František Maloch: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 1. 5. 2006, 09:03

František Maloch (24. dubna 1862, Horní Sloupnice – 13. ledna 1940, Plzeň) byl český botanik a učitel.

Maloch se narodil do rodiny veterináře. Po ukončení vyšší reálky vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře a začal učit na obecné škole v České Třebové, kde působil od roku 1887–1893. Později učil v Třemošné, na školách v Plzni, po 1. světové válce učil až do roku 1925 na Slovensku (učitelský ústav v Levicích, Štubnianské Teplice), později se vrátil do Plzně, kde také během další války zemřel.

Byl zapáleným botanikem – prováděl sběr rostlin, určoval je a byl autorem rozsáhlých herbářů. Od roku 1896 až do odchodu na Slovensko pracoval ve volném čase na rozsáhlém výzkumu flóry Plzeňska, které zahrnovalo území od Černošína na západě po Brdy na východě, od Vladaře na severu po Švihov na jihu. Kromě našich cévnatých rostlin byl odborníkem i na cizí rostliny, na houby, lišejníky a řasy. Objevil a popsal řadu nových forem rostlin. Podrobně zpracoval řadu území, která jsou dnes chráněná – např. Zábělá, Háj, Kamenný rybník.

Herbáře Františka Malocha, obsahující celkově přes 25 tisíc položek, jsou dnes cenným majetkem univerzit (např. Masarykova univerzita v Brně vlastní 14 000 archů) a muzeí (Národní muzeum v Praze, Západočeské muzeum v Plzni, Městské muzeum v České Třebové, Východočeské muzeum v Pardubicích).

Františku Malochovi byla roku 1951 odhalena pamětní deska na skalce nad Berounkou, kterou rád navštěvoval a která se později stala přírodní památkou Malochova skalka.

Dílo

Floristische Notizen (1910)
Beiträge zur Flora von Pilsen und seiner Weiteren Umgebung (1911)
Květena v Plzeňsku (1913)
Květena plzeňského okresu: útvarní nástin (1926)
Nové druhy, odrody a tvary cievnatých rastlín slovenských (1932)
Květena klatovského okresu: útvarné a společenstevní pojednání (1933)
Rostlinné společnosti v borech Plzeňska (1933)
Rostlinné útvary a společenstva rakovnického okresu (1934)
Ke kolébce zlatonosné Otavy (1934)
Rostlinné útvary a společenstva v domažlickém okresu (1935)
Rostlinné útvary a společnosti sušického okresu (1936)
Rostlinné útvary a společnosti přeštického okresu (1936)
Rostlinné útvary a společnosti kralovického okresu (1938)
Květena v Plzeňsku. Rostlinné útvary a společnosti (1939)

Podívejte se také na

Externí odkazy

110 let městského muzea v České Třebové – O herbáři

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''František Maloch''' ([[24. duben|24. dubna]] [[1862]], [[Horní Sloupnice]] – [[13. leden|13. ledna]] [[1940]], [[Plzeň]]) byl [[Česko|český]] botanik a učitel.
-Maloch se narodil do rodiny veterináře. Vystudoval učitelský ústav v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] a začal učit na obecné škole v [[Česká Třebová|České Třebové]], kde působil od roku [[1887]]–[[1893]]. Později učil v [[Třemošná|Třemošné]], na školách v Plzni, po [[první světová válka|1. světové válce]] učil až do roku [[1925]] na [[Slovensko|Slovensku]] (učitelský ústav v [[Levice|Levicích]], [[Štubnianské Teplice]]), později se vrátil do Plzně, kde také během další [[druhá světová válka|války]] zemřel.
+Maloch se narodil do rodiny veterináře. Po ukončení vyšší reálky vystudoval učitelský ústav v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] a začal učit na obecné škole v [[Česká Třebová|České Třebové]], kde působil od roku [[1887]]–[[1893]]. Později učil v [[Třemošná|Třemošné]], na školách v Plzni, po [[první světová válka|1. světové válce]] učil až do roku [[1925]] na [[Slovensko|Slovensku]] (učitelský ústav v [[Levice|Levicích]], [[Štubnianské Teplice]]), později se vrátil do Plzně, kde také během další [[druhá světová válka|války]] zemřel.
-Byl zapáleným botanikem – prováděl sběr rostlin, určoval je a byl autorem rozsáhlých herbářů. Od roku [[1896]] až do odchodu na Slovensko pracoval na rozsáhlém výzkumu flóry Plzeňska. Kromě našich cévnatých rostlin byl odborníkem i na cizí rostliny, na houby, lišejníky a řasy. Objevil a popsal řadu nových forem rostlin.
+Byl zapáleným botanikem – prováděl sběr rostlin, určoval je a byl autorem rozsáhlých herbářů. Od roku [[1896]] až do odchodu na Slovensko pracoval ve volném čase na rozsáhlém výzkumu flóry Plzeňska, které zahrnovalo území od [[Černošín]]a na západě po [[Brdy]] na východě, od [[Vladař (vrch)|Vladaře]] na severu po [[Švihov]] na jihu. Kromě našich cévnatých rostlin byl odborníkem i na cizí rostliny, na houby, lišejníky a řasy. Objevil a popsal řadu nových forem rostlin. Podrobně zpracoval řadu území, která jsou dnes chráněná – např. [[Zábělá]], [[Háj (přírodní rezervace)|Háj]], [[Kamenný rybník (přírodní rezervace)|Kamenný rybník]].
-[[Herbář]]e Františka Malocha jsou dnes cenným majetkem univerzit (např. [[Masarykova univerzita]] v [[Brno|Brně]] vlastní 14&nbsp;000 archů) a muzeí ([[Národní muzeum]] v [[Praha|Praze]], [[Západočeské muzeum v Plzni]], [[Městské muzeum v České Třebové]], [[Východočeské muzeum v Pardubicích]]).
+[[Herbář]]e Františka Malocha, obsahující celkově přes 25 tisíc položek, jsou dnes cenným majetkem univerzit (např. [[Masarykova univerzita]] v [[Brno|Brně]] vlastní 14&nbsp;000 archů) a muzeí ([[Národní muzeum]] v [[Praha|Praze]], [[Západočeské muzeum v Plzni]], [[Městské muzeum v České Třebové]], [[Východočeské muzeum v Pardubicích]]).
-Františku Malochovi byla roku [[1951]] odhalena pamětní deska na skalce, kterou rád navštěvoval a která se později stala přírodní památkou [[Malochova skalka]].
+Františku Malochovi byla roku [[1951]] odhalena pamětní deska na skalce nad [[Berounka|Berounkou]], kterou rád navštěvoval a která se později stala přírodní památkou [[Malochova skalka]].
 == Dílo ==