Gioacchino Rossini: Porovnání verzí
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
* [[Straka zlodějka]] – [[1817]] |
* [[Straka zlodějka]] – [[1817]] |
||
* [[Mojžíš v Egyptě]] – [[1818]] |
* [[Mojžíš v Egyptě]] – [[1818]] |
||
* [[Ermione]] – [[1819]] |
|||
* [[Eduard a Kristina]] – [[1819]] |
|||
* [[Dáma od jezera]] – [[1819]] |
|||
* [[Mohamed Druhý]] – [[1820]] |
|||
* [[Matylda ze Shabranu]] – [[1821]] |
|||
* [[Zelmira]] – [[1822]] |
|||
* [[Semiramis (opera)|Semiramis]] – [[1823]] |
* [[Semiramis (opera)|Semiramis]] – [[1823]] |
||
* [[Cesta do Remeše]] (Il viaggio a Reims) - [[1825]] |
* [[Cesta do Remeše]] (Il viaggio a Reims) - [[1825]] |
Verze z 29. 2. 2012, 16:02
Gioacchino Antonio Rossini (29. února 1792 Pesaro – 13. listopadu 1868 Paříž) byl italský hudební skladatel. Proslul především jako autor oper, kterých vytvořil téměř 40 (nejznámější je Lazebník sevillský), ale tvořil též sakrální, instrumentální a komorní díla.
Život
Rossini se narodil v hudební rodině jako jediný syn Giuseppe Rossiniho (1758 - 1839), hráče na lesní roh, a pěvkyně Anny, rozené Guidarini (1771- 1827). Matka zpívala v divadle). Již od šesti let hrál Giovacchino u otce na triangl. To už rodina pobývala v Bologni, kam matka syna přivedla v době, kdy byl otec vězněn za své sympatie k Napoleonovi. Mladý Rossini se učil hrát na cembalo a klavír. Od roku 1802 rodina pobývala v Lugo , v deseti letech již Giovacchino zpíval sólový part pro mezzosoprán v kostele a v roce 1805 také zpíval v divadelním představení, obsazen do role pro kastráty.
Od roku 1807 se učil hrát na violoncello a studoval na konzervatoři v Bologni. Tehdy si křestní jméno upravil vynecháním písmene "v" na unikátní Gioacchino. Jeho první opera byla uvedena v Benátkách, když mu bylo 18 let. V té době už měl za sebou úspěch s jednou kantátou. První Rossiniho úspěšnou operou byl v roce 1813 Tancredi s tragickým momentem smrti hlavního hrdiny.
O dva roky později dostal finančně mimořádnou nabídku z Neapole, které neodolal a opustil své dlouhodobé působiště. V roce 1816 byla uvedena v Římě opera Lazebník sevillský, jejíž libreto vytvořil Pietro Sterbini podle hry, kterou napsal Beaumarchais. Rossiniho verze brzy zastínila tu, kterou o více než čtvrtstoletí dříve uvedl Giovanni Paisiello. Polovinu všech svých oper napsal právě v tomto období mezi lety 1815 a 1823.
Ve 20. letech 19. století přijímal pozvání do různých míst v Evropě (Vídeň, Londýn a další). Osobně tak podporoval šíření jeho hudby, která si našla snadno cestu i na ulice mezi lid a za moře (Mexiko, Jižní Amerika). Inspiroval novou módní vlnu svojí hudbou, oblékáním i labužnictvím. Byla (a je) mu však vyčítána i jistá povrchnost.
Od roku 1824 působil jako divadelní hudební ředitel v Paříži. O rok později zazněla při korunovaci francouzského krále Karla X. První Rossiniho opera zkomponovaná na francouzské libreto. V roce 1829 byla stejně uvedena i jeho poslední opera Vilém Tell.
Rossini se sice do Itálie ještě vrátil (bydlel např. i ve Florencii), ale od roku 1855 pobýval až do konce života ve Francii.
Dílo
Opery
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gioacchino Rossini na Wikimedia Commons
- Hedvábný žebřík – 1812
- Příležitost dělá zloděje – 1812
- Italka v Alžíru – 1813
- Pan Nevrlínek aneb Hazard se synem – 1813
- Tancredi – 1813
- Turek v Itálii – 1814
- Alžběta, královna anglická – 1815
- Lazebník sevillský – 1816
- Othello – 1816
- Popelka – 1817
- Straka zlodějka – 1817
- Mojžíš v Egyptě – 1818
- Ermione – 1819
- Eduard a Kristina – 1819
- Dáma od jezera – 1819
- Mohamed Druhý – 1820
- Matylda ze Shabranu – 1821
- Zelmira – 1822
- Semiramis – 1823
- Cesta do Remeše (Il viaggio a Reims) - 1825
- Obléhání Korintu – 1826
- Ivanhoe – 1826
- Hrabě Ory – 1828
- Vilém Tell – 1829