Přeskočit na obsah

Strana socialistů Moldavské republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strana socialistů Moldavské republiky
Partidul Socialiștilor din Republica Moldova
Logo
ZkratkaPSRM
Datum založení29. června 1997
PředsedaZinaida Greceanîiová
Generální tajemníkIgor Dodon
ZakladatelVeronica Abramciucová
Eduard Smirnov
SídloColumna 148, Kišiněv
Rozkol odSocialistická strana Moldavska
Ideologiedemokratický socialismus
sociální konzervatismus
rusofilství
moldovanismus
euroskepticismus
Politická pozicelevice
Mládežnická org.Mladá stráž
Stranické novinySocialisté
Počet členů15 892 (2019)
Barvy
     rudá
Oficiální webhttps://socialistii.md/
Zisk mandátů ve volbách
Parlament
19/101
Předsedové okresů
9/32
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana socialistů Moldavské republiky (rumunsky Partidul Socialiștilor din Republica Moldova, zkratka PSRM) je demokratická socialistická politická strana v Moldavsku.[1] Jedná se o populistickou stranu,[2] která zastává euroskeptické[2] a rusofilské názory,[3][4] což se projevuje i u jejího dlouholetého bývalého předsedy[5] Igora Dodona.[6][7][8] Oproti podobně smýšlejícím středolevicovým evropským stranám se vyznačuje konzervativními názory na sociální otázky,[9] které odrážejí silný sociální konzervatismus v zemi a vliv moldavské pravoslavné církve.[10]

V letech 2005-2011 byla známá jako Strana socialistů Moldavska „Vlast" (Partidul Socialiștilor din Moldova "Patria-Rodina", PSMPR). V roce 2021 byl vytvořen Volební blok komunistů a socialistů se Stranou komunistů Moldavské republiky s cílem společné účasti v moldavských parlamentních volbách v roce 2021.[11] Kvůli prosazování moldavštiny byla strana médii v sousedním Rumunsku označována za „protirumunskou".[12]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

PSRM byla založena v roce 1997 členy Socialistické strany Moldavska. Zakládající sjezd se konal 29. června 1997 v Kišiněvě. Spolupředsedy nové strany byli zvoleni Veronica Abramciucová a Eduard Smirnov.[13]

V moldavských parlamentních volbách v roce 1998 strana získala 0,59 % hlasů a nezískal žádného poslance. V moldavských parlamentních volbách v roce 2001 strana vytvořila volební blok Jednota s Republikánskou stranou Moldavska, která získala 0,46 % hlasů a nezískala žádného poslance. Ve volbách v roce 2006 strana vytvořila volební blok Vlast se Socialistickou stranou Moldavska; blok získal 4,9 % hlasů a nezískali žádného poslance. Parlamentních voleb v letech 2009 a 2010 se strana nezúčastnila a podpořila Stranu komunistů Moldavské republiky (PCRM). Předsedkyně strany Veronica Abramciucová byla zařazena na kandidátní listinu PCRM a zvolena do parlamentu Moldavské republiky. V roce 2011 do strany vstoupil Igor Dodon, bývalý člen PCRM, který byl 18. prosince 2011 zvolen jejím předsedou.[14] Následně byla v parlamentu vytvořena skupina socialistů, jejímiž členy byli Dodon, Veronica Abramciucová a Zinaida Greceanîi.[15]

Strana vyhrála moldavské parlamentní volby v roce 2014 s více než 20 % hlasů.[1] Strana zůstala v opozici, protože dvěma středopravicovým, proevropským stranám se podařilo sestavit menšinovou vládu (Gaburiciho vláda) s vnější podporou PCRM.[16]

V moldavských prezidentských volbách v roce 2016 byl Dodon zvolen novým moldavským prezidentem. Po volbách Dodon odstoupil z funkce předsedy strany a nahradila ho Zinaida Greceanîi. Po porážce v moldavských prezidentských volbách v roce 2020 se Dodon vrátil do funkce předsedy strany. Pro moldavské parlamentní volby v roce 2021 vytvořila volební alianci (Volební blok komunistů a socialistů) s PCRM,[17] kterou porazila liberální, středopravicová Strana akce a solidarity.[1]

Politická pozice

[editovat | editovat zdroj]

Strana se označuje za demokratickou socialistickou.[1][18] Zastává levicovou politiku v daňových otázkách a konzervativnější názory v sociálně-kulturních otázkách a vystupuje proti NATO, Evropské unii a prorusky.[19][20] Členové strany podporují pojmenování státního jazyka moldavština.[20] Mariana Vasilacheová, novinářka rumunské rozhlasové společnosti, označila stranu za propagátora moldavanismu.[21] Navzdory podpoře moldavské suverenity mají někteří členové strany a poslanci parlamentu, například Alla Dolință, Anatolie Labuneț, Adrian Lebedinschi, Corneliu Furculița, Ghenadi Mitriuc a Radu Mudreac, rumunské občanství.[22]

Strana odráží silný sociální konzervatismus země,[10] prosazuje rodinné hodnoty a zastává tradicionalistické názory na práva LGBT v Moldavsku, což je v kontrastu s levicovými stranami v Evropě.[9] V roce 2016 strana uspořádala Festival/pochod rodiny jako protiprotest proti pochodu „Beze strachu", který v Kišiněvě zorganizovala organizace GENDERDOC-M.[23] Někteří moldavští a rumunští novináři také označili stranu za autoritářskou.[24] Kritici také tvrdí, že média spojená s PSRM propagují falešné zprávy a proruskou propagandu.[25]

V roce 2015 Igor Dodon prohlásil, že chce, aby se PSRM připojila k Socialistické internacionále.[26][27] V dubnu 2021 strana podala žádost o vstup do této organizace.[28]

PSRM činí Západ a Ukrajinu odpovědnými za rusko-ukrajinskou válku.[29][30] Někteří novináři stranu také označili za protizápadní.[31][32]

Členové výkonného výboru

[editovat | editovat zdroj]

Představitelé

[editovat | editovat zdroj]
Předsedové
Výkonný tajemníci

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

PSRM se neúspěšně zúčastnila moldavských parlamentních voleb v letech 1998 a 2001. V moldavských parlamentních volbách v roce 2005 se strana účastnila jako součást volebního bloku Vlast a získala 4,97 % hlasů, což jí nestačilo ke vstupu do parlamentu, neboť nepřekročila volební práh 6,0 %. V parlamentních volbách v dubnu a červenci 2009 a v roce 2010 podpořila Stranu komunistů Moldavské republiky (PCRM). Její lídryně Veronica Abramciucová byla zařazena na kandidátní listinu PCRM.[33]

Parlamentní

[editovat | editovat zdroj]
Volby Lídr Výsledky Postoj k vládě
Hlasy % +/– Mandáty +/–
1998 Veronica Abramciucová
Eduard Smirnov 		9 514 0,59 Nová
0/101
Nová Mimo parlament
Mimo parlament
Mimo parlament
2001 7 277 0,46[p. 1] ▼ 0,13
0/101
▬ 0 Mimo parlament
2005 77 490 4,97[p. 2] –
0/101
▬ 0 Mimo parlament
Mimo parlament
2009/04 Veronica Abramciucová bez účasti Mimo parlament
2009/07 Mimo parlament
2010 Mimo parlament
Opozice
2014 Igor Dodon 327 912 20,51 –
25/101
– Opozice
Opozice
2019 Zinaida Greceanîi 441 191 31,15 ▲ 10,64
35/101
▲ 10 Koalice
Koalice
Menšinová vláda
2021 Igor Dodon 398 678[p. 3] 27,17 –
22/101
▼ 13 Opozice
Opozice

Prezidentské

[editovat | editovat zdroj]
Volby Kandidát První kolo Druhé kolo Výsledek
Hlasy % Hlasy %
2011–2012 Nicolae Timofti (podpora) 62[p. 4] 61,39 — AnoAno Zvolen
2016 Igor Dodon 680 550 47,98 834 081 52,11 AnoAno Zvolen
2020 Igor Dodon 439 866 32,61 690 614 42,28 NeNe Prohra

Místní volby

[editovat | editovat zdroj]

Okresní a municipalitní úřady

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy % Mandáty
2019 291 257 27,08
326/1116
2023
256/1086

Městské a obecní rady

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy % Mandáty
2019 227 875 28,51
2986/10472
2023
2282/9972

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy % Mandáty
2019[34] 206 22,9
206/898
2023 144 16,09
144/898

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kandidovala za Blok jednoty (PSRM, PRM)
  2. ↑ Kandidovala za Volební blok Vlast (PSRM, PRM)
  3. ↑ Kandidovala za Volební blok komunistů a socialistů (PSRM, PCRM)
  4. ↑ Prezidenta volilo 101 poslanců parlamentu

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Party of Socialists of the Republic of Moldova na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Parties and Elections in Europe. www.parties-and-elections.eu [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Moldova | 2019 Elections | CSIS. www.csis.org [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Moldova: Protests for chance to oust pro-Russia parliament. DW [online]. 2020-06-12 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Moldova wants to be more European and less corrupt. Parliament isn’t helping.. The Washington Post [online]. 2021-04-03 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Igor Dodon, Moldova’s Strawman Dictator (Part One). Jamestown. 2020-07-02. Dostupné online [cit. 2023-08-14]. (anglicky) 
  6. ↑ Moldovans vote for president, pro-EU or pro-Russia visions. AP News [online]. 2020-11-01 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Moldova election: Pro-EU candidate Maia Sandu wins presidency. BBC News. 2020-11-15. Dostupné online [cit. 2023-08-14]. (anglicky) 
  8. ↑ Moldova’s pro-Russian prime minister resigns after protests. www.aljazeera.com [online]. 2020-12-23 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Igor Dodon, Moldova’s Strawman Dictator (Part Two). Jamestown. 2020-07-02. Dostupné online [cit. 2023-08-14]. (anglicky) 
  10. ↑ a b NECSUTU, Madalin. Moldova to Host Global Christian Right-Wing Congress. Balkan Insight [online]. 2018-01-23. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Ultima oră! CEC a înregistrat blocul electoral al PCRM și PSRM. tv8.md [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  12. ↑ Igor Dodon's anti-Romanian policy. Radio Romania International [online]. 2016-12-27 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Partidul Socialiştilor din Republica Moldova (PSRM) / partide.md. www.e-democracy.md [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Noul preşedinte al Partidului Socialiştilor este Igor Dodon. www.infoprut.ro [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-02. 
  15. ↑ "Группа Додона" создала в парламенте Молдавии фракцию социалистов. Regnum [online]. 2011-11-18 [cit. 2023-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-25. (rusky) 
  16. ↑ WEBMASTER. A democratic and European stern test for Moldovan political elite [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Two parties, one electoral bloc winning seats in Moldovan parliament - CEC. TASS [online]. 2021-07-11 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Programul PSRM. www.scribd.com [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) [nedostupný zdroj]
  19. ↑ Russia’s New Moldovan Favorite: Igor Dodon’s Socialist Party. Jamestown. 2014-12-04. Dostupné online [cit. 2023-08-14]. (anglicky) 
  20. ↑ a b PSRM: „Patria noastră este Moldova. Limba noastră este moldovenească ”. Stiri de ultima ora din Moldova - Ultimele stiri Timpul.md [online]. 2017-10-31 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  21. ↑ DEZINFORMARE: Republica Moldova este stat succesor al Moldovei lui Ştefan cel Mare. www.veridica.ro [online]. 2021-02-12 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  22. ↑ DOC: Deputaţii PSRM cu paşaport românesc, care acum jumătate de an spuneau că au depus cereri să li se retragă cetăţenia română, au MINŢIT. jurnal.md [online]. 2018-01-05 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  23. ↑ HTTPS://WWW.FACEBOOK.COM/CRISTI.VLAS.9; HTTPS://WWW.FACEBOOK.COM/CRISTI.VLAS.9. LGBT solidarity march in Moldova stopped due to fear of clashes with orthodox counter protesters [online]. 2016-05-22 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ PSRM – lider autoritar, PDM – outsider clar. Observatorul [online]. 2020-02-10 [cit. 2023-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-29. (rumunsky) 
  25. ↑ DEZINFORMARE: Maia Sandu încearcă să uzurpeze puterea în Republica Moldova. www.veridica.ro [online]. 2021-04-19 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  26. ↑ GREADCENCO, Oxana. PSRM își croiește calea coruptă spre internaționala socialistă dictată de ruși/ FOTO [online]. 2014-07-04 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  27. ↑ PSRM speră să devină membru deplin al Internaţionalei Socialiste. noi.md [online]. 2015-04-28 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rusky) 
  28. ↑ PSRM a depus documentele pentru aderarea la Internaționala Socialistă [online]. 2021-04-27 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  29. ↑ Tensiuni Rusia-Ucraina. PSRM sugerează că vina o poartă Occidentul. stiri.md [online]. 2022-02-23 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  30. ↑ Partidul lui Dodon, despre tensiunile ruso-ucrainene: Am văzut armament european şi american. Va veni vremea când se va afla cine au atras Ucraina şi Rusia în cea mai serioasă criză. adevarul.ro [online]. 2022-02-23 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  31. ↑ NECȘUȚU, Mădălin. Cine ar putea deveni noul pion la Rusiei la Chișinău, după retragerea lui Igor Dodon. G4Media.ro [online]. 2021-10-18 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  32. ↑ MOLDOVA, Europa Liberă. Liderul PSRM Igor Dodon a avut o întrevedere cu ambasadorul SUA, Dereck J. Hogan. Radio Europa Liberă. 2021-04-27. Dostupné online [cit. 2023-08-14]. (rumunsky) 
  33. ↑ Election News from February 11, 2009 / Elections 2009. www.e-democracy.md [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ alegeri.md - Alegeri în Republica Moldova. alegeri.md [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. (rumunsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strana_socialistů_Moldavské_republiky&oldid=24130453“