Stanisław Hadyna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanisław Hadyna
Narození1. ledna 1919
Karpentná
Úmrtí1. ledna 1999 (ve věku 79 let)
Krakov, PolskoPolsko Polsko
Alma materAkademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego w Katowicach
Povoláníučitel, skladatel a muzikolog, dirigent a spisovatel
Oceněnímedaile Komise pro národní vzdělání
Řád znovuzrozeného Polska
Řád praporu práce 1. třídy
rytíř Řádu znovuzrozeného Polska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanisław Hadyna (25. září 1919, Karpentná, Třinec1. ledna 1999, Krakov) byl polský skladatel, dirigent, hudební vědec a spisovatel. Byl zakladatelem a uměleckým ředitelem folklorního souboru Śląsk.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Jiřího Hadyny, učitele hudby, skladatele a sběratele lidových písní, a Emilie rozené Pilch v obci Karpentná u Třince. Po absolvování gymnázia v Těšíně úspěšně roku 1938 ukončil i Hudební institut I. Paderewského v Těšíně, kde se věnoval především hře na klavír. Následovalo studium psychologie a sociologie na univerzitě ve Varšavě, které přerušila druhá světová válka. V létech 1942–1944 pokračoval ve studiu v konspiraci a také přednášel na tajných gymnazijních kurzech. Po válce studoval hudbu na Hudební akademii v Katovicích.

Učil na gymnáziu a byl ředitelem koncertního centra "Artos" v Katovicích. V roce 1952 vytvořil své celoživotní dílo Státní soubor písní a tanců "Śląsk", který vedl jako dirigent a režisér do roku 1968, kdy byl donucen k rezignaci. V roce 1973 se přestěhoval do Krakova, kde byl od roku 1977 hudebním ředitelem Divadla J. Słowackého. V roce 1990 se opět stal uměleckým ředitelem souboru "Śląsk" a vedl soubor až do své smrti v roce 1999.

Je pohřben ve Wisle na starém evangelickém hřbitově na Groniczku. Posmrtně se stal čestným občanem města Wisla. Na jeho počest je Amfiteátr ve Visle nazvaný jeho jménem, tj. Amfiteatr imienia Stanisława Hadyny.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Od šedesátých let se úspěšně věnoval také spisovatelské a dramaturgické činnosti.

  • Niezatarte ślady – román o životě Chopina
  • Blessed Are the Peacemakers drama o Gándhím - v 1969 roce udělena 2. cena v soutěži UNESCO
  • za drama "Shattered Dreams " (o M. L. Kingu) mu byla v roce 1972 udělena 2. cena v soutěži v USA
  • jeho drama "Declatarion 76" v roce 1976 získala American Revolution Bicentennial Medal.
  • román "Dwa ognie" z období Francouzské revoluce (PIW, 1988)
  • román "O čtvrtém mudrci z Východu" (Koszęcin, 2008)
  • román "Niezatarte ślady " ("Slask", 1988)
  • čtyři sbírky reportáží z cest souboru "Śląsk" po světě

Kompozice[editovat | editovat zdroj]

Komponoval houslové i klavírní skladby jako kantáty, hudbu k baletům, divadelní a filmovou hudbu a symfonickou báseň "Jaro". Upravil 250 písní pro sbor a sólisty a 14 koled.

Nejznámější písně upravené pro pěvecký sbor jsou Helokanie, Ondraszek, Karolinka, Starzyk, Szła dzieweczka, Hej tam w dolinie, Gdybym to ja miała.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Rytířský kříž Řádu znovuzrozeného Polska (1954)
  • Čestný diplom presidenta USA (1959)
  • titul za "Zásluhy o národní kulturu" (1964)
  • Komturský kříž Řádu znovuzrozeného Polska (1987)
  • medaile Národní komise pro vzdělávání (1988)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanisław Hadyna na polské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Grzegorz Zmuda: Hadyna Stanisław. W: Elżbieta Dziębowska: Encyklopedia muzyczna PWM. T. 4: hij część biograficzna. Kraków: Polskie Wydawnictwo Muzyczne, 1993, s. 8. ISBN 83-224-0453-0. OCLC 180641615. (pol.)
  • Miękina Leon, Znów minie wiek... Antologia literatury nadolziańskiej, Cieszyn 2001, s. 354-355.
  • Stanisław Hadyna we wspomnieniach. Publikacja upamiętniająca dziewięćdziesiątą rocznicę urodzin kompozytora i twórcy Zespołu Pieśni i Tańca „Śląsk” – Redakcja: Izabela Migocz i Adam Pastuch, Wydawnictwo „Officina Silesia”, wrzesień 2009
  • Baron Emil, Nauczyciele w muzycznym życiu regionu cieszyńskiego, [w:] Nauczyciele w środowisku cieszyńskim, Cieszyn 1979, s. 56.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]