Starověké řecké divadlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Amfiteátr v Epidauru

Starověké řecké divadlo vzkvétalo ve starověkém Řecku zhruba mezi roky 550 a 220 př. n. l. Jejím centrem byly Athény, v nichž se tehdy soustřeďovala kulturní, politická a vojenská moc. Divadelní slavnosti zde probíhaly jako součást festivalu nazvaného Dionýsie, na kterém se původně konaly jen zpěvy a tance.

V řeckém divadle se hrály tyto typy her:

Obvykle hrál jeden herec několik rolí. To vyžadovalo použití masek. Masky také vyjadřovaly výraz ve tváři a zesilovaly hlas. Masky umožňovaly také hrát ženské role mužům, protože ženy hrát nesměly. Herci pořád přibývali, maximálně byli 4. Pěvecký sbor měl až 50 členů.

Vstupenky se podobaly kovovým mincím. Písmena na vstupenkách určovala, v jaké části hlediště si měl divák sednout. Pro významné osoby byla určena čestná sedadla.

Pro stavbu divadla byl potřeba stupňovitý terén. Pro dosažení dobrého akustického efektu se vybírala místa naproti horám nebo moři. Do největších divadel se vešlo více než 15 000 lidí. Nejdochovanější řecké divadlo se dnes nachází v Epidauru.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Thespis[editovat | editovat zdroj]

Thespis (6. století př. n. l.) byl jedním z prvních divadelních tvůrců a herců. Jako první přivedl na jeviště herce (protagonistu), který vyprávěl děj příběhu, a zavedl dramatický dialog mezi hercem a sborem (chórem). Také do divadla přinesl novinky jako masku vyrobenou z pomalované látky a sádry, která byla účinnější než předešlá dřevěná, a díky ní bylo herce lépe slyšet. Také začal používat obuv s vysokými podrážkami společně s barevným kostýmem, který měl pomoci k tomu, aby bylo herce vidět i ze zadních řad.

Aischylos[editovat | editovat zdroj]

Aischylos (525 př. n. l. Eleusína v Attice – 456 př. n. l. Gela na Sicílii) byl jedním z nejznámějších řeckých dramatiků píšících tragédie. Je považován za zakladatele antické tragédie, a také zavedl druhého herce. Podle Aischyla je základem tragédie lidské jednání plné nebezpečí, které každou chvíli přivádí člověka do bezvýchodných situací, v nichž tentýž čin je nutností, povinností, zásluhou ale současně největším proviněním. Napsal 90 tragédií, avšak pouze sedm z nich se dochovalo v celém znění, mezi nimi i jeho nejslavnější hra a také jediná úplná dochovaná trilogie Oresteia. Mezi jeho nejznámější hry patří :

Sofoklés[editovat | editovat zdroj]

Sofoklés (497/496 př. n. l., Athény – 406/405 př. n. l.) byl athénský dramatik, kněz a politik. Ve svých prvních hrách vystupoval ještě jako herec, avšak podle starořecké tradice přestal hrát pro slabý hlas. Ačkoli dostával mnoho pozvání do jiných měst, z velké lásky k Athénám tato pozvání odmítal.Přátelil se s Periklem a Hérodotem a byl ovlivněn dalším autorem tragédií Euripidem, kterého však později také ovlivnil. Zavedl třetího herce (tritagonistu) a svá dramata většinou nepsal v trilogiích, čímž zvýšil dramatičnost děje, který se zkrátil a zhustil, zároveň se ovšem omezila úloha. Napsal asi 120 tragédií, z nichž mezi dochované patří (roky jsou přibližné):

  • Antigona (442 př. n. l.) představuje konflikt mezi zákony obce a nepsaným zákonem rodu
  • Král Oidipus (427 př. n. l.) představuje problém "osudového" trestu za čin, který člověk spáchal nevědomky.
  • Ichneutai - Slídiči zachováno asi 400 veršů

Aristofanés[editovat | editovat zdroj]

Aristofanés (asi 448 př. n. l. Athény – asi 385 př. n. l.) byl řecký dramatik, hlavní představitel attické komedie. Napsal přes 40 her, ale v úplnosti se zachovalo pouze jedenáct. Z ostatních je dnes známo celkem 968 zlomků různé délky. Aristofanovy komedie se vždy týkají aktuálních událostí a věcí, které Athéňany trápily. V Athénách i později v Římě a v Alexandrii byl velice populární autor, a od něj pocházejí úsloví „nosit sovy do Athén“ i „kde je dobře, tam je vlast“ (Ubi bene, ibi patria).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]