Krůta domácí: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m →Související články: {{Wikislovník|krůta}} |
||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== Související články == |
== Související články == |
||
{{Wikislovník|krůta}} |
|||
{{Commons|Meleagris gallopavo}} |
{{Commons|Meleagris gallopavo}} |
||
* [[plemena krůt]] |
* [[plemena krůt]] |
||
Verze z 11. 7. 2010, 21:24
 Krůta domácí | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| domestikovaný | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | bažantovití (Phasianidae) |
| Podčeleď | krocani (Meleagridinae) |
| Rod | krocan (Meleagris) |
| Druh | krocan divoký (M. gallopavo) |
| Trinomické jméno | |
| Meleagris gallopavo f. domestica | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krůta domácí je po pštrosech největší domestikovaný pták. Moderní plemena krůt jsou výrazně větší než jejich divocí předkové a většina komerčně chovaných krůt má bílé peří, ačkoli existují plemena s peřím bronzovým a černým. Na světě je přibližně 124 miliónů domácích krocanů [1].
Krůta domácí je chována zvláště pro maso, které má vysoký podíl bílkovin ve svalovině a naopak méně tuku.
Historie
Domestikace krocana divokého byla zahájena už před 3000 lety ve Střední Americe Aztéky a indiány. Krocani byli chováni pro maso, kosti k výrobě nástrojů, kvůli ozdobnému peří a v neposlední řadě jako obětní zvířata. Krocan domácí byl vyšlechtěn z divokého druhu krocana. Do Evropy byli poprvé přivezeni Španěly kolem roku 1519, tedy krátce po objevení Ameriky[1].
Chov krůt v Česku
V roce 2004 bylo v Česku chováno kolem 816 tis. kusů krůt a spotřeba krůtího masa se pohybovala kolem 2 kg/obyv/rok.
Ve velkochovech se krůty vykrmují v halách na podestýlce, výkrm samců a samic bývá oddělený, protože krocani se vykrmují déle, dosahují dvojnásobné jateční hmotnosti a mají lepší konverzi krmiva než krůty.
Biologie
Vzhled
Krůta domácí se vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, který je závislý na typu plemene. Samec, nazývaný krocan, je větší a na hlavě barevnější. Jeho tělo je kulovitého tvaru, zatímco tělo samice – krůty má tvar spíše kuželovitý. Samec se výrazně liší od samice nápadnými kožními výrůstky na hlavě a krku, jedná se zejména o dlouhý lalok pod krkem a na horní části zobáku. Na ocase má dlouhá široká pera, která roztahuje do velikosti vějíře[1]. Samice má pod krkem pouze tenký lalok připomínající spíše blánu, zobák je špičatý bez výrostků.
Rozmnožování
V toku samec spouští křídla až k zemi, hlavu a krk tlačí dozadu a pomalým strnulým krokem chodí po tokaništi. Ozývá se přitom známým hlasitým hudrováním. Krocaní kohouti jsou velmi bojovní a často spolu zápasí tak, že jeden ze soků zaplatí souboj životem. Tuto vlastnost mají od krocanů divokých, kteří se takto prali o potravu[1].
Potrava
Mladí krocani se živí různým hmyzem, drobnými měkkýši atd[1]. – obecně se tedy dá shrnout, že se živí potravou smíšenou.
Galerie
.JPG)
.jpg)
Reference
Související články
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Galerie krůta domácí na Wikimedia Commons