Amnestie

Amnestie (z řeckého amnéstia, zapomenutí) je rozhodnutí o hromadném, a to úplném nebo částečném prominutí trestu, a současně o zahlazení odsouzení pro trestný čin. Neruší tedy rozsudek ani občanskoprávní odpovědnost odsouzeného (například povinnost nahradit škodu), ale pouze trest. V České republice bývá doprovázena abolicí, to jest rozhodnutím o zastavení nebo nezahájení trestního řízení pro činy, na něž se vztahuje.

Historie a právo

Historicky je amnestie výsadní právo panovníka, který ji uděloval obvykle při nástupu na trůn. Až do středověku se často týkala odpuštění dluhů, to jest oddlužení zemědělců. Např. v Rakousku jí neomezeně disponoval císař.

V některých^[kde?] zemích se uděluje pravidelně, například v Německu před Vánoci nebo ve Francii při volbě presidenta. V některých^[kde?] zemích se amnestie udílí zákonem, v České republice ji uděluje prezident republiky dle čl. 63 písm. k) Ústavy, vyžaduje se kontrasignace a odpovědnost nese vláda; amnestii nelze zrušit jakýmkoliv prostředkem.

Na rozdíl od milosti, udělované individuálně, týká se amnestie všech anebo jen určitých skupin odsouzených a trestaných, například jen za určité zločiny, a může být také omezena například výší trestu. Bývá spojena i s dalšími podmínkami, například se může týkat jen trestaných, kteří neměli kázeňské přestupky, anebo naopak vyžadovat, že amnestovaný po jistou dobu nebude pravomocně odsouzen; pokud by byl, výkon amnestovaného trestu se tím obnoví.

Seznam československých a českých amnestií

Československo

ze dne	forma	číslo ve Sbírce
5. listopadu 1918	Nařízení národního výboru	28/1918
21. ledna 1919	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
22. července 1919	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
21. října 1919	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
27. května 1920	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
13. února 1922	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
5. června 1922	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
24. července 1922	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
2. září 1924	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
14. července 1925	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
2. června 1927	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
19. října 1928	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
16. června 1934	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
14. prosince 1935	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
6. března 1937	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
16. dubna 1938	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
7. října 1938	Rozhodnutí vlády	–
2. prosince 1938	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
31. prosince 1938	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
13. července 1939	Vládní nařízení	192/1939
29. listopadu 1939	Vládní nařízení	290/1939
24. prosince 1941	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
24. prosince 1941	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
31. července 1945	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
29. srpna 1945	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
27. srpna 1946	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
19. června 1948	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
19. června 1948	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
4. května 1953	Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády	–
9. května 1955	Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády	–
1. prosince 1957	Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády	–
9. května 1960	Rozhodnutí prezidenta republiky a vlády	54/1960
9. května 1962	Rozhodnutí prezidenta republiky	46/1962
9. května 1965	Rozhodnutí prezidenta republiky	43/1965
9. května 1968	Rozhodnutí prezidenta republiky	55/1968
27. května 1969	Rozhodnutí prezidenta republiky	52/1969
25. února 1973	Rozhodnutí prezidenta republiky	10/1973
8. května 1975	Rozhodnutí prezidenta republiky	45/1975
8. května 1980	Rozhodnutí prezidenta republiky	52/1980
8. května 1985	Rozhodnutí prezidenta republiky	38/1985
27. října 1988	Rozhodnutí prezidenta republiky	167/1988
8. prosince 1989	Rozhodnutí prezidenta republiky	150/1989
1. ledna 1990	Rozhodnutí prezidenta republiky	–
16. února 1990	Rozhodnutí prezidenta republiky	–

Česko

ze dne	forma	číslo ve Sbírce
3. února 1993	Rozhodnutí prezidenta republiky	56/1993
3. února 1998	Rozhodnutí prezidenta republiky	20/1998
1. ledna 2013	Rozhodnutí prezidenta republiky	1/2013

Amnestie v Československu po pádu komunismu

Udílet amnestie byl oprávněn prezident federace.

Amnestie Václava Havla z ledna 1990

Šlo o jeden z prvních kroků Václava Havla ve funkci prezidenta, kterým byly prominuty tresty uložené za předchozího režimu. Amnestie se týkala zhruba 23 tisíc osob (na území Česka 15 tisíc) z celkem 31 tisíc uvězněných.

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Část obsahu této stránky, přístupná nyní pouze v její historii, byla odstraněna kvůli podezření z porušení autorských práv, neboť se nápadně podobá textu z: http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/klausova-amnestie-je-teprve-ctvrta-od-roku-1990/883674&id_seznam=16653 Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Odstraněný text bez vysvětlení neobnovujte. Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence GFDL a licence CC BY-SA 3.0, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Nápověda:Svolení autora nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle GFDL a CC BY-SA 3.0. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude po týdnu posouzeno jeho odstranění. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc.

Pro vkladatele šablony: Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku: {{subst:copyvio autor|Amnestie|2=http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/klausova-amnestie-je-teprve-ctvrta-od-roku-1990/883674&id_seznam=16653}} --~~~~ případně použijte pro nové přispěvatele: {{subst:copyvio nováček|Amnestie|2=http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/klausova-amnestie-je-teprve-ctvrta-od-roku-1990/883674&id_seznam=16653}} --~~~~ a vložte sem: * [[Amnestie]] z [http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/klausova-amnestie-je-teprve-ctvrta-od-roku-1990/883674&id_seznam=16653] --~~~~

Amnestie Václava Havla z února 1990

Vyhlášena byla „v zájmu posílení záruk demokracie, veřejného klidu a pořádku“ a týkala se pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, za podmínky dobrovolného odevzdání zbraní a výbušnin nejpozději do 1. března 1990.

Amnestie v samostatné České republice

Udílet amnestie je oprávněn prezident republiky, rozhodnutí ale vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Odpovědnost za amnestii pak nese vláda.

Amnestie Václava Havla z února 1993

Václav Havel ji vyhlásil po svém prvním zvolení prezidentem České republiky. Z celkem 14 tisíc vězňů se týkala jen asi 130 osob.

Amnestie Václava Havla z února 1998

Další prominutí trestů vyhlásil Václav Havel u příležitostí svého znovuzvolení. Z celkem 22 tisíc vězňů bylo propuštěno přes 930 osob, u dalších několik set bylo zastaveno trestní stíhání.

Amnestie Václava Klause z ledna 2013

Prezident Václav Klaus vyhlásil svou první amnestii krátce před koncem svého druhého funkčního období, u příležitosti 20. výročí osamostatnění České republiky. Podle odhadu Ministerstva spravedlnosti ČR se amnestie týká více než 32 000 lidí. Vězeňské brány opustilo více než 6 145 lidí (původní odhad činil 7 416 pravomocně odsouzených). Rozhodnutí prezidenta se však dotkne i dalších zhruba 14 500 osob podmínečně odsouzených s aprobačním dohledem a dalších lidí.

Kritika

Předmětem kritiky se stalo zejména zahrnutí dlouhodobě neuzavřených trestních stíhání včetně mnoha mediálně sledovaných případů podezření ze závažné hospodářské kriminality i korupce a dále rovněž její rozsah a nekvalitní příprava.

„Jsme svědky neuvěřitelného diletantismu. Od roku 1920 všechny amnestie připravovala vždycky vláda v čele s ministrem spravedlnosti, nikoli Hrad," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zdůraznil, že u amnestie není institut kontrasignace premiérem formální akt. „Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat," uvedl Rychetský. Kontrasignace je podle něj v ústavě proto, aby vláda mohla mít amnestii nejen připravenou, ale aby také včas dopředu posoudila, koho amnestie očistí.

Jiří Dienstbier usoudil, že amnestie byla „šita na míru“ na některé kauzy a že je dárkem Klausovým přátelům z oblasti ekonomiky z 90. let. Michal Horáček ji označil za odměnu těm, kdo průběh trestního stíhání dokázali mařit. Podle Jiřího Přibáně amnestie roku 2013 vejde do ústavních dějin této země především jako manifestace pokrytectví, cynismu i síly těch, kdo se s představou nezávislé justice a řádného trestního procesu nikdy nesmířili a rovnost všech před zákonem, tento hlavní pilíř právního státu, nikdy nepřijali za vlastní.

Unie státních zástupců uvedla, že odvolání se na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), v případech zastavení trestního stíhání trvajícího déle než 8 let, je mylné. Navíc podle unie amnestie zmařila „možnost poškozených dosáhnout náhrady škody v trestním řízení, ačkoliv nepřiměřená délka řízení nemůže být podle ESLP důvodem k upuštění od povinnosti nahradit škodu způsobenou trestným činem“.

Prezident ani jeho kancelář amnestii nezdůvodnili, avšak o den později, 2. ledna 2013 při jmenování Jaroslava Bureše do funkce předsedy Vrchního soudu v Praze, Václav Klaus poznamenal: „Věřím, že teď ve vašem vrchním soudu už bude vše v pořádku, už budete soudit tak dobře, že nebude potřeba, aby se udělovaly nějaké amnestie a milosti. Doufám, že nastane rajská doba.“

Svůj nesouhlas s rozsahem amnestie dalo najevo značné množství lidí. V bleskovém průzkumu, který provedla pro Českou televizi společnost Median, vyjádřilo nesouhlas 82,2 procenta Čechů, a odmítavý postoj panuje napříč celou Českou republikou. Průzkum proběhl ve dnech 3. a 4. ledna a zúčastnilo se ho 617 respondentů. Událost „Nesouhlasíme s Klausovou amnestií“ na Facebooku získala velmi rychle více než 300 tisíc účastníků; dalších více než 112 tisíc podepsalo stejnojmennou petici.

Amnestie se dotkla nebo se dotkne i některých mediálně známých kauz.

• Mohou být osvobozeni například: soudce Jiří Berka (čelil obžalobě, že falešnými konkurzy způsobil škodu za čtvrt miliardy korun), Lukáš Kohout (vydával se za asistenta poslance a šéfa Valného shromáždění OSN Jana Kavana), Tomáš Pitr (údajné daňové úniky).
• Bylo zastaveno trestní stíhání tří představitelů vytunelované společnosti H-System
• Byly osvobozeni například: manažeři obžalovaní kvůli krachu Union banky, zpěvačka Dara Rolins (osmnáctiměsíční podmínka za dopravní nehodu, při níž zemřel motocyklista), předseda DSSS Tomáš Vandas (podmínka za prvomájový projev v Brně v roce 2009), agresivní řidič Aleš Trpišovský (podmínka na 2 roky a na 7 let zákaz řízení za to, že na dálnici D1 vybržďoval řidiče, zákaz řízení zrušen ale nebyl), Magdaléna Weiglová (dcera Klausova hradního kancléře, dostala dvouletou podmínku za dopravní nehodu u Lázní Toušeň, při které zemřela její spolujezdkyně), František Dohnal (někdejší šéf NKÚ se zbavil břemene ve formě podmínky za zneužití pravomoci úřední osoby), František Chvalovský (někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu. Chvalovský spolu s dalšími čtyřmi lidmi údajně způsobil Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun. Za stomilionové úvěrové podvody sice dostal desetiletý trest, ale vrchní soud ho zrušil).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amnestie na německé Wikipedii.

Literatura

• L. Marečková, Milosti: ohnisko lidství v trestním právu. Praha : Academia, 2007
• Ottův slovník naučný, heslo Amnestie. Sv. 2, str. 181

Související články

• Abolice
• Milost
• Penologie
• Trest

Externí odkazy

• Rozhodnutí prezidenta Československé socialistické republiky o amnestii ze dne 1. ledna 1990
• Rozhodnutí prezidenta Československé socialistické republiky o amnestii ze dne 16. února 1990
• Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. února 1993 č. 56/1993 Sb.
• Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. února 1998 č. 20/1998 Sb.
• Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013 č. 1/2013 Sb.