Bořivoj Dostál: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Mrgumby (diskuse | příspěvky)
Řádek 18: Řádek 18:


== Terénní působení ==
== Terénní působení ==
Zpočátku ([[1950]]-[[1957]]) pracoval na fakultním výzkumu na [[Hradiště sv. Hyppolita|Hradišti sv. Hyppolita]] ve [[Znojmo|Znojmě]], od r. [[1958]] trvale na velkomoravském [[hradiště|hradisku]] [[Pohansko u Břeclavi|Pohansku u Břeclavi]]. Zde dobudoval základnu expedice, založenou F. Kalouskem; její vedení po něm převzal v roce 1970.
Zpočátku ([[1950]]-[[1957]]) pracoval na fakultním výzkumu na [[Hradiště sv. Hypolita|Hradišti sv. Hypolita]] ve [[Znojmo|Znojmě]], od r. [[1958]] trvale na velkomoravském [[hradiště|hradisku]] [[Pohansko u Břeclavi|Pohansku u Břeclavi]]. Zde dobudoval základnu expedice, založenou F. Kalouskem; její vedení po něm převzal v roce 1970.


== Výběr z publikací ==
== Výběr z publikací ==

Verze z 26. 12. 2010, 17:46

Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načístpřidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Bořivoj Dostál (narozen 16. srpna 1929 v Heršpicích u Slavkova, zemřel 18. srpna 1994 v Brně) byl moravský archeolog, specialista v oboru slovanské archeologie, především na období Velké Moravy.


Odborné vzdělání a zaměstnání

Původně středoškolský učitel, absolvent Pedagogické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita)

  • 1954 - 1957 studia archeologie na Filosofické fakultě UJEP v Brně
  • 1957 - prom. hist. a PhDr.
  • 1962 - CSc.
  • od r. 1955 asistent na katedře archeologie FF UJEP
  • od r. 1960 odborný asistent
  • 1967 - docent
  • 1970 - převzal řízení katedry po prof. Františku Kalouskovi
  • 1972 - byl odvolán
  • 1988 - DrSc.
  • 1990 - profesor
  • od konce 1989-1994 - vedoucí katedry archeologie, jejíž samostatnost obnovil

Terénní působení

Zpočátku (1950-1957) pracoval na fakultním výzkumu na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, od r. 1958 trvale na velkomoravském hradisku Pohansku u Břeclavi. Zde dobudoval základnu expedice, založenou F. Kalouskem; její vedení po něm převzal v roce 1970.

Výběr z publikací

  • Slovanská pohřebiště střední doby hradištní na Moravě, Praha 1966
  • Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec, Brno 1975
  • Zemědělská výroba na území ČSSR v 6.-10. století, Archaeologia historica 1, 1976, 9-26
  • K časně slovanskému osídlení Břeclavi-Pohanska, Praha 1982
  • Břeclav Pohansko III. Časně slovanské osídlení, Brno 1985
  • Stavební kultura 6.-9. století na území ČSSR, Archaeologia historia 12, 1987, 63-100

Prameny

Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, str. 140-141