Pataňdžali: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 14. 3. 2010, 17:45

Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře (Mahábhášja) na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pochází od toho samého autora. Jeho nejznámějším dílem jsou Jóga sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje a Bhagavadgítě, které jsou starší. Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve védách, které jsou považovány za jedny z nejstarších indoevropských spisů a jsou v nich zmínky o dobách až 8 000 př.n.l.^[1]

Jóga sútry

Na základě Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví jógy, mimo jiné Hatha jóga (pozice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjána jóga (Jóga meditace) nebo Rádža jóga (Královská jóga). Jóga je jeden ze šesti systémů ortodoxní indické filosofie a podle této filosofie přináší způsob jak zažít tu nejzažší realitu.

Osm odvětví jógy

Jóga znamená spojení individuálního bytí (átman) s universálním bytím (paramátman). Podle Pataňdžaliho Samádhipáda je jóga zastavení proměn mysli (jóga čittah vrittih nirodhah) a vysvětluje v Sadhanapáda osm odvětví jógy (Jógánga ánušthánád), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):^[1]

Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (satja), nenásilnost (ahimsá), nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačarja) a bezmajetnost (aparigraha)
Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost nejvyššímu Pánu (íšvara pranidháná)
Ásana - vývojem držení těla – (Hatha jóga)
Pránájáma - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu
Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů
Dhárana - vývojem zaměření smyslů
Dhjána - vývojem meditace na (param)átmu
Samádhi - vývojem spojení s (param)átmou

Závěrečné úvahy

Šablona:Zarámování

Pataňdžali byl originálním myslitelem, nejenom komentátorem jiných spisů, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přesto ale objasnil vědění jiným způsobem než například pravděpodobný autor Mahábháraty Véda Vjása. Jeho zásluhou byly védy a upanišady pochopeny v mnohem větších souvislostech, protože teoretické vědění bylo potvrzeno osobním zážitkem. To, co bylo dříve příliš abstraktní, se najednou stalo konkrétním. Pataňdžali popsal do detailu různé cesty (pádah), které k tomuto přímému zážitku vedou. Právě proto jsou jeho Jóga sútry praktickým návodem pro ty, kteří chtějí poznat podstatu života.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b SPARROWE, Linda. The History of Yoga [online]. Yoga Journal, 2003 [cit. 2009-01-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

IYENGAR, B.K.S. Light on the Yoga Sūtras of Patañjali. London, UK: Hammersmith Thorsons, 2002. ISBN 978-0-00-714. (anglicky)
TAIMINI, Dr. I. K. The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali. San Francisco, USA: Quest Books, 1999. ISBN 8170590019. (anglicky)
SHEARER, Alistar. The Yoga-Sútras of Patanjali. Delhi, India: Motila Banarsidass Publishers, 1989. ISBN 81-208-0671-9. (anglicky)
RADHAKRISHNAN, C. A; MOORE. A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton, USA: Princeton University Press, 1967. ISBN 0-691-01958-4. (anglicky)

Související články

Šablona:Portál Jóga Šablona:Portál Hinduismus

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikizdroje}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „autor“, „dílo“, „kategorie“, „rozcestník“, „edice“.

[history-1] SPARROWE, Linda. The History of Yoga [online]. Yoga Journal, 2003 [cit. 2009-01-23]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Indická filosofie}}
-'''Pataňdžali''' (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor ''jóga [[Sútra|súter]]'' a obšírného komentáře (''Mahábhášja'') na ''Pániniho'' Osmero pojednání (''Aštadhjaji''), kde komentuje [[Sanskrt|sanskrtskou]] gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pochází od toho samého autora.
+'''Pataňdžali''' (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor ''jóga [[Sútra|súter]]'' a obšírného komentáře (''Mahábhášja'') na ''Pániniho'' Osmero pojednání (''Aštadhjájí''), kde komentuje [[Sanskrt|sanskrtskou]] gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pochází od toho samého autora.
-Jeho nejznámějším dílem jsou [[Jóga]] sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sankhja škole a [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítě]], které jsou starší. Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve [[Védy|védách]], které jsou považovány za jedny z nejstarších [[Indoevropské jazyky|indoevropských]] spisů a jsou v nich zmínky o dobách až 8000 př.n.l.<ref name=history>{{Citace elektronické monografie
+Jeho nejznámějším dílem jsou [[Jóga]] sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na sánkhje a [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítě]], které jsou starší. Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve [[Védy|védách]], které jsou považovány za jedny z nejstarších [[Indoevropské jazyky|indoevropských]] spisů a jsou v nich zmínky o dobách až 8 000 př.n.l.<ref name=history>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Sparrowe
  | jméno = Linda
@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 == Jóga sútry ==
-Na základě Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví [[Jóga|jógy]], mimo jiné Hatha jóga (posice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjána jóga (Jóga meditace) nebo Radža jóga (Královká jóga). [[Jóga]] je jeden ze šesti systému ortodoxní [[Indická filosofie|indické filosofie]] a podle této filosofie přináší jóga způsob jak zažít tu nejzažší realitu.
+Na základě Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví [[Jóga|jógy]], mimo jiné Hatha jóga (pozice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjána jóga (Jóga meditace) nebo Rádža jóga (Královská jóga). [[Jóga]] je jeden ze šesti systémů ortodoxní [[Indická filosofie|indické filosofie]] a podle této filosofie přináší způsob jak zažít tu nejzažší realitu.
 == Osm odvětví jógy ==
-[[Jóga]] znamená splynutí individuálního bytí ([[átman]]) s universálním [[bytí]]m (paramátman).  Podle Pataňdžaliho [[s:Jóga sútry/Vývoj sama sebe|Samádhipáda]] je jóga zastavení proměn mysli (''jóga čittah vrittih nirodhah'') a vysvětluje v [[s:Jóga sútry/Vývoj vlastností|Sadhanapáda]] osm odvětví jógy (''Jógánga ánušthánád''), závislých na stavu [[vědomí]] (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):<ref name=history>{{Citace elektronické monografie
+[[Jóga]] znamená spojení individuálního bytí ([[átman]]) s universálním [[bytí]]m (paramátman). Podle Pataňdžaliho [[s:Jóga sútry/Vývoj sama sebe|Samádhipáda]] je jóga zastavení proměn mysli (''jóga čittah vrittih nirodhah'') a vysvětluje v [[s:Jóga sútry/Vývoj vlastností|Sadhanapáda]] osm odvětví jógy (''Jógánga ánušthánád''), závislých na stavu [[vědomí]] (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh):<ref name=history>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Sparrowe
  | jméno = Linda
@@ Řádek 32: / Řádek 32: @@
  | jazyk = anglicky
 }}</ref>
-# Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsá''), nesobeckost (''astéja''), mravnost (''brahmačárja'') a bezmajetnost (''aparigraha'')
+# Jama - vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsá''), nesobeckost (''astéja''), mravnost (''brahmačarja'') a bezmajetnost (''aparigraha'')
-# Nijáma - vývojem duchovních hodnot - čistota (''šauča''), soucit (''santóša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhája''), oddanost nejvyššímu pánu (''íšvarapranidhána'')
+# Nijama - vývojem duchovních hodnot - čistota (''šauča''), soucit (''santóša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhája''), oddanost nejvyššímu Pánu (''íšvara pranidháná'')
 # Ásana - vývojem držení těla – ([[Hatha jóga]])
 # [[Pránájáma]] - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu
 # Pratjáhára - vývojem nelpění na objektech smyslů
 # Dhárana - vývojem zaměření smyslů
-# Dhjána - vývojem meditace na sama sebe
+# Dhjána - vývojem meditace na (param)átmu
-# [[Samádhi]] - vývojem splynutí se sama sebou
+# [[Samádhi]] - vývojem spojení s (param)átmou
 == Závěrečné úvahy ==
@@ Řádek 48: / Řádek 48: @@
 |
 |}
-Pataňžali byl originálním myslitelem, nejenom komentátoren jiných spisů, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přesto ale objasnil vědění jiným způsobem než například pravděpodobný autor Mahábháraty, Véda [[Vjása]]. Jeho zásluhou byly [[védy]] a [[upanišády]] pochopeny v mnohem větších souvislostech, protože teoretické vědění bylo potvrzeno osobním zážitkem. To, co bylo příliš abstraktní bylo najednou konkrétní. Pataňdžali, popsal do detailu různé cesty (''pádah''), které k tomuto přímému zážitku vedou. Právě proto jsou jeho [[Jóga]] sútry praktickým návodem pro ty, kteří chtějí poznat podstatu života.
+Pataňdžali byl originálním myslitelem, nejenom komentátorem jiných spisů, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přesto ale objasnil vědění jiným způsobem než například pravděpodobný autor Mahábháraty Véda [[Vjása]]. Jeho zásluhou byly [[védy]] a [[upanišady]] pochopeny v mnohem větších souvislostech, protože teoretické vědění bylo potvrzeno osobním zážitkem. To, co bylo dříve příliš abstraktní, se najednou stalo konkrétním. Pataňdžali popsal do detailu různé cesty (''pádah''), které k tomuto přímému zážitku vedou. Právě proto jsou jeho [[Jóga]] sútry praktickým návodem pro ty, kteří chtějí poznat podstatu života.
 == Odkazy ==