Merkur (stavebnice): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 7874058 uživatele 84.16.116.124 (diskuse) zrušena, spam
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů. Tyto dílky se spojují [[šroub|šroubky]] a [[matice (závit)|matičkami]] o velikosti M3,5. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola. V některých sadách stavebnice je možné se setkat s kladkami, buldozerovými pásy (Merkur 201, 202) a dokonce i elektromotorky (Merkur M1). Umožňuje tak stavbu velmi realistických konstrukcí a různých [[stroj]]ů.
Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů. Tyto dílky se spojují [[šroub|šroubky]] a [[matice (závit)|matičkami]] o velikosti M3,5. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola. V některých sadách stavebnice je možné se setkat s kladkami, buldozerovými pásy (Merkur 201, 202) a dokonce i elektromotorky (Merkur M1). Umožňuje tak stavbu velmi realistických konstrukcí a různých [[stroj]]ů.


Díky své dostupnosti a variabilitě – a nedostupnosti jiných možností, jako profesionální výroby technických modelů a prototypů – byla tato stavebnice používána i ve vážném výzkumu – například [[Otto Wichterle]] ji použil pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu [[kontaktní čočka|kontaktních čoček]], stejně stavebnice v době nástupu osobních počítačů sloužila i k amatérské výrobě jednoduchých [[plotter]]ů. Stavebnice na konstrukci počítačového plottru připojitelného k v té době běžným 8bitovým počítačům se dokonce chvíli běžně prodávala pod názvem Alfa.
Díky své dostupnosti a variabilitě – a nedostupnosti jiných možností, jako profesionální výroby technických modelů a prototypů – byla tato stavebnice používána i ve vážném výzkumu – například [[Otto Wichterle]] ji použil pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu [[kontaktní čočka|kontaktních čoček]], stejně stavebnice v době nástupu osobních počítačů sloužila i k amatérské výrobě jednoduchých [[plotter]]ů. Stavebnice na konstrukci počítačového plottru připojitelného k v té době běžným 8bitovým počítačům se dokonce chvíli běžně prodávala pod názvem ALFI.


==Dějiny==
==Dějiny==

Verze z 22. 4. 2012, 09:03

Stavebnice Merkur - Lokomotiva

Merkur je česká stavebnice, která se úspěšně prodává již od poloviny dvacátých let 20. století. Lze z ní sestavit různé modely, silniční i kolejová vozidla, jeřáby a mnoho jiných konstrukcí.

Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů. Tyto dílky se spojují šroubky a matičkami o velikosti M3,5. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola. V některých sadách stavebnice je možné se setkat s kladkami, buldozerovými pásy (Merkur 201, 202) a dokonce i elektromotorky (Merkur M1). Umožňuje tak stavbu velmi realistických konstrukcí a různých strojů.

Díky své dostupnosti a variabilitě – a nedostupnosti jiných možností, jako profesionální výroby technických modelů a prototypů – byla tato stavebnice používána i ve vážném výzkumu – například Otto Wichterle ji použil pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu kontaktních čoček, stejně stavebnice v době nástupu osobních počítačů sloužila i k amatérské výrobě jednoduchých plotterů. Stavebnice na konstrukci počítačového plottru připojitelného k v té době běžným 8bitovým počítačům se dokonce chvíli běžně prodávala pod názvem ALFI.

Dějiny

Kovové stavebnice následovaly obdobné stavebnice ze dřeva a kartonu z konce 19. století. Např. Lilienthal-Baukasten, ještě ze dřeva a kartonu, Gustava Lilienthala, bratra jednoho z prvních letců Otto Lilienthala. V roce 1888 nechal Otto Lilienthal stavebnici svého bratra patentovat.

V roce 1892 přihlásil Julius Weiss z Hamburku patent na Brückenbaukasten (Stavebnici mostů), která už byla z kovu. Vyráběna byla sice od roku 1896 firmou Richter, Rudolstadt, ale jenom krátce, pro nezájem byla výroba po pouhém roce zastavena.

Úspěch kovových stavebnic zahájila stavebnice patentovaná v roce 1901 Frankem Hornbym z Liverpoolu, zprvu pod názvem Mecanics made easy, o něco později pod názvem Meccano, spolu s Erector Set (USA) nejznámější obchodní značka pro kovové stavebnice. Firma Meccano Ltd stavebnici vyráběla v letech 19081980.

V roce 1904 měla v Německu úspěch stavebnice firmy Walther Walther's Ingenieur Bauspiel (Waltherova inženýrská stavební hra), která zanikla v roce 1915. Na její úspěch navázala stavebnice Stabil, na trh uvedená v roce 1911.

Německá firma Märklin vyráběla původně v licenci firmy Meccano, od roku 1919 v jiných barvách až do roku 1999, kdy výrobu ukončila. V meziválečném údobí platila stavebnice Märklin v našich zemích za kvalitnější než levnější domácí Merkur.

Stavebnici Erector Set patentoval Alfred Carlton Gilbert v USA v roce 1911, vyráběla ji jeho společnost A. C. Gilbert Company od roku 1913 až do bankrotu společnosti v roce 1967.

V roce 1925 zahajuje firma Inventor v Polici nad Metují výrobu stavebnice Merkur.

Dnes vyrábí stavebnice Meccano a Erector Set francouzská firma Meccano S.N., která od roku 2000 patří japonské Nikko, jako i čínské manufaktury a továrny na zakázku Nikko Group.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Merkur na Wikimedia Commons