Dva tisíce slov: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
kodaj |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] - [[Otto Wichterle|Otty Wichterla]], [[Jan Brod|Jana Broda]], [[Otakar Poupa|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy|Literárních listech]]'' a denících ''[[Práce (noviny)|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla [[26. červen|26. června]] [[1968]] Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. |
Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] - [[Otto Wichterle|Otty Wichterla]], [[Jan Brod|Jana Broda]], [[Otakar Poupa|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy|Literárních listech]]'' a denících ''[[Práce (noviny)|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla [[26. červen|26. června]] [[1968]] Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. |
||
Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník [[Samuel Kodaj]] za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před Srpnem 1968 prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| vydavatel = www.listy.cz |
|||
| titul = Ripellino, Angelo Maria: Praha, 21. července 1968 |
|||
| url = http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=084&clanek=040822 |
|||
| jazyk = česky |
|||
| datum přístupu = 2012-01-26}}</ref> |
|||
V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekuováni. |
V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekuováni. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
{{Wikizdroje|Dva tisíce slov}} |
{{Wikizdroje|Dva tisíce slov}} |
||
* [http://www.svedomi.cz/dokdoby/19680627_dvatisiceslov.htm Úplný text dokumentu - Portál Svědomí] |
* [http://www.svedomi.cz/dokdoby/19680627_dvatisiceslov.htm Úplný text dokumentu - Portál Svědomí] |
||
Verze z 26. 1. 2012, 10:01
Dva tisíce slov (úplný název: Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem) byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů Pražského jara. Zatímco Akční program KSČ byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov byly podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení KSČ je odmítlo a později, v době tzv. politické normalizace, dokument Dva tisíce slov označila za kontrarevoluční.
Dokument vznikl na podnět pracovníků Československé akademie věd - Otty Wichterla, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako manifest jej sepsal spisovatel Ludvík Vaculík. Text vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny, tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura ("Cenzura je nepřípustná"). Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.
Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník Samuel Kodaj za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před Srpnem 1968 prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.[1]
V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekuováni.
Odkazy
Reference
- ↑ Ripellino, Angelo Maria: Praha, 21. července 1968 [online]. www.listy.cz [cit. 2012-01-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
CHYBA: {{Wikizdroje}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „autor“, „dílo“, „kategorie“, „rozcestník“, „edice“.