Pyroklastický proud: Porovnání verzí
menší rozšíření |
|||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější: |
Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější: |
||
* zničení měst [[Pompeje|Pompejí]] a [[Herculaneum]] v roce [[79]] při erupci sopky [[Vesuv]] v [[Itálie|Itálii]] |
* zničení měst [[Pompeje|Pompejí]] a [[Herculaneum]] v roce [[79]] při erupci sopky [[Vesuv]] v [[Itálie|Itálii]] |
||
* exploze sopky [[Mont Pelée]] v [[Karibské moře|Karibiku]] v roce [[1902]], které zabilo téměř 30 lidí.<ref>{{en}}Arthur N. Strahler (1972), ''Planet Earth: its physical systems through geological time''</ref> |
* exploze sopky [[Mont Pelée]] v [[Karibské moře|Karibiku]] v roce [[1902]], které zabilo téměř 30 tisíc lidí.<ref>{{en}}Arthur N. Strahler (1972), ''Planet Earth: its physical systems through geological time''</ref> |
||
==Zajímavosti== |
==Zajímavosti== |
Verze z 13. 2. 2011, 01:16
Pyroklastický proud je často se vyskytující fenomén explozivních sopečných erupcí.
Jde o pohyblivou, fluidizovanou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, s teplotou od 100 do 1000 °C, pohybující se po sopečném svahu dolů velkými rychlostmi (150-700 km/h).[1] Těmito vlastnostmi je jednou z nejvíce devastujících forem sopečné činnosti. Pyroklastické proudy se vyskytují při explozivních erupcích viskózního magmatu.
Příčiny vzniku
Příčiny vzniku pyroklastických proudů jsou následující:
- Kolaps mraku plynů a popela (Pliniovský typ erupce). Pokud tlak exploze není dostatečný k vytlačení mraků popele vysoko do atmosféry, vyvržený materiál padá a teče dolů po svazích sopky.
- Kolaps sopečného dómu a jeho následný rozpad.
- Zničení části sopky při velké explozi.
- „Zpěnění“ lávy během procesu jejího odplynění při erupci.
Nebezpečí pyroklastických proudů
Pyroklastické proudy jsou velmi nebezpečný jev, možná ještě nebezpečnější než samotná tekoucí láva (pro obrovskou kinetickou energii, rychlost a daleký dosah).
Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější:
- zničení měst Pompejí a Herculaneum v roce 79 při erupci sopky Vesuv v Itálii
- exploze sopky Mont Pelée v Karibiku v roce 1902, které zabilo téměř 30 tisíc lidí.[2]
Zajímavosti
- Podle studie německé Univerzity v Kielu se může pyroklastický proud pohybovat po vodě.[3]
- V roce 1963 astronom NASA, Winifred Cameron, naznačil, že klikatá údolí na povrchu Měsíce (např. Scroterovo údolí) mohla být zformována měsíční obdobou zemských pyroklastických proudů.
- Některé konspirační teorie o útocích z 11. září poukazují na podobnost pyroklastického proudu s hřibovitým oblakem prachu a suti, který se objevil při pádu věží č. 1 a 2 Světového obchodního centra a rychle pohltil ulice Manhattanu,[4][5][6] což jim dává důvod domnívat se, že pád budov byla řízená demolice.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyroklastický proud na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ http://pubs.usgs.gov/gip/msh//pyroclastic.html
- ↑ (anglicky)Arthur N. Strahler (1972), Planet Earth: its physical systems through geological time
- ↑ http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=14575991
- ↑ http://911research.wtc7.net/wtc/evidence/photos/dust.html
- ↑ http://www.911-strike.com/demolition_explosive.htm
- ↑ http://video.google.com/videoplay?docid=1381525012075538113#
Literatura
- (anglicky)Sigurdson, Haraldur: Encyclopedia of volcanoes. Academic Press, str 546-548. ISBN 0-12-643140-X
Externí odkazy
- (anglicky)Definice podle USGS
- (anglicky)Pyroclastic flow videos