Su Sung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Su Sung
Vodní hodiny podle Su Sungova návrhu (1092)
Vodní hodiny podle Su Sungova návrhu (1092)
Narození 1020
Čchüan-čou
Úmrtí 1101 (ve věku 80–81 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Su Sung (čínsky pchin-jinem Sū Sòng, znaky zjednodušené 苏颂, tradiční 蘇頌; 10201101) byl čínský vědecvynálezce z období dynastie Sung. Díky širokému rozsahu oborů jeho činnosti bývá někdy řazen k polyhistorům; věnoval se například matematice, mechanice (zejména hodinářství), astronomii, kartografii, farmakologii, mineralogii, zoologii, botanice nebo architektuře.

Mimořádných výsledků dosáhl v oblasti konstrukce hodinářských mechanismů; dále se věnoval poezii, byl státním úředníkem a působil v diplomatických službách sungské dynastie. Jeho současníkem byl další čínský učenec a polyhistor Šen Kua.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1020 v prefektuře Čchüan-čou v provincii Fu-ťien.[1] Po absolvování čínských úřednických zkoušek (vynikl díky své eseji o čínském kalendáři)[2] působil na mnoha významných pozicích ve veřejné správě dynastie Sung, včetně tří kanceláří a šesti ministerstev; nejdřív byl ministrem státní správy, pak byl v roce 1086 jmenován ministrem trestů.[3] V roce 1077 byl vyslán na diplomatickou misi do říše Liao; kromě jiného pomohl urovnat hraniční spor mezi oběma říšemi.[4]

K jeho nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří například sestavení mapy hvězdné oblohy (jež je dodnes nejstarší dochovanou podobnou mapou v tištěné formě)[5] a redakce rozsáhlého farmakologicko-mineralogického pojednání, v němž tým učenců vytvořil například klasifikaci minerálů,[6] popsal len setý[7] nebo odhalil stimulační účinky efedrinu.[1]

V roce 1088 vytvořil v středověkém Kchaj-fengu mimořádně důmyslné vodní hodiny založené na hydraulickém principu a s obsaženým krokovým mechanismem; šlo o první mechanické hodiny světa, které navíc kromě času ukazovaly i pohyb Slunce, Měsíce a planet.[8] Su Sungovo hodinářské pojednání z roku 1092 vyšlo v roce 1094 a představuje (kromě jiného) nejstarší dochovanou zmínku o nekonečném řetězovém pohonu[9] a významný důkaz technologické vyspělosti soudobé čínské civilizace.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. S. 446. (anglicky) 
  2. Needham, svazek 4, S. 447
  3. HARRIST, Robert E., Jr. The Artist as Antiquarian: Li Gonglin and His Study of Early Chinese Art. Artibus Asiae. 1995, roč. 55, čís. 3/4, s. 237–280. (anglicky) 
  4. WRIGHT, David Curtis. The History of China. Westport: Greenwood Press, 2001. S. 269. (anglicky) 
  5. SIVIN, Nathan. Science in Ancient China: Researches and Reflections. Svazek III. Brookfield, Vermont: Ashgate Publishing, 1995. S. 32. (anglicky) 
  6. Needham, svazek 3, S. 648
  7. Needham, svazek 6, část 1, S. 174-175
  8. FERGUSON, Niall. Civilizace: Západ a zbytek světa. Překlad Emanuel Geissler. Praha: Argo/Dokořán, 2014. (Zip; sv. 43). S. 45. 
  9. Needham, svazek 4, S. 111
  10. Ferguson, S. 45-46

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]