Pyroklastický proud: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
menší rozšíření
Korbel (diskuse | příspěvky)
Řádek 16: Řádek 16:
Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější:
Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější:
* zničení měst [[Pompeje|Pompejí]] a [[Herculaneum]] v roce [[79]] při erupci sopky [[Vesuv]] v [[Itálie|Itálii]]
* zničení měst [[Pompeje|Pompejí]] a [[Herculaneum]] v roce [[79]] při erupci sopky [[Vesuv]] v [[Itálie|Itálii]]
* exploze sopky [[Mont Pelée]] v [[Karibské moře|Karibiku]] v roce [[1902]], které zabilo téměř 30 lidí.<ref>{{en}}Arthur N. Strahler (1972), ''Planet Earth: its physical systems through geological time''</ref>
* exploze sopky [[Mont Pelée]] v [[Karibské moře|Karibiku]] v roce [[1902]], které zabilo téměř 30 tisíc lidí.<ref>{{en}}Arthur N. Strahler (1972), ''Planet Earth: its physical systems through geological time''</ref>


==Zajímavosti==
==Zajímavosti==

Verze z 13. 2. 2011, 01:16

Pyroklastický proud, sbíhající po svahu sopky Mayon na Filipínách při erupci v roce 1984

Pyroklastický proud je často se vyskytující fenomén explozivních sopečných erupcí.

Jde o pohyblivou, fluidizovanou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, s teplotou od 100 do 1000 °C, pohybující se po sopečném svahu dolů velkými rychlostmi (150-700  km/h).[1] Těmito vlastnostmi je jednou z nejvíce devastujících forem sopečné činnosti. Pyroklastické proudy se vyskytují při explozivních erupcích viskózního magmatu.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku pyroklastických proudů jsou následující:

  • Kolaps mraku plynů a popela (Pliniovský typ erupce). Pokud tlak exploze není dostatečný k vytlačení mraků popele vysoko do atmosféry, vyvržený materiál padá a teče dolů po svazích sopky.
  • Kolaps sopečného dómu a jeho následný rozpad.
  • Zničení části sopky při velké explozi.
  • „Zpěnění“ lávy během procesu jejího odplynění při erupci.

Nebezpečí pyroklastických proudů

Pyroklastické proudy jsou velmi nebezpečný jev, možná ještě nebezpečnější než samotná tekoucí láva (pro obrovskou kinetickou energii, rychlost a daleký dosah).

Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější:

Zajímavosti

  • Podle studie německé Univerzity v Kielu se může pyroklastický proud pohybovat po vodě.[3]
  • V roce 1963 astronom NASA, Winifred Cameron, naznačil, že klikatá údolí na povrchu Měsíce (např. Scroterovo údolí) mohla být zformována měsíční obdobou zemských pyroklastických proudů.
  • Některé konspirační teorie o útocích z 11. září poukazují na podobnost pyroklastického proudu s hřibovitým oblakem prachu a suti, který se objevil při pádu věží č. 1 a 2 Světového obchodního centra a rychle pohltil ulice Manhattanu,[4][5][6] což jim dává důvod domnívat se, že pád budov byla řízená demolice.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyroklastický proud na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

  • (anglicky)Sigurdson, Haraldur: Encyclopedia of volcanoes. Academic Press, str 546-548. ISBN 0-12-643140-X

Externí odkazy