Republika (politické hnutí)
| Republika | |
|---|---|
.svg) | |
| Zkratka | Republika |
| Datum založení | 12. července 2001 |
| Předseda | Milan Uhrík |
| Místopředseda | Ondrej Ďurica Milan Mazurek Miroslav Suja |
| Zakladatel | Ivan Gašparovič |
| Sídlo | Kopčianská 3756/10 851 01 Bratislava |
| Rozkol od | Hnutie za demokratické Slovensko |
| Ideologie | neofašismus[1][2][3][4][5] národní konzervatismus ultranacionalismus pravicový populismus euroskepticismus |
| Politická pozice | krajní pravice |
| Evropská strana | Aliance pro Evropu národů |
| Politická skupina EP | Evropa suverénních národů |
| Počet členů | 432 (2021) |
| Barvy | |
| Volební výsledek | 4,75 % (NR SR 2023), |
| Oficiální web | hnutie-republika.sk |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Evropský parlament | 2/15
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Republika (dříve Hnutie za demokraciu a Hlas ľudu) je slovenské ultranacionalistické[6] politické hnutí, někdy označované jako neofašistické.[1] Současným předsedou hnutí je od března 2021 Milan Uhrík.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hnutie za demokraciu
[editovat | editovat zdroj]Původně středové a populistické[7] politické hnutí bylo založeno v roce 2002. Jedním ze zakladatelů hnutí a jeho prvním předsedou byl Ivan Gašparovič. Poté, co byl v roce 2004 s podporou HZD zvolen v přímé volbě za prezidenta Slovenské republiky, se předsedou hnutí stal Jozef Grapa.
Po prohraných parlamentních volbách v roce 2006 až do roku 2018 hnutí v celostátní politice nevyvíjelo žádnou aktivitu.
Hlas ľudu a Republika
[editovat | editovat zdroj]V roce 2018 hnutí převzal Peter Marček, bývalý poslanec hnutí Sme rodina. Hnutí se přejmenovalo na Hlas ľudu a zcela změnilo svou ideologii, která se posunula ke krajní pravici a nacionalismu.[8] Hnutí posléze neúspěšně kandidovalo v několika volbách. V roce 2021 do hnutí vstoupili někteří bývalí členové a poslanci ĽSNS, se kterou Hlas ľudu již delší dobu spolupracoval,[9] kteří ze strany odešli po sporech s jejím předsedou Marianem Kotlebou. Novým předsedou hnutí se stal Milan Uhrík a bylo přejmenováno na Republika.
V parlamentních volbách v roce 2023 hnutí získalo 4,75 % hlasů a nedostalo se do Národní rady.[10]
Vedení hnutí
[editovat | editovat zdroj]Současné vedení hnutí Republika bylo zvoleno na kongresu strany v roce 2021:
- Milan Uhrík – předseda
- Ondrej Ďurica – místopředseda
- Milan Mazurek – místopředseda
- Miroslav Suja – místopředseda
- Marián Ďuriš – člen predsednictva
- Peter Marček – člen predsednictva
- Ján Kecskés – generální manažer
Předsedové hnutí
[editovat | editovat zdroj]- Ivan Gašparovič (2002–2004)
- Jozef Grapa (2005–2018)
- Peter Marček (2018–2021)
- Milan Uhrík (od 2021)
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, kterých se hnutí účastnilo.
| Rok voleb | Volby do | Počet hlasů (v %) | Počet mandátů | Umístění | Parlamentní postavení |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002 | Národní rada SR | 3,28 % | 0 | 10. místo | neúčast v parlamentu |
| 2004 * | Evropský parlament | 1,69 % | 0 | 10. místo | neúčast v parlamentu |
| 2006 | Národní rada SR | 0,63 % | 0 | 10. místo | neúčast v parlamentu |
| 2019 | Evropský parlament | 0,21 % | 0 | 25. místo | neúčast v parlamentu |
| 2020 | Národní rada SR | 0,06 % | 0 | 21. místo | neúčast v parlamentu |
| 2023 | Národní rada SR | 4,75 % | 0 | 8. místo | neúčast v parlamentu |
| 2024 | Evropský parlament | 12,53 % | 2 | 3. místo |
* Strana se zúčastnila voleb ve volební koalicí s Lidovou unií.
Volební preference
[editovat | editovat zdroj]
Volební preference hnutí v procentech podle Statistického úřadu SR do března 2009. (Pozn.: Od července 2006 do dubna 2007 se zkoumaly sympatie k politickému hnutí.) Od dubna 2009 preference podle agentury Focus.
Tučně vyznačené preference znamenají překročení 5% hranice potřebné na vstup do parlamentu.
| Rok | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | . | . | . | . | . | . | 3,1 | 4,0 | 3,3 | 4,1 | 3,3 | 2,2 |
| 2005 | 2,5 | 2,0 | 2,8 | 2,1 | 1,6 | 2,2 | 1,7 | 2,7 | 2,6 | 2,3 | 3,3 | 2,7 |
| 2006 | 2,2 | 2,4 | 2,6 | 1,3 | 1,5 | 2,3 | 1,2 | 1,0 | 1,2 | 0,8 | 1,6 | 1,1 |
| 2007 | 0,6 | 1,2 | 0,9 | 0,7 | 1,0 | 0,9 | 1,5 | 0,9 | 1,7 | 0,8 | 0,8 | 1,0 |
| 2008 | 0,8 | 0,8 | 0,8 | 0,5 | 1,7 | 0,8 | 1,5 | 0,9 | 1,2 | 0,5 | 2,2 | 0,9 |
| 2009 | 1,2 | 1,2 | 0,7 | 2,0 | 1,1 | 1,9 | . | 0,3 | 1,2 | 0,7 | 0,3 | 0,9 |
| 2010 | 0,8 | 1,0 | . | . | . | . | . | . | . | . | . | . |
Dle průzkumu z října 2021 měla Republika vyšší preference než samotná ĽSNS, ze které odešla většina současného předsednictva hnutí.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b OSVALDOVÁ, Lucia. Prezliekanie Republiky pokračuje, tvrdia, že sú protifašistickí bojovníci [online]. 2023-06-28 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AKTUALITY.SK. Ďalší bývalý člen Republiky prehovoril: Odišiel som, lebo nemám rád neonacizmus a ľudákov [online]. 2023-07-04 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Naoko uhladení, po voľbách hrozba? Uhrík poslal Kotlebu do záhrobia. Namiesto tričiek majú obleky, no myslenie nezmenili [online]. 2023-08-03 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ OSVALDOVÁ, Lucia. Protifašistickí bojovníci sa búria proti spolupráci s Republikou, zo zväzu chcú vylúčiť poslanca Suju [online]. 2023-07-26 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ N, Denník. Newsfilter: Republika podľa Republiky alebo Lesnícke štúdium telocvikára Suju [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TERAZ.SK. MILAN UHRÍK: Republika je demokratická strana pripravená na vládnutie. TERAZ.sk [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Ein analytischer Blick auf die erste Runde der Präsidentschaftswahlen in der Slowakei. Radio Prague International [online]. 2004-04-11 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ TERAZ.SK. Hlas ľudu rokuje o spolupráci do volieb so stranou SNS. TERAZ.sk [online]. 2019-11-19 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AKTUALITY.SK. Uhrík získal stranu Ivana Gašparoviča. Dostal ju od muža, ktorý vybavil stranu aj Kollárovi. Aktuality.sk [online]. 2021-03-08 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Hlasy pre politické subjekty - NRSR 2023. www.volbysr.sk [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-14.
- ↑ KERN, Miro. Ľavicovejší, s vyšším vzdelaním a s lepšími platmi – kto sú voliči Republiky a čím sú iní než kotlebovci. Denník N [online]. 2021-09-14 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (slovensky) Republika (oficiální stránky)