Tři kanceláře a šest ministerstev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ukázka čínského písma Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.

Tři kanceláře a šest ministerstev (čínsky v českém přepisu San-šeng liou-pu, znaky 三省六部) je název uspořádání vrcholných centrálních orgánů státní správy císařské Číny. Systém se vyvíjel od období říše Chan, oficiálně byl zaveden v říši Suej (589–618) a do klasické podoby upraven následující tchangskou (po 618) vládou. Nahradil starší systém „tří hodnostářů a devíti ministrů“ zavedený dynastií Čchin (221–206 př. n. l.).

Tři kanceláře byly ústřední sekretariát, kancelář men-sia a sekretariát či kancelář šang-šu. Šest ministerstev zahrnovalo ministerstva státní správy, daní, obřadů, vojenství, trestů a veřejných prací.[1]

Tři kanceláře[editovat | editovat zdroj]

Třemi kancelářemi byly:

  • Sekretariát či kancelář šang-šu (尚書省, šang-šu šeng) byla nejvyšším vládním orgánem výkonné moci a řídila práci šestice svých odborných sekcí pro státní správu, daně, obřady, vojenství, tresty a veřejné práce. Sekce jsou konvenčně označované za ministerstva.
  • Ústřední sekretariát (中書省, čung-šu šeng ) zodpovídal za formulaci vládní politiky a připravoval všechna císařská nařízení a dekrety.
  • Kancelář men-sia (門下省, men-sia šeng, doslova kancelář „u brány“) byla konzultativním orgánem, její úředníci radili císaři a sekretariátu.

Hlavy tří kanceláří jsou označovány za kancléře, byli nejmocnějšími členy vlády hned po císaři.

Šest ministerstev[editovat | editovat zdroj]

Šest ministerstev bylo výkonnými administrativními orgány kanceláře šang-šu, v čele každého stál ministr (尚書, shàng shū , šang-šu) a zástupce ministra (侍郎, shì láng , š'-lang).

  • Ministerstvo státní správy (吏部, lì bù, li-pu), či personálu, provádělo jmenování, odvolávání a překládání úředníků. Rovněž udělovalo čestné tituly.[2]
  • Ministerstvo daní (戶部, hù bù, chu-pu), nebo financí, bylo zodpovědné za provádění soupisů obyvatelstva, vybírání daní a nakládání s nimi. Staralo se též o záležitosti měny.[3]
  • Ministerstvo obřadů (禮部, lǐbù , li-pu), či rituálu, se staralo o řádný chod všech ceremonií, rituálů a obřadů. Vedlo evidenci buddhistických a taoistických mnichů. Rovněž organizovalo přijímání zahraničních poselstev a přijímání tributu.[4] (Poselstvo cizího státu uznávající podřízenost Číně a odevzdávající tribut byla jediná akceptovatelná forma zahraničních styků. Uznání rovnosti cizí země a Číny bylo nemyslitelné.)
  • Ministerstvo vojenství (兵部, bīngbù, ping-pu) se staralo o jmenování, překládání a odvolávání důstojníků. Spravovalo vojenské sklady s výzbrojí a výstrojí. Taktéž řídilo vládní kurýrní službu.[5]
  • Ministerstvo trestů (刑部, xíng bù , sing-pu), či spravedlnosti, dohlíželo na výkon spravedlnosti v provinciích. Cenzorát a dvorský odvolací soud byly však na ministerstvu nezávislé.[6]
  • Ministerstvo (veřejných) prací (工部, gōng bù , kung-pu) organizovalo vládní stavební projekty, včetně pracovní povinnosti řemeslníků a nájem pracovních sil. Řídilo státní dílny, údržbu komunikací, standardizaci měr a vah.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three Departments and Six Ministries na anglické Wikipedii.

  1. LI, Konghuai. History of Administrative Systems in Ancient China. Hongkong: Joint Publishing, 2007. ISBN 978-962-04-2654-4. S. 130. (čínsky) 
  2. HUCKER, Charles O. Governmental Organization of The Ming Dynasty. Harvard Journal of Asiatic Studies. Prosinec 1958, roč. 21, s. 32. [dále jen Hucker]. 
  3. Hucker, 33.
  4. Hucker, 33–35.
  5. Hucker, 35.
  6. a b Hucker, 36.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUCKER, Charles O. Governmental Organization of The Ming Dynasty. Harvard Journal of Asiatic Studies. Prosinec 1958, roč. 21, s. 1–66. (anglicky) 
  • LI, Konghuai. History of Administrative Systems in Ancient China. Hongkong: Joint Publishing, 2007. ISBN 978-962-04-2654-4. (čínsky) 
  • РЫБАКОВ, Вячеслав. Танская бюрократия. Часть 1: Генезис и структура. 1. vyd. Санкт-Петербург: Петербургское Востоковедение, 2009. 512 s. (Orientalia). ISBN 978-5-85803-405-6. (rusky) 
  • TWITCHETT, Denis C; FAIRBANK, John K, a kol. The Cambridge History of China, Vol. 3, Sui and T'ang China, 589–906. Cambridge: Cambridge University Press, 1979. ISBN 0-521-21446-7. (anglicky) 
  • WANG, Yü-Ch'üan. An Outline of The Central Government of The Former Han Dynasty. Harvard Journal of Asiatic Studies. Červen 1949, roč. 12, s. 134–187. DOI:10.2307/2718206. (anglicky) 
  • XU, Shu’an; OLIVOVÁ, Lucie. Vývoj správního systému v Číně. Praha: Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]