Mikrovlny: Porovnání verzí
→Mikrovlnné zbraně: uprava |
mikrovlny |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Urgentně ověřit/dne|20110310114458}} |
{{Urgentně ověřit/dne|20110310114458}} |
||
'''Mikrovlny''' jsou [[Elektromagnetické záření|elektromagnetické vlny]] o [[vlnová délka|vlnové délce]] |
'''Mikrovlny''' jsou [[Elektromagnetické záření|elektromagnetické vlny]] o [[vlnová délka|vlnové délce]] od 1 mm do 1 cm, což odpovídá frekvenci 3 GHz až 300 GHz, jsou to pásma Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (UHF).<ref>[http://www.ctu.cz/cs/download/kmitoctova_tabulka/vyhlaska_105-2010_sb038-10.pdf Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)]</ref><ref>[http://www.radiolokatory.cz/teorie/fpasma.html kmitočtová pásma a mikrovlny]</ref> |
||
[[Elektromagnetické záření|Elektromagnetické vlny]] o větší [[frekvence|frekvenci]] (tedy kratší [[vlnová délka|vlnové délce]]) nazýváme |
[[Elektromagnetické záření|Elektromagnetické vlny]] o větší [[frekvence|frekvenci]] (tedy kratší [[vlnová délka|vlnové délce]]) nazýváme decimilimetrovými vlnami, [[terahertzové záření|terahertzovým zářením]] nebo také [[T-paprsek|T-paprsky]] (T-rays). Vlny delší vlnové délky jsou ultrakrátké vlny (UKV) / Very high frequency (VHF), [[Rádiové vlny|radiové vlny]]. |
||
Využíváme je v mnoha odvětvích lidské činnosti; nejen k ohřevu [[Potravina|potravin]] ale i například k vysoušení [[Kniha|knih]] či tkanin, obrábění materiálů, přenosu [[Informace|informací]], radiolokaci, restaurování uměleckých děl, tavení skla, [[Navigace|navigaci]] a v mnoha dalších. |
Využíváme je v mnoha odvětvích lidské činnosti; nejen k ohřevu [[Potravina|potravin]] ale i například k vysoušení [[Kniha|knih]] či tkanin, obrábění materiálů, přenosu [[Informace|informací]], radiolokaci, restaurování uměleckých děl, tavení skla, [[Navigace|navigaci]] a v mnoha dalších. |
||
Verze z 18. 3. 2011, 21:46
Šablona:Urgentně ověřit/dne Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce od 1 mm do 1 cm, což odpovídá frekvenci 3 GHz až 300 GHz, jsou to pásma Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (UHF).[1][2]
Elektromagnetické vlny o větší frekvenci (tedy kratší vlnové délce) nazýváme decimilimetrovými vlnami, terahertzovým zářením nebo také T-paprsky (T-rays). Vlny delší vlnové délky jsou ultrakrátké vlny (UKV) / Very high frequency (VHF), radiové vlny.
Využíváme je v mnoha odvětvích lidské činnosti; nejen k ohřevu potravin ale i například k vysoušení knih či tkanin, obrábění materiálů, přenosu informací, radiolokaci, restaurování uměleckých děl, tavení skla, navigaci a v mnoha dalších.
Historie
Objev elektromagnetického záření, v jejichž spektru jsou mikrovlny, učinil James Clerk Maxwell v roce 1886 svými známými rovnicemi. V roce 1888 Heinrich Hertz demonstroval existenci elektromagnetických vln, když vyrobil aparaturu, která produkovala a detekovala mikrovlny ve spektru VKV (velmi krátkých vln). Že mohou mikrovlny sloužit k ohřevu potravin, si poprvé všiml Percy Spencer, když vyráběl magnetron pro radar firmě Raytheon, a zjistil, že se mu v kapse rozpustila čokoláda.
Použití
Mikrovlnná trouba
Mikrovlny o vlnové délce kolem 12 cm mají frekvenci blízkou rezonanční frekvenci některých nesymetrických molekul, hlavně vody. Potraviny, které jíme, obsahují velké množství vody, a navíc mikrovlny nádoby (sklenice, talíře, keramické hrníčky) neohřívají, takže se mikrovlnné trouby staly velice populárními potřebami v domácnostech.
Vysoušení dřeva
Mikrovlnami lze prohřát materiál účinněji než pouhým ohřevem povrchu. Proto jsou využívány k vysoušení materiálů, například dřeva.
Vysoušení knih
Faktu, že mikrovlny ohřívají hlavně vodu, se využívá i při sušení starých knih a listin. Mikrovlny jsou k písemnostem šetrné, vysouší rovnoměrně a ne od okrajů ke středu a navíc rychle. Toho se využívalo např. při povodních v roce 2002.
Hubení domácích škůdců a vysoušení zdiva
Opět se využívá principu, že mikrovlny ohřívají vodu – těla všech živočichů obsahují významné množství vody, takže působení mikrovln je usmrtí a okolní prostředí (dřevěné trámy, zdi) to nijak nepoškodí.
Přenos informací
Lokální bezdrátové sítě Wi-Fi zajišťující vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a připojení k Internetu pracují v oblasti mikrovln. Radioreléové spoje využívají rovněž mikrovlnných kmitočtů, dále různá pojítka krátkého dosahu, bezdrátový přenos obrazu a zvuku (pojítka pro kamery, bezdrátové UHF mikrofony, Toslink) sítě mobilních telefonů a další.
Lékařské aplikace
Mikrovlny mají řadu užití v diagnostice a léčbě pacientů. Mezi terapeutické metody patří mikrovlnná hypertermie, diatermie.
Radiolokace
Mikrovlnné zbraně
Mikrovlny se používají jako zbraně např. proti demonstrantům. Koncentrované mikrovlny vyvolávají nepříjemné reakce organismu a mohou způsobit i popáleniny.[3]