Stará synagoga v Plzni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stará synagoga v Plzni
Stará synagoga v Plzni
Stará synagoga v Plzni
Místo
MístoPlzeň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°44′39,46″ s. š., 13°22′27,64″ v. d.
Základní informace
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-město
Architektonický popis
ArchitektMartin Stelzer
SlohNovorománský sloh
Výstavba17.6.1857–8.4.1859
Odkazy
AdresaSmetanovy sady 80/5, Plzeň
UliceSmetanovy sady
Oficiální webhttp://www.zoplzen.cz
Kód památky49805/4-5146 (Pk•MIS•Sez•Obr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará synagoga v Plzni stojí ve Smetanových sadech ve dvoře domu č.p. 80/5 od roku 1859.[1] Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2] Hned vedle budovy Staré synagogy se nachází Pomocná synagoga s památníkem obětem šoa Zahrada vzpomínek.

Stará synagoga je nejstarší dochovanou synagogou v Plzni. Byla postavena v letech 1857-1859 stavitelem W. Wiesnerem podle návrhu architekta Martina Stelzera.[1] Jedná se o 12 m vysokou budovu obdélníkového půdorysu o rozměrech 20 x 14 m v novorománském stylu s dvěma ženskými galeriemi, dřevěným kazetovým stropem.

V Plzni se nachází ještě Velká synagoga, Pomocná synagoga, Rabínský dům, Dům šámese, Starý židovský hřbitov a Nový židovský hřbitov. Archeology objevené kosterní pozůstatky u vjezdu do parkovacího domu Plaza s vysokou mírou pravděpodobnosti svědčí o umístění středověkého židovského pohřebiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. června 1857 byl slavnostně položen základní kámen synagogy . Dům č. 80, kde dnes sídlí Židovská obec Plzeň,[3] byl odkoupen od města spolu s pozemkem. Položení základního kamene se zúčastnili zástupci města Plzně, představení židovské obce a veřejnost. Rabín Angelus Kafka pronesl slavnostní řeč. Do základů byl dán v mědi rytý dokument se jménem císaře a jmény členů jeho rodiny, jména představených zdejších úřadů a obce, spolu se jmény stavitelů synagogy.

Koncem 18. století se Židé, kteří byli z Plzně vyhnáni roku 1504, opět postupně usazovali. Již od poloviny 19. století se významnou měrou podíleli na přeměně Plzně v důležitou průmyslovou oblast. O vzrůstajícím významu Plzně svědčí i skutečnost, že se v té době sídlo krajského rabinátu přesouvá ze Švihova právě do Plzně a nově vystavěná Stará synagoga tak získává na významu.

Povolení ke stavbě synagogy bylo náboženské obci čítající 41 rodin uděleno v prosinci 1854 a stejně tak byla umožněna i finanční sbírka. Již předtím obec zakoupila na nově se rodícím Říšském (dnes Jižním) Předměstí celou nemovitost s domem, dvorem a zahradou. O položení základního kamene ke stavbě 17. června roku 1857 se píše i v Hruškově Městské pamětní knize.

Pro stavbu byl zvolen jeden z nejvýznamnějších plzeňských stavitelů té doby Martin Stelzer, za jeho spolupracovníka byl vybrán Wenzel Weisner. Synagoga je postavena jako jednolodní, plochostropá, s mimořádně krásným dřevěným interiérem, střízlivě zdobným v novorománském slohu. Ženská galerie o dvou patrech na sloupech je přístupná bočními točitými schody a také po vnějším jednoramenném schodišti při severní stěně, které slouží zároveň jako únikový východ. Uspořádání synagogy odpovídá době – je již reformní, s řadami lavic uprostřed a s vyvýšeným místem pro čtení z Tóry před svatostánkem při východní stěně. Dne 8. dubna 1859 byla nově postavená synagoga vysvěcena.[4]

Dne 14. května 1869 byla synagoga vybavena novými varhany, které postavil C. L. Edenhofer z Regenu. Tyto varhany se však nedochovaly. Byly zničeny a jejich píšťaly byly roztaveny během 1. světové války.

Židovská komunita se časem v Plzni natolik rozrostla, že bylo nutno přistoupit k další stavbě. Nepříliš stará synagoga kapacitou už nepostačovala, a proto vyrostla v roce 1875 v jejím těsném sousedství podle plánů stavitele Meltzera druhá synagoga, nazývaná Pomocná. Byla dokonce vybavena unikátním systémem vytápění, a proto byla hojně užívána v zimních měsících. Obě stavby byly spojeny v patře dřevěnou pavlačí se Starou synagogou, kudy se vcházelo na ženskou galerii, a mezilehlým kamenným schodištěm. Koncem 19. století byl ve dvoře vystavěn ještě dům šamese, správce synagogy. Spojovacím krčkem bylo možno z domu vstoupit přímo do hlavního sálu.[5] Mezi lety 1891 a 1907 sloužil jako rabín židovské obce v Plzni Adolf Poznanski.

Od výstavby Velké synagogy v roce 1893 význam Staré synagogy v kontextu plzeňských synagog značně upadá a budova postupně bez využití chátrá.

Dne 6. března 1939 se členové antisemitského hnutí Vlajka pokusili provést bombové útoky na Starou synagogu a další židovské památky v Plzni. Akce se však nezdařila.[6]

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Zrekonstruovaný interiér Staré synagogy v Plzni

Roku 1995 v létě byla Stará synagoga vyklizena a v následujících letech se v ní konaly výstavy a koncerty.[7] Na podzim roku 1997 byla provedena oprava krovu a byla položena nová střešní krytina. Investorem byla Nadace Rudolfa Löwyho a plzeňských židů na záchranu plzeňských synagog.[3] V prosinci roku 2001 byla zahájena částečná rekonstrukce synagogy.[8]

V letech 2010-2014 prošla Stará synagoga rozsáhlou rekonstrukcí v rámci realizace projektu 10 hvězd – revitalizace židovských památek v České republice.[9] Díky grantu na záchranu židovských památek v České republice v poválečné době z Evropského fondu pro regionální rozvoj a podařilo se rekonstruovat, restaurovat a zachránit patnáct významných historických budov na deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.[10] Zároveň s tím vznikla síť deseti oblastních center prezentace židovské kultury. Nechyběla mezi nimi ani plzeňská Stará synagoga, jíž byla navrácena původní tvář i ztracený půvab. Dotace na projekt Revitalizace židovských památek v České republice, který Federace židovských obcí získala v rámci integrovaného operačního programu 5.1, vypsaného Ministerstvem kultury ČR, umožnila vynaložit v letech 2010-2014 na vybrané památky v lokalitách Boskovice, Brandýs nad Labem, Březince, Jičín, Krnov, Mikulov, Nová Cerekev, Plzeň, Polná a Úštěk částku 280 milionů Kč. Z toho 85 procent pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 15 procent z rozpočtu českého státu.[11]

Slavnostní znovuotevření se konalo 18. června 2014, kdy vrchní zemský rabín Karol Sidon vnesl Tóru do svaté schrány. Po rekonstrukci je Stará synagoga jedinou z projektu 10 hvězd, ve které je Tóra trvale přítomna a kde se konají bohoslužby.[12]

V roce 2014 získala Stará synagoga též ocenění Stavba roku Plzeňského kraje.[13] a od roku 2019 je synagoga součástí Evropských cest židovského kulturní dědictví,[14] která získala certifikát „Kulturní stezka Rady Evropy“.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Logo Staré synagogy

Stará synagoga je dosud aktivně používána k bohoslužebným účelům členů Židovské obce Plzeň[3] a je celoročně zpřístupněna veřejnosti.

Vnitřní prostor je uspořádán do tří samostatných celků. Sál synagogy je celoročně využíván k pořádání krátkodobých výstav, koncertů a kulturních pořadů, na obou ženských galeriích je pak umístěna stálá expozice.

Stálá expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Historie Židů v Plzeňském kraji. Výstava představuje průřez židovskými dějinami Plzeňského kraje.
  • Židovské zvyky a tradice. Expozice na druhé ženské galerii je věnována základním milníkům života Žida. Popíše a objasní zvyky a tradice, které jsou spojeny s narozením, obřízkou, bar micva, nemocí, svatbou, rozvodem i smrtí. Zároveň představí židovský kalendář, jeho principy a sestavování, stejně jako i představí tradiční židovské svátky.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Plastika menory ve dvoře

  • Interiér, pohled k bimě

  • Ženská galerie

  • Detail okna

Odkazy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b idnes.cz [cit. 2012-03-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-20]. Identifikátor záznamu 162856 : Synagoga Stará se židovskou školou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b c http://www.zoplzen.cz
  4. ↑ Plzeňské Dvorky. www.plzenskedvorky.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Plzeňské Dvorky. www.plzenskedvorky.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ MARKOVÁ, Lenka. Plzeňská Vlajka. Plzeň, 2015 [cit. 2021-06-16]. 65 s. Diplomová práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Lukáš Novotný. s. 30–32. Dostupné online.
  7. ↑ Plzeňské Dvorky. www.plzenskedvorky.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ turisturaj.cz [cit. 2012-03-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ https://www.10hvezd.cz/cs/
  10. ↑ Plzeňské Dvorky. www.plzenskedvorky.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ DIGITAL, Apploud. Deset hvězd. Deset hvězd [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ Plzeňské Dvorky. www.plzenskedvorky.cz [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Titul Stavba roku získala Stará synagoga i klatovský Pavilon skla. iDNES.cz [online]. 2015-05-27 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. www.jewisheritage.org [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-01. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Synagogy v Plzeňském kraji
Ikonka synagogy Mapa PK
viz též Seznam židovských památek v Plzeňském kraji
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stará_synagoga_v_Plzni&oldid=20778846“