (turecky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HASANOV, M. H. Tatar Encyclopaedia (in five volume) Volume 2: GJ. Kazan: [s.n.], 2002. 656 s. 2012. ISBN 5-902375-02-9. (rusky) 
  • Suar bäklege. Tatar Encyclopaedia. Kazan: The Republic of Tatarstan: Academy of Sciences. Institution of the Tatar Encyclopaedia, 2002. (anglicky)