Kyrgyzská sovětská socialistická republika: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox zaniklý stát |
{{Infobox zaniklý stát |
||
| název = Kyrgyzská sovětská socialistická republika |
| název = Kyrgyzská sovětská socialistická republika |
||
| originální název = |
| originální název = Кыргыз Советтик Социалистик Республикасы |
||
| rok vzniku = 1936 |
| rok vzniku = 1936 |
||
| rok zániku = 1991 |
| rok zániku = 1991 |
||
| více před = |
| více před = |
||
| před 1 = Kyrgyzská |
| před 1 = Kyrgyzská ASSR (1926-1936) |
||
| před 1 vlajka = |
| před 1 vlajka = |
||
| před 2 = |
| před 2 = |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
| hymna = |
| hymna = |
||
| článek o hymně = |
| článek o hymně = |
||
| motto = Бардык өлкөлордүн пролетарлары, бириккиле! ''(Proletáři všech zemí, spojte se!)'' |
|||
| motto = |
|||
| článek o mottu = |
| článek o mottu = |
||
| mapa = |
| mapa = |
||
| mapa velikost = |
| mapa velikost = |
||
| mapa poznámka = |
| mapa poznámka = |
||
| hlavní město = |
| hlavní město = [[Biškek|Frunze]] |
||
| rozloha = |
| rozloha = 198 500 |
||
| rozloha poznámka = |
| rozloha poznámka = |
||
| nejvyšší bod = |
| nejvyšší bod = [[Pik Pobedy]] |
||
| nejvyšší bod poznámka = |
| nejvyšší bod poznámka = |
||
| nejdelší řeka = |
| nejdelší řeka = |
||
| nejdelší řeka poznámka = |
| nejdelší řeka poznámka = |
||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = 4 285 000 |
||
| počet obyvatel poznámka = |
| počet obyvatel poznámka = 1989 |
||
| jazyky = |
| jazyky = |
||
| národnostní složení = |
| národnostní složení = |
||
| náboženství = |
| náboženství = [[islám]], [[pravoslaví]] |
||
| státní zřízení = republika |
| státní zřízení = [[sovětská socialistická republika]] |
||
| mateřská země = |
| mateřská země = {{vlajka a název|SSSR}} |
||
| měna = |
| měna = [[Sovětský rubl]] |
||
| vznik = |
| vznik = |
||
| zánik = |
| zánik = |
||
}} |
}} |
||
'''Kyrgyzská SSR''', původně od roku [[1924]] sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce [[1936]]. Nezávislost získal [[Kyrgyzstán]] po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]]. |
|||
'''Kyrgyzská sovětská socialistická republika''' (kyrgyzsky: ''Кыргыз Советтик Социалистик Республикасы'', rusky: ''Киргизская Советская Социалистическая Республика'') byla jednou ze svazových republik [[SSSR|Sovětského svazu]]. Nacházela se ve [[Střední Asie|Střední Asii]] na území současného [[Kyzgyzstán]]u. Hlavním městem bylo [[Biškek|Frunze]] ''(od roku 1991 Biškek)''. |
|||
===Historie=== |
|||
Kyrgyzská sovětská socialistická republika ''(zkráceně: Kyrgyzská SSR)'' vznikla povýšením [[Kyrgyzská ASSR (1926-1936)|Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky]], která byla podřízena [[RSFSR|Ruské sovětské federativní republice]], na svazovou republiku Sovětského svazu. K tomuto aktu došlo v rámci rozsáhlé reorganizace samosprávných územních jednotek v Sovětském svazu po přijetí nové stalinské Ústavy SSSR v prosinci [[1936]]. Roku [[1989]] byl přijat Zákon o státním jazyce, který určil [[kyrgyzština|kyrgyzštinu]] jako jediný oficiální jazyk Kyrgyzské SSR, což vyvolalo v okolí města [[Oš]] na západě země násilné střety mezi [[Kyrgyzové|Kyrgyzy]] a [[Uzbeci|Uzbeky]], kteří zde tvořili většinu. V roce 1990 byl zvolen prvním prezidentem Kyrgyzské SSR fyzik [[Askar Akajev]]. Kyrgyzská SSR zanikla rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a následným vyhlášením nezávislé [[Kyrgyzstán|Kyrgyzské republiky]]. |
|||
===Obyvatelstvo=== |
|||
Podle sčítání lidu v roce 1959 žilo na území Kyrgyzské SSR 2 065 000 obyvatel, roku 1989 4 258 000. Na konci 80. let 20. století představovali [[Kyrgyzové]] zhruba 60% obyvatelstva. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo do středoasijských svazových republik nuceně přesídleno více než půl milionu [[Povolžští Němci|sovětských Němců]], při sčítání v roce 1989 se k [[Němci|německé národnosti]] přihlásilo 101 000 občanů Kyrgyzské SSR, což představovalo 2,5% obyvatelstva. |
|||
===Název=== |
|||
Do rozpadu SSSR se pro název státu v češtině běžně užívalo přepisu ruského ''Киргизия'' - tvaru '''Kirgizie''', popřípadě '''Kirgizstán''', tedy Kirgizská SSR. Po vzniku samostatného státu se doporučuje užívat transkripce z kirgizského názvu ''Кыргызстан'', tedy tvaru '''Kyrgyzstán'''. |
|||
<br clear=all> |
<br clear=all> |
||
| Řádek 55: | Řádek 65: | ||
[[Kategorie:Republiky Sovětského svazu]] |
[[Kategorie:Republiky Sovětského svazu]] |
||
[[Kategorie:Kyrgyzstán]] |
|||
[[Kategorie:Dějiny Kyrgyzstánu]] |
[[Kategorie:Dějiny Kyrgyzstánu]] |
||
Verze z 6. 6. 2011, 15:01
Kyrgyzská sovětská socialistická republika (kyrgyzsky: Кыргыз Советтик Социалистик Республикасы, rusky: Киргизская Советская Социалистическая Республика) byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu. Nacházela se ve Střední Asii na území současného Kyzgyzstánu. Hlavním městem bylo Frunze (od roku 1991 Biškek).
Historie
Kyrgyzská sovětská socialistická republika (zkráceně: Kyrgyzská SSR) vznikla povýšením Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky, která byla podřízena Ruské sovětské federativní republice, na svazovou republiku Sovětského svazu. K tomuto aktu došlo v rámci rozsáhlé reorganizace samosprávných územních jednotek v Sovětském svazu po přijetí nové stalinské Ústavy SSSR v prosinci 1936. Roku 1989 byl přijat Zákon o státním jazyce, který určil kyrgyzštinu jako jediný oficiální jazyk Kyrgyzské SSR, což vyvolalo v okolí města Oš na západě země násilné střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky, kteří zde tvořili většinu. V roce 1990 byl zvolen prvním prezidentem Kyrgyzské SSR fyzik Askar Akajev. Kyrgyzská SSR zanikla rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a následným vyhlášením nezávislé Kyrgyzské republiky.
Obyvatelstvo
Podle sčítání lidu v roce 1959 žilo na území Kyrgyzské SSR 2 065 000 obyvatel, roku 1989 4 258 000. Na konci 80. let 20. století představovali Kyrgyzové zhruba 60% obyvatelstva. Během druhé světové války bylo do středoasijských svazových republik nuceně přesídleno více než půl milionu sovětských Němců, při sčítání v roce 1989 se k německé národnosti přihlásilo 101 000 občanů Kyrgyzské SSR, což představovalo 2,5% obyvatelstva.
Název
Do rozpadu SSSR se pro název státu v češtině běžně užívalo přepisu ruského Киргизия - tvaru Kirgizie, popřípadě Kirgizstán, tedy Kirgizská SSR. Po vzniku samostatného státu se doporučuje užívat transkripce z kirgizského názvu Кыргызстан, tedy tvaru Kyrgyzstán.
.svg){kind=small}
