Dionýsie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mramorová socha Dionýsa ze štítu athénského Parthenónu, 447433 př. n. l.

Dionýsie byly starověké řecké náboženské slavnosti na počest boha vína, ročních období a mystérií, Dionýsa. Účast na Dionýsiích byla občanskou povinností. Koncem března se v Aténách konaly takzvané Velké Dionýsie, které trvaly šest dní.[1] Na jejich začátku nesl slavnostní průvod sochu Dionýsa z jeho chrámu do divadla za bouřlivého veselí. V poslední den končily představením zpěváků oděných v kozích kůžích provázených tanečníky (viz satyrové). Tyto dithyramby sehrály rozhodující úlohu při zrodu řecké tragédie a komedie.[pozn. 1]

Malé Dionýsie se konaly na attickém venkově na přelomu prosince a ledna na oslavu vinobraní a zimního slunovratu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nakonec se zprostředkovaně mohly podílet i na řečech pronášených před soudem.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dionýzie na slovenské Wikipedii.

  1. BAHNÍK, Václav a kol. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. S. 156. 
  2. ARISTOTELES, Rétorika, Poetika (překl. Antotnín Kříž), Praha: Petr Rezek, 1999, str. 225 - 226