Velkoměsto: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ur:شہر
Carnby (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 77: Řádek 77:
[[ig:Ama ukwu]]
[[ig:Ama ukwu]]
[[is:Borg]]
[[is:Borg]]
[[it:Grande città]]
[[ja:都市]]
[[ja:都市]]
[[ka:დიდი ქალაქი]]
[[ka:დიდი ქალაქი]]

Verze z 22. 9. 2010, 09:25

Londýn, město, které mělo 1 000 000 obyvatel již v 19. století
New York, největší velkoměsto Spojených států amerických
Chicago, jedno z největších měst v USA
Dubaj, velkoměsto ve Spojených arabských emirátech

Za velkoměsto se považuje město, které má více než 100 000 obyvatel. Velkoměsta jsou zpravidla kulturními, ekonomickými i politickými centry zemí a regionů.

Výskyt

v České republice

V šesti českých velkoměstech žije více než jedna pětina (22,7 %) obyvatelstva. V současné době je největším českým velkoměstem Praha s 1 249 026 obyvateli.

v Evropě

Evropská velkoměsta vznikala v době průmyslové revoluce v 19. století a rychle se rozrůstala až do poloviny století minulého, od této doby již k nárůstu nedochází. V mnoha městech západní Evropy od poloviny 20. století existují národnostní menšiny, většinou přistěhovalců z rozvojových zemí. Jejich počet se neustále zvyšuje, což způsobuje zhoršování ekonomické ale i bezpečnostní situace ve městech.

v Americe

V USA existuje asi 15 měst, která mají přes 1 milion obyvatel, přesto samy nejsou ani hlavními městy států, ke kterým náležejí. Protože na rozdíl od Evropy tam populace přibývá, tato města se tak neustále rozšiřují a propojují se dohromady, vzniká tak souvislá městská krajina (východní pobřeží USA, okolí Los Angeles). Obdobná situace je i v Jižní Americe, tam se města rozrůstají ale hlavně díky přistěhovalectví venkovanů, vznikají tak ještě větší celky než v USA.

v Asii

Ve východní Asii dochází od začátku 90. let minulého století k ohromnému rozvoji velkoměst, města jako např. Šanghaj nebo Tokio mají desítky milionů obyvatel a mnoho nových budov, staví se zde nejvyšší mrakodrapy na světě (Taipei 101, Petronas Towers). Přistěhovalectví z venkova zde hraje hlavní roli, nejvíce pak v Číně, Indii, Indonésii a Malajsii. Naproti tomu v západní Asii, v Indii a Íránu je životní úroveň nízká, města trpí velkým přelidněním, kolem nich vznikají chudá předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci z venkova. Tato města nedostávají tolik investic, jako ta na východě, navíc díky vysokému přírůstku obyvatel a vidinou práce u venkovanů se enormně rozrůstají (Bombaj, Dillí, Isfahán, Teherán), čímž se špatné podmínky ještě zhoršují.

na Blízkém východě

Objev ropy v 30. letech minulého století, založení OPECu v 70. letech minulého století a následné zbohatnutí zemí Arabského poloostrova vedlo k přeměně měst, jako např. Dubaje či Rijádu v moderní milionová velkoměsta s vysokou životní a kulturní úrovní. Naproti tomu blíže ke Středozemnímu moři existují velkoměsta chudší (Káhira, Gíza), která mají ohromné problémy se znečištěním a hlukem.

Související články