Johann Friedrich Struensee

Johann Friedrich Struensee (Jens Juel)

Johann Friedrich Struensee

Uvěznění J. F. Struenseeho

Hrabě Johann Friedrich Struensee (5. srpna 1737, Halle - 28. dubna 1772) byl německý lékař, ministr Dánského království. Jeho starší bratr byl Carl August Struensee (1735-1804), profesor matematiky a pruský ministr.

Ve věku 32 let ( v roce 1768) se stal lékařem dánského krále Kristiána VII., trpícího lehkou formou schizofrenie. Král se v jeho přítomnosti a péči dobře cítil, důvěřoval mu a pověřil ho funkcí poradce královské konferensraad. Úspěšně provedené očkování následníka trůnu prince Frederika proti pravým neštovicím při epidemii, jež zasáhla Kodaň na podzim roku 1768, mu současně zajistilo i přízeň královny.

Časem získal Struensee vliv, který lze srovnat s chováním regenta v zemi. Rychle započal ve vládě s čistkami, jež zasáhly jak libertinisty (k nimž ostatně patřili i on sám), tak náboženské tradicionalisty. Mezi odstavenými byl i významný politik a diplomat Johann Hartwig Ernst von Bernstorff. Jediným, kdo zůstal, byl ministr Adolph Siegfried von der Osten.

Jako stoupenec osvícenství se pokoušel zavést řadu široce založených reforem. Byl pověstný obrovským pracovním tempem: vydal množství nařízení a dekretů - za 16 měsíců jeho působení (resp. vlády) jich mělo být až 1880, což by znamenalo 3-4 denně. Z tohoto pohledu s ním srovnatelný jedině rakouský císař Josef II. Je nutno uznat, že vedle čistky Struensee skutečně vyvíjel snahu napravit situaci Dánska a bděl na tím, aby nově jmenovaní úředníci byli kompetentní. Podobně jako později Josef II. se i Struensee dopustil závařné chyby - pokoušel se své reformy prorážet překotně a až bezohledně, nevzav v úvahu setrvačnost, jež je vlastní většině lidí. Znepřátelil si nakonec všechny - ty, jimž odebral výsady, i ty, kteří měli z jeho reforem prospěch. Teprve dlouhý čas po jeho smrti si lidé uvědomili, co v něm měli a co v něm ztratili.

Rychle prováděné reformy neměly dost času, aby mohly zaznamenat žádoucí efekt. Přesto změny ve správě státu (jaro 1771), které ulehčily postavení rolníků, ocenil i jeho protivník Andreas Peter Bernstorff: "Nové uspořádání správy státu mne těší. Myslím, že je dobře zformulované a spravedlivé". Šlechtě byla odebrána její četná - především daňová - privilegia. Nejdůležitější místa ve správě již neobsazovaly protekční děti aristokratů, ale odborníci z řad měšťanstva. Byla vyhlášena všeobecná svoboda vyznání, moc kléru byla výrazně omezena. V případě nedostatku obilí byl zakázán jeho lukrativní vývoz, naopak byla odstraněna omezení veškerého dovozu. Zrušena byla cenzura, základní reformou prošlo soudnictví: odstraněna byla tortura, zavedena zásada rovnosti všech lidí před soudem. Byly zřízeny městské nalezince, nemanželští otcové museli platit na děti alimenty. U dvora se radikálně změnil způsob života - došlo ke značnému uvolnění etikety, nikoli ve smyslu uvolnění mravů, ale ve smyslu setření rozdílů mezi vrstvami.

Jako odpůrce kameralismu (německá podoba merkantilismu) zaváděl zásadu Laissez faire - hospodářský liberalismus. Uznal Dánsko jako zemi s nedostatkem surovin a v zásadě zemědělskou; přestal podporovat manufaktury a hornictví, což bylo v zásadě správné, avšak náhlost rozhodnutí způsobila vzrůst nezaměstnanosti.

K dovršení všeho, co mu bylo zazlíváno, se Struensee stal milencem dánské královny, původem anglické princezny Karoliny Matyldy, čímž způsobil skandál, jenž zesílil především po narození Matyldiny dcery, princezny Luisy Augusty (zlomyslně nazývané la petite Struensee - malá Struensee; podle všeho byla dcerou Kristiána VII. jen podle jména a jejím biologickým otcem byl Struensee). Pro Dány špatně stravitelná byla i jeho německá národnost; tvrdil, že nemá čas na to, aby se učil dánskému jazyku (v Kodani ovšem ještě před jeho působením se mluvilo stejně německy jako dánsky).

Struenseemu byl dán jediný rok ke správě státu (1770-1771). 17. ledna roku 1772 byl uvězněn spolu s Enevoldem Brandtem; oba byli překvapeni v hlubokém spánku, časně ráno po maškarním plese. Ještě před úsvitem byla zajata i královna. V akci, zosnované se souhlasem královny matky Juliany Braunschweig-Wolfebüttel, jejího syna Fryderika a jeho učitele, nacionalisty Ove Høegh-Guldberga, hrál hlavní roli plukovník regimentu "Falster" G. L. Köller (původem rovněž Němec). Bez problémů získali králův podpis pod rozkazem Struenseeho uvěznit a stít. Struensee a Brandt byli obviněni z plánování státního převratu proti králi. Trest dopadl rychle a tvrdě - 20. ledna byla svolána inkviziční komise a 28. dubna byla vykonána jejich veřejná poprava. Struensee byl před kodaňskou branou sťat, rozčtvrcen a vpleten do kola.

V nové vládě nejsilnější postavou byl čtyřicetiletý Ove Høegh-Guldberg, teolog a profesor rétoriky a jeden ze strůjců intriky proti Struenseemu. Stal se jedním z nejvlivnějších lidí království a záhy skutečným vládcem a rozhodl o zrušení všech liberálních reforem zavedených jeho předchůdcem.

Reference

• V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Friedrich Struensee na polské Wikipedii.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Friedrich Struensee na Wikimedia Commons Šablona:Link FA