Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí
m →Historie: tečka, prolinky |
m prolinky |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Helfenburg hradby.jpg|thumb|Helfenburg u Úštěka]] |
[[File:Helfenburg hradby.jpg|thumb|Helfenburg u Úštěka]] |
||
'''Helfenburg u Úštěka''' (též od 15. století nazýván '''Hrádek''') je dnes zřícenina |
'''Helfenburg u Úštěka''' (též od [[15. století]] nazýván '''Hrádek''') je dnes [[zřícenina]] [[hrad]]u ze [[14. století]] vzdálená asi 4 km od městečka [[Úštěk]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]]. |
||
==Historie== |
==Historie== |
||
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z Ronovců, po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo sousedící [[Roudnice]], v níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá">{{Citace monografie |
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z [[Ronovci|Ronovců]], po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo sousedící [[Roudnice]], v níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Toušlová |
| příjmení = Toušlová |
||
| příjmení2 = Podhorský |
| příjmení2 = Podhorský |
||
Verze z 23. 12. 2010, 09:26
Helfenburg u Úštěka (též od 15. století nazýván Hrádek) je dnes zřícenina hradu ze 14. století vzdálená asi 4 km od městečka Úštěk v okrese Litoměřice.
Historie
Hrad pravděpodobně vystavěli Berkové z Dubé, pocházející z Ronovců, po roce 1350. V roce 1375 jej odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu Klinštejnů. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo sousedící Roudnice, v níž vykonával svůj úřad.[1] Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo podhradí z několika budov, na hradu byla postavena kaple, vybudována 57 metrů hluboká nová studna a hrad byl obklopen příkopy a hradbami a byly zde načas přivezeny z pražského chrámu sv. Víta klenoty, relikvie a knihy. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o nehodě Jana na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [1] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zde zemřel roku 1431) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan Vilém z Illburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[1] Po vymření tohoto rodu roku 1538 hrad postupně zpustl.[2] Roku 1622 pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období drancování procházejících armád v třicetileté válce.[3]. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a začala být atraktivní pro turisty. Ten zde v letech 1887-1880 nechal postavit romantickou třípatrovou věž vysokou 30 metrů, kam vede 143 schodů.[4]
V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.[1]
Přístup k zřícenině
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky značených cest, nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů nad od jeho paty, uprostřed zalesněného údolí v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.
Nejbližší železniční zastávka je v Úštěku na trati 087 z Lovosic so České Lípy. Oblast je např. na mapě KČT 15 - Máchův kraj.[1]
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helfenburk u Úštěka na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b c d e TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Hrádek (Helfenburk), s. 192. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Toulavá“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Helfenburk, s. 113.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia a.s., 1998. ISBN 27-005-98. Kapitola Hrádek - Helfenburk, s. 78.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk, s. 40.