Spolkové ministerstvo financí

Bundesministerium der Finanzen
- BMF -
Bundesministerium der Finanzen; - BMF -
	logo
Založeno	1880 jako Reichsschatzamt'
Sídlo	Wilhelmstraße 97, 10117 Berlín
Souřadnice	52°30′31″ s. š., 13°23′3″ v. d.
Zaměstnanců	cca 1900
Rozpočet	€ 5,89 (2016)
Ministr	Jörg Kukies (SPD)
Webová stránka	https://www.bundesfinanzministerium.de

Spolkové ministerstvo financí (německy Bundesministerium der Finanzen; BMF) je nejvyšším spolkovým úřadem SRN. Hlavní sídlo má v Berlíně a druhé v Bonnu. Je podporováno vědeckou radou.

Kompetence na Spolkové úrovni

Hlavní kompetence ministerstva leží v oblasti daňové politiky, rozpočtové politiky (veřejných financí) a také evropské fiskální politiky. Mimo to vykonává ministerstvo také právní a odborný dohled nad následujícími vyššími spolkovými úřady:

Generální ředitelství cel (Generalzolldirektion; GZD)
Spolkové centrum informačních technologií (Informationstechnikzentrum Bund; ITZ Bund)
Spolkový úřad pro dohled nad finančními službami (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht; BAFin)
Spolkový úřad pro stabilizaci finančního trhu (Bundesanstalt für Finanzmarktstabilisierung; FMSA)
Spolkový úřad pro správu veřejných nemovitostí (Bundesanstalt für Immobilienaufgaben; BImA)
Spolkový úřad pro zvláštní úkoly podmíněné sjednocením Německa (Bundesanstalt für vereinigungsbedingte Sonderaufgaben; BvS)
Spolkový úřad pro poštu a telekomunikace německé spolkové pošty (Bundesanstalt für Post und Telekommunikation Deutsche Bundespost; BAnst PT)
Spolkový ústřední daňový úřad (Bundeszentralamt für Steuern; BZSt)

Do působnosti ministerstva spadá také Muzejní nadace pošty a telekomunikací (Museumsstiftung Post und Telekommunikation; MusStiftPT)

Zástupci ministerstva financí působí v řídících a dozorčích orgánech řady subjektů, např. Commerzbank AG, Spolkové tiskárny (Bundesdruckerei GmbH) nebo Evropské investiční banky ^[1].

Sídlo

Hlavním sídlem ministerstva je budova Detlev-Rohwedder-Haus v ulici Wilhelmstraße v Berlíně. Budova byla postavena v době národního socialismu v letech 1935-1936 podle plánů architekta Ernsta Sagebiela a od dokončení až do konce války v roce 1945 byla sídlem Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministeriums).

V roce 1949 zde zasedala Německá lidová rada (Deutschen Volksrats), která 7. října 1949 ve velkém sále vyhlásila ústavu a dala vzniknout Německé demokratické republice. Budova se stala provizorním parlamentem. Následně v komplexu sídlilo několik ministerstev, a proto byl nazýván Dům ministerstev. Budova je nyní pojmenována na počest zavražděného politika a manažera Detleva Karstena Rohweddera, který vedl Úřad pro správu privatizovaného majetku (Treuhandanstalt), jenž zde sídlil. Přesto je spíše známa jako ministerstvo letectví. Spolkové ministerstvo financí zde sídlí od roku 1999.

Role v evropské politice

Na úrovni Evropské unie leží hlavní kompetence ministerstva ve sladění evropské hospodářské a měnové politiky s kroky Spolkové vlády. Vedle toho ministerstvo financí spolupůsobí při sestavování a kontrole unijního rozpočtu a je příslušné pro oblast regulace cel, daní a finančních služeb.

Hlavním orgánem, v němž ministerstvo působí na evropské úrovni, je Rada Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti. SRN zastupuje v radě Spolkový ministr financí. Rada zasedá cca 10krát ročně. Ministři financí zemí EU se navíc setkávají také nejméně jednou za pololetí v zemi, která aktuálně Radě předsedá.

V rámci ministerstva financí spadá vytváření evropské politiky mezi hlavní úkoly odd. E - Evropské politiky (Abteilung E Europapolitik).

Pod ministerstvem financí je také umístěna Evropská informační kancelář, která je partnerem občanů při řešení otázek spojených s evropskými právními předpisy, programy financování EU a oblastmi politik EU, jakož je i ústředním zdrojem informací.

Evropské politické cíle

Zásadními cíli ministerstva v oblasti evropské politiky je stabilizace eura a Evropské hospodářské a měnové unie. Pro dosažení těchto cílů se ministerstvo postavilo za provedení reformy finančních trhů v Evropě, k těsné koordinaci a dohledu nad finančními trhy v Evropě (Evropský semestr (cyklus koordinace hospodářských a fiskálních politik v rámci EU), reforma Paktu stability a růstu, Pakt euro plus, atd.), jakož i záchranným opatřením (Evropský stabilizační mechanismus, atd.).

K tomu se ministerstvo financí, jako kompetentní orgán v rámci Spolkové vlády, zasazuje ve spolupráci s Evropským účetním dvorem, Evropskou komisí a s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) za řádné a efektivní využití evropských dotací.

Vedení ministerstva

Spolkoví ministři od roku 1949

Poté, co na protest proti politice zadlužování ostatních ministerstev rezignoval ministr Alex Möller, vedl v následujícím období ministerstvo financí nejprve ministr hospodářství Karl Schiller a po něm Helmut Schmidt, než bylo obnoveno původní rozdělení.

Krátkodobě proběhlo toto sloučení již v minulosti, kdy v druhé vládě, kterou vedl Ludwig Erhard, rezignovali ministři FDP, vedl obě ministerstva Kurt Schmücker. Toto personální propojení skončilo o měsíc později sestavením velké koalice spolkovým kancléřem Kurtem Georgem Kiesingerem.

Poř.	Jméno	Rok narození - úmrtí		V úřadu od	V úřadu do	Počet dnů v úřadu	Vláda kancléře(ky)
Spolkový ministr financí
1	Fritz Schäffer	1888–1967	CSU	20. září 1949	29. říjen 1957	2 961 dnů	1. vláda K. Adenauera 2. vláda K. Adenauera
2	Franz Etzel	1902–1970	CDU	29. říjen 1957	14. listopad 1961	1 477 dnů	3. vláda K. Adenauera
3	Heinz Starke	1911–2001	FDP	14. listopad 1961	19. listopad 1962	370 dnů	4. vláda K. Adenauera
4	Rolf Dahlgrün	1908–1969	FDP	14. prosinec 1962	28. říjen 1966	1 779 dnů	5. vláda K. Adenauera 1. vláda L. Erharda 2. vláda L. Erharda
5	Kurt Schmücker	1919–1996	CDU	8. listopad 1966	30. listopad 1966	22 dnů	2. vláda L. Erharda
6	Franz Josef Strauß	1915–1988	CSU	1. prosinec 1966	21. říjen 1969	1 055 dnů	Vláda K. G. Kiesingera
7	Alex Möller	1903–1985	SPD	22. říjen 1969	13. květen 1971	568 dnů	1. vláda W. Brandta
8	Karl Schiller	1911–1994	SPD	13. květen 1971	7. červenec 1972	421 dnů	1. vláda W. Brandta
9	Helmut Schmidt	1918–2015	SPD	7. červenec 1972	15. květen 1974	647 dnů	1. vláda W. Brandta 2. vláda W. Brandta
10	Hans Apel	1932–2011	SPD	16. květen 1974	15. únor 1978	1 371 dnů	1. vláda H. Schmidta 2. vláda H. Schmidta
11	Hans Matthöfer	1925–2009	SPD	16. únor 1978	28. duben 1982	1 532 dnů	2. vláda H. Schmidta 3. vláda H. Schmidta
12	Manfred Lahnstein	* 1937	SPD	28. duben 1982	1. říjen 1982	156 dnů	3. vláda H. Schmidta
13	Gerhard Stoltenberg	1928–2001	CDU	4. říjen 1982	21. duben 1989	2 391 dnů	1. vláda H. Kohla 2. vláda H. Kohla 3. vláda H. Kohla
14	Theodor Waigel	* 1939	CSU	21. duben 1989	27. říjen 1998	3 476 dnů	3. vláda H. Kohla 4. vláda H. Kohla 5. vláda H. Kohla
15	Oskar Lafontaine	* 1943	SPD	27. říjen 1998	18. březen 1999	142 dnů	1. vláda G. Schrödera
–	Werner Müller (zástupce)	* 1946	nestraník	18. březen 1999	12. duben 1999	25 dnů	1. vláda G. Schrödera
16	Hans Eichel	* 1941	SPD	12. duben 1999	22. listopad 2005	2 416 dnů	1. vláda G. Schrödera 2. vláda G. Schrödera
17	Peer Steinbrück	* 1947	SPD	22. listopad 2005	28. říjen 2009	1 436 dnů	1. vláda A. Merkelové
18	Wolfgang Schäuble	* 1942	CDU	28. říjen 2009	24. říjen 2017	2 918 dnů	2. vláda A. Merkelové 3. vláda A. Merkelové
–	Peter Altmaier (zástupce)	* 1958	CDU	24. říjen 2017	14. březen 2018	141 dnů	3. vláda A. Merkelové
19	Olaf Scholz	* 1958	SPD	14. březen 2018	8. prosince 2021	1 365 dnů	4. vláda A. Merkelové
20	Christian Lindner	* 1979	FDP	8. prosince 2021	7. listopadu 2024	1 065 dnů	vláda Olafa Scholze
21.	Jörg Kukies	* 1968	SPD	7. listopadu 2024		50 dnů	vláda Olafa Scholze