Marijci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám kk:Марилер
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám ko:마리인
Řádek 64: Řádek 64:
[[it:Mari (popolo)]]
[[it:Mari (popolo)]]
[[kk:Марилер]]
[[kk:Марилер]]
[[ko:마리인]]
[[kv:Мари]]
[[kv:Мари]]
[[lt:Mariai]]
[[lt:Mariai]]

Verze z 30. 5. 2012, 06:50

Šablona:Infobox etnické skupiny

východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"

Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v republice Marij El a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije nepůvodně na Ukrajině nebo v Kazachstánu.

Marijci se kulturně dělí Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, luční, žijící podél levého břehu Volhy a východní žijící převážně v Baškortostánu.[1]

Jazyk

Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvinisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.

Náboženství

Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou (paganskou) víru spočívající v uctívání přírody.

Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[2] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (z finského slova jumala znamenající „Bůh“)[3].

Významní Marijci

Odkazy

Reference

  1. Jazyky Evropy - Volžské jazyky
  2. Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
  3. Severské listy - výprava k jezeru Světlojar