Stročín
Stročín | |
---|---|
Pohled na Stročín | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°15′54″ s. š., 21°35′47″ v. d. |
Nadmořská výška | 210 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Prešovský |
Okres | Svidník |
Tradiční region | Šariš |
Stročín | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,7 km² |
Počet obyvatel | 561 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 64,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Tibor Sluťak |
Vznik | 1317 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | obecstrocin |
Telefonní předvolba | 054 |
PSČ | 08901 (pošta Svidník) |
Označení vozidel (do r. 2022) | SK |
NUTS | 527831 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stročín je obec na Slovensku v okrese Svidník. Žije zde 561[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Stročín leží v Nízkých Beskydech v údolí řeky Ondavy. Povrch západní části obce je rovinatý a na východě mírně kopcovitější. Řeka Ondava, která protéká obcí vytváří mírné údolí. Západní část tvoří pastviny a pole, ve východní části se nachází habrovo-bukové lesy. Nadmořská výška je 210 m.
Historie obce
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci Stročín pochází z roku 1317, kdy je zmíněna v listině uherského krále Karla Roberta z Anjou.[2]
- 1773 Sztrocsin, Strocžin,
- 1786 Strocschin,
- 1808 Sztrocsin, Stročín,
- 1863 Sztrocsin,
- 1873 – 1902 Szorocsin,
- 1907 – 1913 Szorocsány,
- 1920 – Stročín až do současnosti
Území obce patřilo feudálním Abovcům. V roku 1317 skonfiskoval uherský král Karel Róbert majetky nevěrného feudála Petra Peteňa, kterému patřilo i území Stročína a daroval je magistrovi Mikčovi, synovi Machala, comesovi a kastelánovi na hrade Šariš.[2] Ve 13.–14. století byla obec významným střediskem panství Stročín, v kterém byla tržnice s mýtnicí. Pod panství patřily i současné obce: Dubová, Duplín, Bokša, Chotča, Tisinec, Nižný Orlík a město Svidník. V roce 1378 panství Stročín zaniká a bývalé území připadá panství Makovica.
Během vlády Habsbursko-Lotrinské dynastie se v obci obyvatelé zabývali převažně zemědělstvím. V obci se nacházel i kovář.[2]
Obec během první světové války byla značně poškozena.
V rozmezí let 1919–1939 za ČSR se v obci vybudovala obecná škola. Obyvatelé se stále věnovali zemědělství a práci v lesích.
Během druhé světové války, když obec patřila Slovenskému státu z obce byla deportována jedná židovská rodina. Během Karpatsko-dukelské operace Němci obec evakuovali a následně vypálili.
Po ukončení druhé světové války byla obec znovu vybudovaná a v obci se postavila nová obecní škola. Jednotné zemědělské družstvo bylo založené v roce 1958 a roku 1964 bylo sloučené s JZD Nová Polianka.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází kostel svatého Mikuláše, který byl postaven v gotickém slohu. Byl několikrát přestavěn, rozšířen a okolo roku 1700 přestavěn barokně. Interiér kostela byl upraven v klasicistním slohu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ján Rodák (pseudonym Ivan Oset), publicista, satirik, novinář, spisovatel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stročín na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ a b c LEĽO, Jozef; HRIŽ, Jozef. Stročín kultúra-poznanie-spolupráca. 1. vyd. Svidník: Tlačiareň Svidnícka, 2012. 167 s. ISBN 978-80-89392-53-7. S. 41.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LEĽO, Jozef; HRIŽ, Jozef. Stročín kultúra-poznanie-spolupráca. 1. vyd. [s.l.]: Tlačiareň Svídnicka, 2012. 167 s. ISBN 978-80-89392-53-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stročín na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky