Střední průmyslová škola Chomutov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Chomutov, Školní 50, příspěvková organizace
Logo školy
Spscv-budova.jpg
ZkratkaSPSCV
Právní formapříspěvková organizace
ZřizovatelÚstecký kraj
Datum založení1. srpna 1996
IČO47796006
IZO600020363
REDIZO600020363
ŘeditelIng. Jan Lacina
ZástupceIng. Vlasta Galuszková
Mgr. Dana Žižková
AdresaŠkolní 1060/50, Chomutov, 430 01, Česko
Oficiální webwww.spscv.cz
Obory vzdělávání
  • Automatizační systémy
  • Automatizovaná konstrukce ve strojírenství
  • Silnoproudá elektrotechnika
  • Výpočetní systémy
  • Technický management
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola je střední škola a vyšší odborná škola s technickým zaměřením v městě Chomutov. Sídlí ve Školní ulici téměř v centru města. V rámci středoškolského studia nabízí pět specializací a dva obory vyššího odborného vzdělání.

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Vznik a založení průmyslové školy v Chomutově je úzce spjat s bouřlivým rozvojem průmyslu ve městě v druhé polovině 19. století. V letech 1870-71 byla v Chomutově založena Krušnohorská železářská a ocelářská společnost a v roce 1872 zahájil provoz železářský a ocelářský závod se slévárnou a strojírnou Mannesmanovy závody. Ve městě působily i další menší průmyslové podniky, smaltovna a slévárna Pehr, Heegerova hřebíkárna, továrna na výrobu plechových hrnců a konzervových krabic a řada dalších. Díky tomu také rostla poptávka po odborně vyškoleném a vzdělaném dorostu. Podnět k založení odborné školy vzešel od chomutovské obce. V roce 1872 napsalo městské zastupitelstvo rakouskému ministerstvu žádost o zřízení mechanicko-technických výukových dílen a zároveň se zavázalo zajistit pro školu vhodnou budovu. Výnosem ministerstva obchodu ze dne 31. července 1873 bylo zřízení školy s názvem Mechanisch - technische Lehrwerkstätten des Handelsministeriums povoleno. Název byl záhy upřesněn na K. k. Maschinen-gewerbliche Fachschule mit Lehrwerkstätten in Komotau (C. k. odborná škola strojírenská s učebními dílnami v Chomutově). V té době se jednalo o první školu toho druhu v Rakousko – Uhersku. [1] [2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 31.7.1873 dle výnosu c.k.ministersta obchodu bylo povoleno v Chomutově zřídit školu pod názvem c.k. Mechanicko-technické učební dílny v Chomutově[3]
  • 16. července 1874 položen základní kámen školy. Plány budovy vytvořil inženýr Theodor Reuter, který se stal prvním ředitelem školy.[4] [5]
  • 24. října 1874 slavnostní otevření budovy a slavnostní zápis
  • 26. října 1874 zahájení vyučování s 24 žáky[4]
  • 1883 - nový výstižný název Odborná průmyslová škola strojní s výukovými dílnami
  • 7. května 1901 usnesení zastupitelstva města o výstavbě nové budovy pro Odbornou průmyslovou školu strojní a elektrotechnickou v ulici U sirotčince (dnes Školní ulice)
  • 1901 - na podzim zahájena výstavba podle plánů vídeňského architekta Adalbert Pasdirek-Coreno
  • 16. září 1902 zahájena výuka v nové budově školy.
  • 1904 - zřízena dvouletá mistrovská škola mechanicko-technického směru Odborná škola pro strojnictví a elektrotechniku[4]
  • 1909 - přejmenováno na Státní průmyslová škola[4]
  • 1912 - snížení vyučovacích hodin z 54 na 48 a zavedeno nepovinné vyučování českého jazyka

Škole bylo přiznáno právo konat mistrovské zkoušky kovářů, zámečníků, slévačů, soustružníků a strojníků

  • 1914 -1918 částečný útlum výuky, kurzy pro válečné invalidy, částečně ubytovací prostory pro vojsko
  • 1924 - vznik Vyšší průmyslové školy elektrotechnické v Chomutově [4]
  • 1926 - Rozšíření budovy školy o další patro.
  • 1928 - 37 studentů složilo první maturitní zkoušky
  • 1938 - zrušena výuka českého jazyka
  • 1. října 1945 obnovena výuka
  • 1992 - zahájen vzdělávací experiment v podobě interdisciplinárního oboru "Elektrotechnika a strojírenství"
  • 2005 - zahájena spolupráce s Univerzitou J.E. Purkyně – kombinované bakalářské studium obor počítačové modelování ve výrobě, vědě a technice
  • 2009 - zahájeno vzdělávání podle vzdělávacího programu Elektrotechnika a strojírenství
  • 2010 - reakreditované studijní programy Vyšší odborné školy – Výpočetní systémy  a Informatika ve státní správě
  • 2012 - elektronizace administrativy, zavedení elektronické třídní knihy
  • 2014 - oslavy k výročí 140 let založení školy
  • 2015 - otevření první třídy oboru Technický management, prodloužení akreditace Vyšší odborné školy

Ředitelé Střední průmyslové a Vyšší odborné školy v Chomutově[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Jméno[1][4] Období působení
1 Ing. Theodor Reuter[6] 1874–1881
2 Ing. Alfred Musil 1881–1882
3 Ing. Moriz Prasch 1882–1900
4 Ing. Josef Reichl 1900–1909
5 Ing. Hugo Lipovský 1909–1921
6 Ing. Wenzel Seliger 1921–1931
7 Ing. Eugen Sturm 1931–1945
8 Ing. Jan Bohdanecký 1946–1949
9 Ing. Václav Klepl 1949–1967
10 Ing. Jiří Lorenc 1968–1989
11 Ing. Josef Hassmann CSc 1989–1996
12 Ing. Jiří Lorenc ml. 1997–2005
13 Ing. Jan Lacina 2005–současnost

Studijní obory[editovat | editovat zdroj]

V počátku se výuka na škole členila na Odbornou školu pro stavitelství a Mistrovskou školu mechanicko-technickou.[4] Týdně se vyučovalo 54 hodin členěných na teoretickou a praktickou výuku. Délka vzdělávání byla 2 roky.

V roce 1900 byl zřízen jednoroční elektrotechnický kurz[3]

S rozvojem techniky se na škole začaly vyučovat předměty elektrotechnické. Dílny a laboratoře byly v roce 1918 vybaveny zařízením na elektrický pohon.

V roce 1959 byl zaveden nový učební obor Měřicí a automatizační technika.

Od roku 1967 byla povinná volba dalšího cizího jazyka kromě ruštiny.

Od roku 1976 byl otevřen obor Výpočetní technika.

V roce 1992 byl zaveden vzdělávací experiment, který spočíval v zavedení jednoho univerzálního interdisciplinárního oboru nazvaného "Elektrotechnika a strojírenství".

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Studijní obor Elektrotechnika je realizován podle vzdělávacího programu Elektrotechnika a strojírenství, je specifický tím, že první dva ročníky studia jsou společné pro všechna odborná zaměření a svým obsahem vytvářejí nezbytný základ technických znalostí a dovedností. Studium je čtyřleté, denní. Na základě osobního zájmu a prospěchu si žák po absolvování prvních dvou let studia volí jednu z pěti možných specializací.

Automatizační systémy[editovat | editovat zdroj]

Obsahem oboru je základní elektrotechnické vzdělání s prvky elektroniky, strojírenství a programování tak, jak to dnešní stav automatizační techniky vyžaduje. Při této přípravě se využívá přirozeného zájmu žáků o moderní techniku a nové trendy v oblasti informační a komunikační techniky.

Silnoproudá elektrotechnika[editovat | editovat zdroj]

Obsahem oboru je základní vzdělání v nejrůznějších oblastech silnoproudé elektrotechniky a energetiky, získání informací  o výrobě a rozvodech elektrické energie, světelné a elektrotepelné technice, el. pohonech, řídicí a regulační technice a dalších alternativních zdrojích.

Automatizovaná konstrukce ve strojírenství[editovat | editovat zdroj]

Obsahem oboru jsou odborné znalosti oblasti strojírenské technologie, CAD, CAM, konstrukce a výroby strojních zařízení včetně jejich měření a kontroly.

Technický management[editovat | editovat zdroj]

Obsahem oboru je kombinace znalostí z oblasti elektrotechniky a ekonomiky, získání teoretických i praktických znalosti v oblasti výroby elektrické energie s přesahem do sféry technicko ekonomické.

Výpočetní systémy[editovat | editovat zdroj]

Obsahem oboru jsou znalosti z oblasti programování, databází, správy síťové topologie, diagnostiky počítače a principů fungování, součástí je též tvorba a správa webových stránek a aplikací.

Vyšší odborná škola[editovat | editovat zdroj]

Je forma pomaturitního vzdělávání, které je denní, tříleté. Vzdělávací program je akreditovaný od roku 2010. Studium je zakončeno absolutoriem, jež se skládá z obhajoby absolventské práce, zkoušky z odborných předmětů a zkoušky z cizího jazyka. Absolvent získává diplom a titul Diplomovaný specialista v oboru – DiS. Součástí vzdělávacího programu je půlroční praxe, kterou studenti absolvují v průběhu třetího ročníku u firmem našeho regionu. Studenti na VOŠ platí školné.

Výpočetní systémy[editovat | editovat zdroj]

Obsahem oboru je zavádění výpočetní techniky, její diagnostika, programování a technické řešení počítačových sítí v nejrůznějších odvětvích průmyslu, služeb i obchodu.

Veřejnosprávní činnost s podporou ICT[editovat | editovat zdroj]

Obsahem oboru je příprava na řízení či samostatnou činnost v oblasti účetnictví, daňové specializace, personalistiky, správní nebo zprostředkovatelské činnosti a řízení jakosti.

Budova školy[editovat | editovat zdroj]

Dle výnosu c.k.ministerstva obchodu bylo povoleno v Chomutově zřídit školu c.k. Mechanicko-technické učební dílny v Chomutově. Město se zavázalo, že ponese náklady na vybudování a provoz školy. První budova školy byla postavena na Pražské ulici[1]. U návrhu této budovy stál první ředitel školy Ing. Theodor Reuter. Tato budova byla přízemní a měla 17 učeben. Budova dodnes stojí a je komerčně využívána.

V roce 1901 byly zahájeny práce na výstavbě nové budovy školy ve Školní ulici. Architektonický návrh secesní budovy je prací atelieru Pazdirek-Coreno, Vídeň.[1] Secesní budova byla jednopatrová s průčelím zdobeným jmény významných techniků. Nad vchodem školy visela plastika rakouského orla. Nad římsou byly umístěny dvě alegorické sochy v nadživotní velikosti jejichž autoři byli profesor Černil (socha Strojírenství) a c.k. učitel Suchomel (socha Elektrotechnika) z odborné školy sochařské a kamenické v Hořicích.[7]

Vznik Vyšší průmyslové školy elektrotechnické v Chomutově a velký zájem o technické vzdělání vedl v roce 1926/1927 [4]k rozšíření školy o další patro, čímž získala dnešní podobu.

V současnosti má škola 24 učeben, 13 laboratoří a dílenské prostory.

Na pozemku školy je umístěna socha akademického sochaře Kamila Sopka "Pocta F. J. Gerstnerovi" v upomínku významného chomutovského rodáka Františka Josefa Gestnera, který se významným způsobem zasloužil o rozvoj českého technického školství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SOLLANEK, Rudolf; RUDOLF, Oskar. Festschrift zur Erinnerung an den 50jährigen Bestand der Staatsgewerbeschule in Komotau. 1924. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1924. 103 s. Dostupné online. S. 14. 
  2. Město Chomutov - historie [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  3. a b PERK, Ladislav. Bakalářská práce: Vývoj Střední průmyslové školy v Chomutově a rozvoj průmyslu na Chomutovsku. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009. 51 s. Dostupné online. S. 26. 
  4. a b c d e f g h MIKEŠ, ING., Jan. Disertační práce Historie výuky a vývoj učebnic elektrotechniky v Českých zemích.. [s.l.]: Západočeská universita v Plzni, 2012. Dostupné online. S. 340. 
  5. http://alte-hp.komotauarchiv.de/staats.htm
  6. Christian Theodor Reuter. alte-hp.komotauarchiv.de [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. 
  7. Zpráva za školní rok 1902 - 1903. Hořice: [s.n.], 1903. 12 s. Dostupné online. S. 7. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽOVSKÝ, Karel; ZÁBRANSKÝ, František. Chomutov - Historický průvodce a zajímavosti města. 1. vyd. Chomutov: odbor školství a kultury MěstNV Chomutov, 1978. 207 s. S. 151–153. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]