SMER – sociálna demokracia: Porovnání verzí
m robot přidal: ca:Direcció - Socialdemocràcia |
m robot změnil: sk:SMER – sociálna demokracia |
||
| Řádek 181: | Řádek 181: | ||
[[pl:Smer]] |
[[pl:Smer]] |
||
[[sh:Smer (Slovačka)]] |
[[sh:Smer (Slovačka)]] |
||
[[sk:SMER |
[[sk:SMER – sociálna demokracia]] |
||
[[sv:Riktning - Socialdemokrati]] |
[[sv:Riktning - Socialdemokrati]] |
||
Verze z 4. 10. 2009, 03:41
| SMER - SD | |
| Založena: | 1999 (SMER)
2004 (integrace) |
| Barvy: | červená |
| Politické ideologie: | Sociální demokracie |
| Současný předseda: | Robert Fico |
| Světová politická skupina: | Socialistická internacionála / Strana evropských socialistů |
SMER – sociálna demokracia, zkráceně SMER-SD, je slovenská parlamentní politická strana, která je součástí vládní koalice od parlamentních voleb v roce 2006. Tato strana deklaruje sociálnědemokratické zaměření. Předsedou strany je současný předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico.
Vedeni strany
Nejvyšším orgánem strany je sněm, který svolává Předsednictvo strany nejméně jednou za dva roky. Nejvyšším orgánem strany mezi sněmy je Předsednictvo strany. Předsednictvo má nejvíce 32 členů. Tvoří ho předseda strany, místopředseda, krajští předsedové, předseda klubu poslanců v Národní radě SR, generální manažer a další členové zvolení sněmem. Současní členové předsednictva:
- Robert Fico, předseda
- Dušan Čaplovič, místopředseda
- Igor Federič, místopředseda
- Robert Kaliňák, místopředseda
- Marek Maďarič, místopředseda
- Vladimír Maňka, místopředseda
- Pavol Paška, místopředseda
- Miroslav Číž, člen vedení strany
- Vladimír Faič, člen vedení strany
- Ján Richter, člen vedení strany
Další členové: Jaroslav Baška, Juraj Blanár, Jozef Buček, Tibor Glenda, Martin Glváč, Miroslav Chovanec, Mária Janíková, Peter Kažimír, Maroš Kondrót, Magda Košútová, Stanislav Kubánek, Jana Laššáková, Róbert Madej, Dušan Muňko, Oľga Nachtmannová, Pavol Pavlis, Peter Pelegrini, Ľubomír Petrák, Ľubica Rošková, Monika Smolková, Jozef Valocký, Ivan Varga, Ľubomír Vážny, Marián Záhumenský, Boris Zala, Renáta Zmajkovičová, Peter Žiga.
Historie
Založení strany SMER
Po volbách v roku 1998 vznikala široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Robert Fico ale začal vystupovat proti koalici s SMK, když tvrdil, že sa strana pokouší otvírat tzv. Benešovy dekrety. V roce 1998 se dostala do sporu s vlastní stranou SDĽ. SDĽ vytvořila spolu se Slovenskou demokratickou koalicí a Stranou maďarskej koalície koaliční vládu. Robert Fico byl v té době nejpopulárnějším politikem strany a získal vo volbách nejvíc preferenčních hlasů mezi politiky SDĽ. Podle názoru politických analytiků Robert Fico očekával, že strana ocení jeho význam a počítal s jmenováním ministrem vlády nebo generálním prokurátorem (nesplňoval však věkovou hranici, která by mu umožnila tento post zastávat). Robert Fico se rozhodl odejít z SDĽ a v prosinci 1999 založil novou politickou stranu s názvem SMER. Podle oficiálního stanoviska strany SMER, Robert Fico „vyvodil svoje rozhodnutí, opustit řady vládní koalice a koaliční Strany demokratické levice a založit novou politickou stranu na základě osobního hlubokého nesouhlasu a zklamání z obsahu a stylu politiky, které po volbách v roce 1998 realizovala tzv. vláda změny”. Strana SMER se hned po svém založení snažila působit jako alternativa vůči tehdejší vládní koalici. Ještě v tom samém volebním období (1998-2002) přijala do svého názvu přívlastek „třetí cesta”. Podle tvrzení představitelů strany se tím definovala jako „strana moderního progresívního středo-levého politického proudu typu britské Labour Party, nebo německé SPD”. Sám Fico prohlásil, že „Není důležité, zda je kočka bílá nebo černá, ale zda chytá myši“. S odstupem času se ukázal krok Roberta Fica jako velmi dobrý a předvídavý. Preference SMERu postupně rostly, naopak preference SDĽ klesaly. Nakonec se vládní strana SDĽ nedostala v nejbližších volbách do parlamentu a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla pohlcena právě SMERëm.
Volební období 2002–2006
Po volbách v září 2002 se SMER se ziskem 13,6 % voličských hlasů stal třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku za HZDS a SDKÚ a obsadil 25 poslaneckých křesel v NR SR. Tento výsledek lze pro stranu, která se poprvé zúčastnila ve volbách, považovat za velký úspěch. Ale vedení SMERu bylo zklamané, protože průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu daleko lepší výsledek. Straně se po volbách nepodařilo dostat do vlády, a tak zůstala v opozici a vlastně po celé volební období soupeřila s HZDS o vedoucí postavení v opozici. V soupeření o slovenského opozičního voliče slavila úspěch. V průzkumech veřejného míněni předstihla do té doby dlouhodobě nejpopulárnější stranu HZDS a od roku 2004 si udržovala stabilní první místo s preferencemi těsně pod 30 %, když preference druhé strany v pořadí, HZDS, byly okolo 15 %.
Poslanecký klub SMERu v NR SR
Poslanci SMERu zvolení ve volbách v roce 2002:
- Edita Angyalová
- Jaroslav Baška
- Monika Beňová
- Juraj Blanár
- Jozef Buček
- Jozef Burian
- Dušan Čaplovič
- Miroslav Číž
- Igor Federič
- Robert Fico
- Darina Gabániová
- Bohumil Hanzel
- Miroslav Chovanec
- Robert Kaliňák
- Maroš Kondrót
- Jana Laššáková
- Róbert Madej
- Dušan Muňko
- Milan Murgaš
- Pavol Paška
- Igor Šulaj
- Ivan Varga
- Ľubomír Vážny
- Boris Zala
- Renáta Zmajkovičová
Místo Moniky Beňové, která byla zvolena za poslankyni Evropského parlamentu, se v roce 2004 stal poslancem náhradník Peter Oremus. Po jeho úmrtí v roce 2006 jej nahradil Marián Záhumenský. V březnu 2005 posilnil poslanecký klub SMERu Dušan Jarjabek, bývalý člen ĽS-HZDS a Vojtech Tkáč, také bývalý člen HZDS a podějí Lidové unie. Poslanecký klub SMERu se tak stal nejsilnějším poslaneckým klubem v parlamentu a jediným, kterému se počet členů během volebního období zvýšil.
Integrace levicových stran
V roce 2004 se Robertovi Ficovi podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi a to SDĽ, Sociálnědemokratická alternatíva (vznikla roku 2002 odštěpením z SDĽ) a Sociálnědemokratická strana Slovenska (působila už od období těsně po Sametové revoluci, ale stále se zanedbatelným politickým vlivem) uznaly, že nemají šancí na prežití na slovenské politické scéně a souhlasily s integrací se SMERem. Integraci schválily sněmy jednotlivých stran v roce 2004 a od 1. ledna 2005 SDĽ, SDA a SDSS zanikli a SMER změnil název na SMER - sociálna demokracia. Nejvýznamnější politický zisk pro SMER-SD z této integrace nebyl ani tak v zisku nových voličů, ale spíš v zisku značky sociální demokracie a mezinárodního zakotvení v Socialistické internacionále i ve Straně evropských socialistů (PES).
Volební období 2006-2010
Po parlamentních volbách, v kterých strana SMER-SD výrazně zvítězila, postavila vládní koalici s SNS a ĽS-HZDS s Robertom Ficom jako premiérem.
Kritika ze strany evropských socialistů
Dne 4. července 2006 socialistická frakce v Evropském parlamente (PES) odhlasovala návrh pozastavit členství straně SMER – sociálna demokracia v důsledku její povolební spolupráce s nacionalistickou Slovenskou národní stranou, což se - podle vyjádření P. N. Rasmussena a M. Schulza, lídrů Strany evropských socialistů a Socialistická frakce v Evropském parlamente - „neslučuje se sociálně-demokratickými hodnotami včetně respektování práv menšin a demokracie“.
Volební výsledky
| Politický systém Slovenska
|
| Ústava Slovenské republiky |
| Ústavní činitelé |
|---|
|
Prezidentka SR: Zuzana Čaputová |
| Volby na Slovensku (od 1989) |
| Parlamentní volby: 1990 ·
1992 ·
1994 ·
1998 ·
2002 ·
Komunální volby: Prezidentské volby: Volby do Evropského parlamentu: Další volby na Slovensku: |
| Politické strany a hnutí |
| SMER-SD · PS · HLAS-SD · Slovensko · KDH · SaS · SNS · KÚ · ZA ĽUDÍ |
| Zahraniční politika |
Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, v kterých se zúčastnila strana SMER-SD.
| Rok volieb | Voľby do | počet hlasov % | počet mandátov | umiestnenie | parlamentné postavenie |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002 | Národná rada SR | 13,46 % | 25 | 3. miesto | opozícia |
| 2004 | Európsky parlament | 16,89 % | 3 | 3. miesto | účasť vo frakcii PES |
| 2006 | Národná rada SR | 29,14 % | 50 | 1. miesto | koalícia s SNS a HZDS |
Volební preference
Volební preference strany v procentech podle Štatistického úradu SR. (Pozn.: Od července 2006 do dubna 2007 se zkoumaly sympatie k politické straně.) Tučně vyznačené preference znamenají překročení hranice 5 % potřebné na vstup do parlamentu.
| Rok | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | . | . | . | . | . | . | 28,0 | 28,6 | 27,7 | 28,1 | 26,6 | 28,2 |
| 2005 | 31,6 | 30,1 | 29,7 | 30,2 | 30,3 | 29,2 | 30,3 | 31,7 | 35,4 | 32,8 | 32,1 | 32,5 |
| 2006 | 36,8 | 33,5 | 34,5 | 32,4 | 32,0 | 28,5 | 35,6 | 41,5 | 39,8 | 43,7 | 41,9 | 42,4 |
| 2007 | 47,7 | 46,7 | 45,3 | 42,9 | 41,6 | 40,7 | 43,0 | 42,8 | 39,1 | 40,9 | 42,1 | 45,2 |
| 2008 | 43,9 | 45,4 | 42,8 | 40,5 | 42,9 | 46,7 | 48,5 | 44,9 | 46,5 | 44,8 | 46,3 | 48,0 |
| 2009 | 48,5 | . | . | . | . | . | . | . | . | . | . | . |
SMER-SD by v měsíci červenec 2008 a leden 2009 podle průzkumu veřejného míněni získala v NR SR většinu (76 mandátů), což by stačilo na vytvoření jednobarevné vlády.